Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Překonání návštěvnického rekordu, odchování vzácných zvířat i obrovský zájem veřejnosti o vzdělávací programy, takové jsou podle vedení Zoo Jihlava dominantní prvky v hodnocení loňského roku. Ten ale přinesl i méně radostné události, jako finanční trable v důsledku ruského přepadení Ukrajiny, vynucené ukončení chovu tuleňů nebo marnou několikatýdenní snahu odchytit uprchlou samici rysa.     

„Rok začal problematicky. Vinou událostí na Ukrajině nám zůstaly nemalé prostředky fixovány ve Sberbank. Šlo o částku kolem 17 milionů korun, a pořád tam máme fixováno 14,5 milionu. To nám trochu svázalo ruce a některé větší plánované investice jsme museli pozastavit. Vinou toho maléru se Sberbank jsme museli docela mocně krotit výdaje zjara, abychom měli na výplaty, na krmení, na energie,“ konstatuje ředitel zahrady Jan Vašák.
Zahradě ale podle něho na druhou stranu pomohla následná rekordní návštěvnická sezóna a z ní plynoucí velmi dobrý ekonomický příjem.

„Na všechny naplánované opravy a standardní výdaje, které jsme zkraje roku uškrtili, už nebyly síly sehnat dodavatele, takže díky tomu jsme nakonec skončili v poměrně rekordním přebytku, což je po zdanění zisk něco přes osm milionů korun,“ shrnuje ředitel zahrady ekonomickou bilanci roku 2022.
Podařilo se tak nejen provést menší opravy v areálu, ale i dokončit výběh pro malé antilopy – chocholatky za necelé dva miliony korun. Právě chocholatky mají být jednou z výrazných akvizic zahrady pro nadcházející období. 

Premiéra u pekari
Také z pohledu chovu zvířat hodnotí zahrada rok 2022 jako úspěšný. Z každoročních tradičních odchovů se dařilo u lemurů kata, plameňáků, lenochodů nebo křečků velkých. 
„Narodilo se nám i mládě alpaky nebo několik zeber Burchellových,“ dodává Jan Vašák. K vzácnějším odchovům ale řadí zejména mláďata pekari Wagnerových. Dvě selata se narodila na začátku června a jedná se o první jihlavský odchov u tohoto druhu.
Jak chovatelé připomínají, jsou pekari Wagnerovi ohroženým druhem, který byl popsán až v roce 1975. Jihlavská zoo je v Evropě chová jako jedna z prvních v druhé vlně.  „Neměli jsme věkově úplně perspektivní samici, takže pro mě bylo velmi milým překvapením, že se to podařilo, že ta šesti nebo sedmiletá samice porodila. Takže to vypadá, že se ten chov rozjede,“ pochvaluje si ředitel zoo.   
Zahrada také pracuje na zmíněném projektu chovu antilop chocholatek modrých (Philantomba monticola), které v Evropě chová pouze pět zahrad. „To je druh, který se chová velmi málo,“ vysvětluje Jan Vašák s tím, že nějakých 60 % těchto zvířat chová jediná zoo ve Francii. 

„Není úplně jisté a samozřejmé, že se nám to povede, protože je to druh chovatelsky ne úplně jednoduchý. Hlavně z toho důvodu, že jsou to zvířata poměrně malá a lekavá, trpí na úrazy a na všechno. Proletí vrtulník, ono se to lekne, narazí do zdi a máte po zvířeti. Pro nás je to výzva a rádi bychom se tomuto druhu pověnovali,“ komentuje Vašák mimořádnou náročnost chovu tohoto druhu. 
V tuto chvíli má Jihlava přislíben kompatibilní pár, výběh pro něj vznikl v blízkosti pavilonu žiraf. Chocholatky modré tu mají rozšířit kolekci afrických antilop v Jihlavě. V současnosti ji tvoří voduška abok, nyala nížinná a dikdik Kirkův.  

Kočkodani a vřešťani
Letos nejvíce očekávaným novým druhem je však v zoo kočkodan Rolowayův (Cercopithecus roloway), primát původem z Afriky. Jejich nová expozice za zhruba dva miliony korun vznikne na místě současného Babiččina dvorečku, který se stěhuje za dětské hřiště u amfiteátru. 

Kočkodan Rolowayův patří podle chovatelů k největším druhům z čeledi kočkodanovití. Vytvořený pár konkrétních zvířat pro Jihlavu je už umístěn v berlínském zooparku. 
„To je zvíře kriticky ohrožené. Smysluplně je tento druh chován pouze v evropských zoologických zahradách, a to v počtu nějakých 36 jedinců.  Takže není to nic, co by bylo masové, nicméně ta populace vypadá, že bude perspektivní, a u tohoto druhu je poměrně velké riziko, že o něj v přírodě přijdeme,“ komentuje kočkodany Jan Vašák. 

Jde podle něho přesně o příklad druhu, kterým se mají zoologické zahrady věnovat: „A zejména zahrady, jako je ta naše, která není moc velká a která je nějakým způsobem vyprofilovaná na nějaké typy, druhy, okruhy zvířat. To jsou v našem případě primáti, šelmy – principiálně kočky, plazi. To jsou taxony, kterými je naše zahrada typická. Takže bychom do budoucna chtěli pracovat na tom, abychom tyto druhy u nás představili více, než je obvyklé, abychom v tomto způsobu byli takové středoevropské Jersey (původně Durrell Wildlife Park, soukromá zoo na ostrově Jersey specializovaná na chov vzácných a ohrožených druhů zvířat za účelem vytvoření umělých populací, pozn.red.).“
Kočkodani by měli dorazit zjara, v závislosti na tom, jak se podaří realizovat stavbu jejich expozice. Další z expozičních projektů, který zatím naráží na absenci peněz fixovaných ve Sberbank, je stavba nové expozice pro vřešťany, rovněž za cca dva miliony korun.
Tito jihoameričtí primáti by měli najít domov na ostrově rybníka, k němuž má přiléhat jejich ubikace. „To závisí na tom, jak se vyvine situace se Sberbank. Pokud nebudou peníze, nemohou být vřešťani,“ konstatuje k plánům na letošní rok ředitel Vašák.  

„Neviditelné“ investice
V investicích by podle ředitele Zoo Jihlava vždy mělo být něco pro návštěvníka, něco, aby si i sami chovatelé udělali radost, ale i něco pro to, aby zahrada „krotila výdaje“ a chovala se energeticky úsporně a zodpovědně. Ne všechny plánované investice pro rok 2023 tak budou viditelné pro návštěvníky. 

„Posílíme odpadové hospodářství, abychom zamezili možnému úniku močůvky apod., což jsou věci neviditelné, ale potřebné, pokud chcete tenhle provoz dělat,“ zdůrazňuje Vašák.  
Některé projekty jsou ale opět fixovány s ohledem na peníze uvízlé ve Sberbank. 

„Jsou tam věci, které by nám měly ulehčit hospodaření, snížit výdaje apod. Máme tam naplánovanou pro mě celkem zásadní úpravnu na vodu, kdy bychom měli odebírat vodu z přilehlé řeky, upravovat ji de facto na kvalitu pitnou a nahradit tím část spotřeby pitné vody. Abychom sice platili nějaké koruny, ale poměrně malé, za odběr vody podle vodoměru. A samozřejmě podle vodoměru potom stočné, protože by to šlo do kanalizace na čističku,“ plánuje ředitel zoo. Úpravna by měla přinést asi 60% úsporu v odebrané vodě. 
V ekonomickém hodnocení roku 2022 Jan Vašák vyzvedl pomoc ze strany zřizovatele, a to nejen ve finanční, ale i lidské rovině. 

Zahrada také nežila pouze chovem a jeho ekonomikou, ale i vzdělávací činností a řadou akcí.  Rekordní čísla padala i v jejím vzdělávacím centru PodpoVRCH. „Vrátili jsme se na čísla z období před koronou,“ konstatuje vedoucí vzdělávacího centra Pavla Jarošová s tím, že v roce 2022 zavítalo na výukové programy přes deset tisíc účastníků. 

Diskuze k článku