Dnes je čtvrtek 20.06.2024     svátek má Květa

Ztrojený Macbeth je svého druhu experiment

Foto: HD_J, Igor Stančík
Foto: HD_J, Igor Stančík

20.11.2023 Kultura/Komentáře (0), autor:
Jiří Varhaník

Je to recyklace myšlenky, která se nabízela už v předchozí sezóně Horáckého divadla, nicméně i po premiéře nového jihlavského Macbetha se nabízí konstatovat, že HD_J trefuje v poslední době témata s takovou přesností, jako by při tvorbě dramplánu pro nadcházející sezónu hleděli dramaturgové u stolu do věštecké koule.  
Týká se to celého tematického zastřešení probíhající 84. sezóny. Ale pro zařazení a pojetí Macbetha to platí speciálně.  


Přiznejme si ovšem zároveň, že vymezit se v dnešní době vůči násilí (a zaměřit se na pojmenování a rozklíčování jeho principů, zdrojů, důsledků a dalších okolností) zase nevyžaduje až tak nadpřirozené schopnosti. Je totiž bohužel (zase) přítomno všude kolem nás. I ve století, které jsme alespoň v našem geoprostoru ještě před několika málo lety naivně považovali za definitivně humanizované, stabilní a bezpečné, zasahuje do našich životů snad ještě drsněji, než bychom si před časem vůbec dovedli představit. 


Důležitější se ale jeví ta dramaturgická trefa HD_J, která specificky akcentuje brutalitu násilí a její posun do podoby čehosi „v rámci normy“, čehosi běžného, co se prostě děje, co se (opět) stává součástí našich životů. Čehosi očekávaně přítomného, už nepřekvapujícího.   


Že v tomto jihlavské divadlo dokáže být zcela aktuální, potvrdilo už před vypuknutím konfliktu na Ukrajině. Nyní se tento zásah zařazením a zejména autorskou aktualizací Macbetha zopakoval přesně v době nepředstavitelného násilí ze strany palestinských vrahů v prostředí izraelských kibuců.

 

Samozřejmost brutality
Připomeňme jen v kostce, že tu jde o Shakespearův příběh o uchvácení skotského trůnu, a že ve své The Tragedy of Macbeth z roku 1606 se alžbětinský dramatik nechal volně inspirovat historickou postavou skotského krále Macbetha I. (1005-1057, doba vlády 1040–1057). Zcela stranou ponechme, že skutečný panovník Macbeth zřejmě vlastně vůbec nebyl oním tyranem či vrahem, jak jej vykresluje hra, že se jím stal v běhu staletí až chybným historickým výkladem. 


Zetelova inscenace se totiž svým pojetím nezaměřuje pouze na samotný příběh převzetí moci za pomoci násilí, ale právě na „samozřejmost brutality“, anebo ještě spíše na vývoj vztahu k násilí v průběhu celého jednoho tisíciletí. 
Tvůrci inscenace k této jevištní úvaze použili princip ztrojení. V jediném momentu jsou tak na jevišti neustále přítomny hned tři dvojice ústředního páru, které své motivace a činy pojímají prizmatem svých časů.


Macbetha a Lady Macbeth tedy ztvárňují František Maňák s Barborou Bezákovou (pár z roku 1006, z doby narození reálného Macbetha I.), František Mitáš s Šárkou Šildovou (1606, doba Shakespearova) a Petr Soumar s Lucií Sobotkovou (pár z roku 2026).


K přehlednému časovému zařazení párů do jejich historických rovin stačí inscenátorům kostýmy a jednoduché scénické prvky – ještě takřka pohanský motiv kamene, renesanční nóbl úbor a křesla, anebo současná moderní ložnice. Časové zařazení i smrtící účinek v sobě mohou nést symbolické předměty - dýka, brk na psaní i mobil, přijde na historickou dobu. O vše ostatní už se postará samotný text hry.  


Divák je vlastně vtažen do jakéhosi jevištního experimentu. Do zkoumání, jak budou shodné vražedné motivace, argumenty a činy vyznívat v provedení postav, které si divák sám ve své hlavě propojí s kontextem a atmosférou různých historických etap, jak je sám vnímá.  


Takovému přístupu nelze upřít originalitu. Přináší do hry nové silné prvky i pro ty, kteří už třeba vnímají alžbětinské příběhy jako příliš zjednodušené „šermírny“ neodpovídající současnému modernímu divadlu, anebo je pro ně Shakespeare autorem, který pro sice silnou, ale od počátku zřetelnou myšlenku používá až příliš básnické obrazy, jež mohou leckterého diváka dnešní esemeskové éry zahltit. 

 

Čarodějnice mimo čas
O to silněji a zřetelněji v aktuální inscenaci Macbetha vyznívá pojetí trojice postav čarodějnic z vřesovišť. To ony vlastně věštbou probudily zlo a daly do pohybu činy Macbetha a Lady Macbeth. A ony se také stávají vykonavateli morbidních činů. 


Čarodějnice v podání herců Stanislavy Hajdukové, Jakuba Škrdly a Stanislava Gerstnera jsou tu jakýmisi bezpohlavními, přesně nezařazenými bytostmi. Právě ony propojují inscenaci (někdy s až zarážejícími detaily) s paralyzující brutalitou současného dění, když si „dají lajnu“ a následné vlastní provedení vražd pojímají jako běžnou věc, jako dekadentní mejdan. 


Provádějí je s naprostým cynismem, bez sebemenšího náznaku úcty k oběti, dokonce s prvky hrdosti na své činy. „To se nám to rozjíždí…,“ smějí se nad obětí, které nedají šanci.     


A po návratu z divadla vlastně na diváka obdobné záběry vyskočí na internetu ve zpravodajství z reálného dění dne. Doslova v přímém přenosu či záznamem z mobilního telefonu. Hned vedle zpravodajství z demonstrací v centrech západoevropských měst, jejichž účastníci vrahy otevřeně adorují.  


Inscenace Macbetha těží ve své atmosféře také z mimořádně silné zvukově-hudební složky. Zároveň se ovšem lze ztotožnit s některými popremiérovými pochybami, které zazněly ve veřejném prostoru, zda zejména v úvodu nemůže být její princip časového ztrojení pro diváka nepřehledný. 


Těžko se vžít do situace diváka, který přichází do hlediště předem neobeznámen se samotným dějem hry a s uplatněným dramaturgickým principem ztrojení. Chvíli asi může být docela zmaten. 


To ovšem nesnižuje respekt k režijní a dramaturgické odvaze, ke snaze oslovovat diváka atraktivním a novým způsobem. Dát mu nové možnosti pohledu na klasiku i na aktuálnost její myšlenky. 


Ta je v tomto případě zřejmá. Zlo a brutalita zvířete jménem člověk jsou absolutně nadčasové. Mění se jen zcela nepodstatné vnější kulisy. Týká se to i nás, naší doby a našeho životního prostoru. Shakespeare by měl pořád o kom psát. 

Diskuze k článku

Nový komentář

Reklama
06.06.2024 KulturaZačíná sezóna festivalů. Na Čeřínek zavítá i David Koller, na folkovky Cirk La Putyka

Také letošní letní hudební sezóna přinese na Jihlavsku několik tradičních festivalových akcí. Známé už jsou termíny i první programové detaily. • Jihlavské festivalové léto ...

Komentáře (0)
05.06.2024 KulturaZemřel zpěvák Vlasta Zahrádka

Nejen třebíčskou rockovou scénu zasáhla neuvěřitelná zpráva. Po těžké nemoci ve čtvrtek 30. května náhle zemřel ve věku 59 let zpěvák skupiny Carmen a dalších uskupení Vlasta Zahrádka. ...

Komentáře (0)
04.06.2024 KulturaVladimír Javorský beseduje

Hostem besedy na Malé scéně DKO Jihlava bude 5. června od 18 hodin herec a hudebník Vladimír Javorský. V besedě zavzpomíná ostravský rodák (* 1962) na své televizní a filmové začátky, ...

Komentáře (0)
01.06.2024 KulturaZahradou Petrkova: Tak jsme si z těch 400 položek něco ukázali

Je poslední dubnový víkend a v prosluněné parkové zahradě petrkovského statku zpívají ptáci. Zatímco v patře zámečku sleduje skupinka návštěvníků na plátně dokument Petrkov 13 o životě ...

Komentáře (0)
30.05.2024 KulturaPětice Emilů Holubů v jihlavské zoo přináší dětem inspirativní dokudivadlo

„Cesta to bude náročná. Budeme se prodírat močály, bacha, ať nešlápnete na hada!“ Tak nějak začíná u hlavního vstupu do jihlavské zoo nejnovější expedice českého cestovatele ...

Komentáře (0)
29.05.2024 KulturaNa brtnickém zámku mají letos vystoupit Žilková, hornista Baborák a snad i Doga

Vedle památek ve správě Národního památkového ústavu se návštěvníkům s jarem otevřel také Zámek Brtnice, který je v soukromém vlastnictví. Návštěvní doba je tu během května řešena ...

Komentáře (0)
28.05.2024 KulturaRoštejn slaví šedesátku ve správě muzea

Vedení Muzea Vysočiny Jihlava představilo plán akcína hradě Roštejně pro letošní sezónu. Od 1. června začne na nádvoří hradu výstava malířky Magdaleny Křenkové. Potrvá do konce sezóny. ...

Komentáře (0)
26.05.2024 KulturaPokřtí knihu o Schumpeterovi

V pondělí 27. května se v muzejním Malovaném sále od 17 hodin uskuteční představení nové knihy Josef Alois Schumpeter: Ekonom a humanista z moravské Třeště. Knihu vydalo Muzeum Vysočiny ...

Komentáře (0)
25.05.2024 KulturaDoprava k rekonstrukci muzejního dvora povede přes hlavní vstup z náměstí

Na nedávnou rekonstrukci fasád svých expozičních domů má jihlavské muzeum už v létě navázat další koordinačně náročnou stavební akcí. Podle ředitele muzea Karla Malého tento projekt ...

Komentáře (0)
23.05.2024 KulturaMuzeum přebírá databázi židovského obyvatelstva vytvořenou Ladislavem Vilímkem

Muzeum Vysočiny Jihlava začalo přebírat rozsáhlou databázi židovského obyvatelstva Jihlavska a širšího regionu, kterou po třicet let zpracovával bývalý jihlavský archivář Ladislav Vilímek ...

Komentáře (0)
22.05.2024 KulturaVůz následníka trůnu řídil při atentátu Leopold Lojka z Telče

V rámci cyklu Rodinné stříbro – Památky kolem nás pořádají památkáři v Telči přednášku s názvem Sarajevo 1914: Řidič, který vstoupil do dějin. Připomene dosud obecně málo známou ...

Komentáře (0)
21.05.2024 KulturaVýtvarníci v ekokrizi nabízejí alternativy

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě otevřela v dubnu výstavu na téma Imaginární ekologie / Ekologické imaginace. V prostoru Alternativa v Komenského ulici 10 vystavují do 2. června svoji ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net