Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

V druhé polovině června došlo během noci ke zřícení obloukové dřevěné konstrukce střechy nad hledištěm areálu Hanesův Mlýn, v lesním údolí nedaleko městyse Štoky.

Areál je v majetku jihlavského podnikatele a promotéra Pavla Sampaje Solara. Už přes dvacet let je tradičním dějištěm festivalu folkové a country hudby Trampský širák.

Obloukovou nosnou konstrukcí pro plachtu bylo hlediště zastřešeno cca před čtyřmi lety. Podle Solara se však na dřevěné konstrukci objevily ještě v záruční době závažné neopravitelné závady. 

„Pozvali jsme tam nějaké největší mozky přes houby z Mendlovy univerzity, které nám řekly, že se to nedá zachránit. Že ten oblouk budeme muset sundat, protože to bylo postaveno už s houbou. Říkali nám – ten, kdo to stavěl, musel vědět, že to dřevo prostě obsahuje houbu. Že to bylo kůrovcové, špatně uskladněné dřevo, to prý musel vědět,“ popisuje situaci na dotaz JL Pavel Sampaj Solar.

Odborníci podle Solara nebyli schopni přesněji říci, zda konstrukce vydrží rok, nebo deset let. Už při loňském podzimním Trampském širáku Solar na konstrukci nenatahoval plachtu.

„Lidi se mě pořád ptali, proč není plachta. Tak jsem na Širáku řekl - není tam z toho a toho důvodu, protože firma, která to dělala, to udělala ze špatného materiálu, nechce se k tomu znát, takže já celý ten oblouk budu muset demontovat...,“ popisuje Solar.

Dílo je podle jeho informace stále v záruce. Po zhotoviteli, firmě 3K-PROFIL, Solar podle svých slov požadoval, aby konstrukci „sundal“.

„Protože jsem říkal, přece to já nebudu demontovat za své peníze, když je to v záruce. On se k tomu postavil tak, že to prostě dělat nechce, a než se vůbec něco vyřešilo, tak to spadlo samo,“ pokračuje majitel Hanesova Mlýna.

„Firmu jsme samozřejmě opět kontaktovali, ani se k tomu nevyjádřili. Takže teď to tady mají právníci na stole, že budou podávat nějakou trestně právní odpovědnost na tu firmu,“ říká Solar k aktuálnímu stavu věcí.

„Bohužel v dnešní době fungují věci tak, že firma mi řekne, no to já tu firmu prostě položím, já vám nic nenahradím...,“ uvažuje Solar, „i právníci mi řekli, když to dáš k soudu, zaplatíš velké částky za soudní poplatky a ta firma ti je stejně nezaplatí zpátky, protože zkrachuje. Postaví si novou firmu a vesele se ti směje dál. Už jsem to zažil na Hanesáku s jinou firmou, kdy tam taky něco dělali, nějaké řemeslo, pak jsem je zažaloval a než to kolečko proběhlo, tak už byl v likvidaci. A vím, že dneska má novou firmu a podniká dál.“ 

Situace je podle Solara náročná: „Jsem z toho na prášky, ale samozřejmě jsem šťastný, že to je dole, že se nikomu nic nestalo, to je naprosto to nejdůležitější. Ale zaráží mě přístup firmy. Mě celá ta sranda stála se vším všudy dva miliony korun, a nemám dnes ani dílo, ani peníze. Mám plachty, které jsou mi k ničemu a které stály taky třeba 400 tisíc.“

Zhotovitel: do trhlin tekla permanentně voda

Odlišně vidí důvody zřícení konstrukce František Krajíček ze zhotovitelské firmy 3K-PROFIL se sídlem v obci Knyk na Havlíčkobrodsku.

„Špatně zvolený materiál od projektanta,“ reaguje Krajíček na dotaz JL po příčinách havárie, „tam docházelo k postupné destrukci materiálu, protože do výsušných trhlin, které na konstrukci vznikly, zatékala permanentně voda. Oni to nějakým způsobem vůbec neudržovali a tím pádem, jak se v těch výsušných trhlinách ta voda držela, tak to tam prostě zahnívalo a docházelo k vyhnití celé konstrukce.“

Ta byla podle Krajíčka postavena z kulatiny třídy předepsané v projektu: „Ta kulatina byla normálně mokrá, z těžby. A během stavby, nebo posléze po dostavění, docházelo k vysoušení. A to dřevo vysychá v kulatině tím způsobem, že se na povrchu tvoří praskliny, třeba i 12 centimetrů hluboké. Do těch se dostává voda, sníh, a nedostane se to z toho ven. Takže ideální prostředí pro tvorbu plísní a hnilob.“

Jak Fr. Krajíček uvádí, zaslal už cca druhý rok po zbudování konstrukce zadavatelské společnosti stavby dopis, že je potřeba konat a udělat nějaké úpravy. „To nebylo vůbec vyslyšeno, takže to dopadlo tak, jak to dopadlo,“ konstatuje Krajíček.  

Na dotaz JL rovněž odmítá, že by na stavbu bylo použito kůrovcové dřevo: „Na to existuje dokumentace, že to bylo dřevo, které bylo třídy A a B. To se loupalo, tam na tom byla normálně kůra. Žádné kůrovcové dřevo na tohle nebylo.“  

Širák přesto bude

Dvoudenní festival Trampský širák na Hanesově Mlýně už v minulosti provázely složité situace. Často se potýkal zejména s nepřízní počasí. Auta se složitě vyprošťovala z rozbahněných parkovacích ploch na loukách, pořadatel hledal nové termíny a nejvhodnější modely akce.

Posléze se majitel areálu rozhodl investovat do dřevěných staveb – oplocení s bránou, pódia se zázemím, vyhlídkových bungalovů, zastřešení hlediště.

„To byly zlaté starosti, když jsem jenom řešil, jestli budu pokračovat v širáku, nebo nebudu,“ ohlíží se s trpkým úsměvem Pavel Sampaj Solar. V poslední době se neosvědčil ani pokus uspořádat akci dva roky po sobě jako čtyřdenní se dvěma „předkoncerty“. Ty podle organizátora skončily prodělkem.  

Přes všechny starosti letos podle Sampaje Trampský širák bude. Vrací se do dvoudenního módu, termín je stanoven na 6. a 7. září.

Zřícená konstrukce střechy už v současnosti z plochy údolí zmizela.

„Všecko je to pryč. Jeden kamarád mi tam poslal svého známého - přišel tam jeden člověk, jedna osoba, a za dva dny to celé zlikvidoval tak, že by člověk nepoznal, že tam něco stálo,“ oceňuje Solar.

Na místě zůstávají jen v zemi zabetonované patky nosných prvků. „Ty patky jsem tam nechal jako takové memento. Ale zastřešení už obnovovat nebudu,“ uzavírá organizátor Trampského širáku. 

Diskuze k článku