Reklama
Dnes je pátek 29.03.2024     svátek má Taťána

HERECKÉ OSOBNOSTI VYSOČINY - Eva Kaplerová: Hrávala jsem vždy takový ty „charakterní mladý“…


4.5.2023 Kultura/Komentáře (0), autor:
Jiří Varhaník

„Když se octneš na dně, hledej místo k odrazu.“     Eva Kaplerová

 

 

Své první roky prožila rodačka z Ivančic u Brna ve válečné době. K divadlu ale tíhla už od raného dětství. 

„Dlouho jsem byla v Oslavanech. Chodila jsem na pohádky, a když se ve škole objevil divadelní kroužek, okamžitě jsem do toho naběhla, protože mě to nějakým způsobem přitahovalo. Pořád jsem v těch školních letech někde šaškovala,“ vzpomíná s úsměvem paní Eva Kaplerová.

Její tatínek byl technický úředník. Bylo jí třináct, když se rodina přestěhovala do Brna. Vystudovala Obchodní akademii a směřovala k dráze ekonomické úřednice.

„S divadlem jsem doma blbla, líbilo se mi to. Ale otec říkal - teď na to nemysli, protože tam se vůbec nemusíš dostat, tak ať aspoň umíš počítat,“ vzpomíná. Ve čtvrtém ročníku „ekonomky“ se nicméně vypravila na zkoušky na JAMU. Škola měla v té době čtyřletou pauzu ve svém působení, mladá adeptka herectví naskočila do druhého ročníku po obnovení výuky.

Po absolvování JAMU zamířila na rok do angažmá v Uherském Hradišti. Už tady se potkala se svým manželem, pozdějším dlouholetým režisérem Horáckého divadla Karlem Bryndou.  Z Hradiště jí tehdejší ředitel Horáckého divadla Ladislav Panovec „hodil lano“ do Jihlavy.

„Říkala jsem si, že Jihlava je dobré místo uprostřed na trase mezi Brnem a Prahou, že bych tak mohla jezdit i po divadlech,“ popisuje Eva Kaplerová.  

Velké vzdušné zámky si ale podle svých slov nestavěla: „Všude po divadlech bylo spousta hereček mého typu. Já jsem nikdy nebyla taková ta naivka, jaké každé divadlo potřebuje a je o ně velký zájem. Byla jsem vždycky dramatický typ a tu ´naivkovskou´ dobu jsem vlastně ani moc neměla. Jak se říkalo u divadla, hrávala jsem vždycky takový ty ´charakterní mladý´.“ 

Doba ostatně přinášela i angažované tituly. Eva Kaplerová prožila svá divadelní angažmá v Horáckém divadle (s desetiletou pauzou v Ostravě) ve dvou velkých etapách v letech 1962-1981 a 1991-2002. V prvním období musel repertoár povinně obsahovat i tituly soudobé sovětské divadelní literatury, a tak ji potkaly i role typu „Valentinina sestra Žeňa“ apod.

Hodně se ale hrála i ruská klasika, a tak si ráda připomíná třeba  své role ve Strýčkovi Váňovi nebo ve Třech sestrách: „Tohle byly krásné role, ruská dramatika, to je radost. Za Taťánu v Oněginovi jsem byla šťastná. Ale vedle toho byla tzv. povinná úlitba. Dramaturgové museli vždycky k výročí říjnové revoluce nebo osvobození nasazovat určitý sovětský ideový repertoár. To byly hloupé hry plné frází, nerada na to vzpomínám.“ 

Vedle ruské klasiky milovala i další své „hauptky“. Třeba v Kočce na rozpálené plechové střeše si zahrála Margaretu, a po letech pak i Mamku. 

 

Každý je trochu sobec

V náročné divadelní práci je podle Evy Kaplerové vůbec nejhorší, když se člověku nedaří vyjádřit, co po něm režisér chce: „Člověk se o to musí pořád snažit, a je to pak strašně dobrý pocit, když najednou zjistí, že to chytil.“

Režisér podle jejího názoru musí herci především vysvětlit svoji představu, jaké místo má postava ve hře: „Nejdůležitější je vždycky situace a vztahy postav. Já si to můžu přečíst, a řeknu si, to je takhle. Ale mýlím se. Protože trošku sobecky sleduji linku té postavy a najednou zjistím, že je to jinak. Režisér a dramaturg musí dávat dohromady celek, ze kterého postava vychází, zatímco vy mylně vidíte jen sebe. Každý je trochu sobec.“

I dnes zůstává paní Eva Kaplerová stálým hostem v souboru Horáckého divadla, donedávna tu hrála roli Vysočiny v oceňované inscenaci Poklekni před duší.

V nedávných sezónách ztvárnila postavy Tety Juřičkové v Šakalích letech (2020), Tisícročné včely ve stejnojmenné hře (2018) či Lady Agáty v Obrazu Doriana Graye (2018). V roce 2017 si zahrála postavy Lilith (Bůh je žena), hraběnky alias Tante (Zapomenuté světlo) nebo Frau Schwarz (Kabaret z lágru).

Milovala svoji velkou roli Věry Malmgrenové v titulu Popel a pálenka, kterou si ještě v roce 2018 zahrála na malé scéně HDJ: „To mě bralo od začátku. Ale byla to práce - tam mám velký monolog, a to jsem se učila dlouho. Protože když je člověk sám, bez pomoci kolegy, který pomůže… Tak jsem si říkala, jo, holka, to musíš nadřít…“  

V divadelní práci nemá příliš ráda režisérské nápady proti smyslu hry, přehnané exhibování vlastního vidění: „Každý má samozřejmě svoje vidění. Ale podle mě je nejlepší režie taková, která perfektně vychází z textu, aniž by byly přidávány ´nápady odjinud´, takříkajíc, jen aby to trčelo.“

Proto není obdivovatelkou „moderních Shakespearů“, v nichž jsou herci oblečení do džín a místo „zapíchnutí“ v souboji se tu střílí. „Možná je to někdy pro někoho zajímavé, ale když je něco ´zajímavé´, tak je to někdy, jak já tomu říkám, ´šejdrem´,“ zamýšlí se herečka.

 

Divadlo je chrám

Obdivovala herce Josefa Somra, který před několika týdny odešel. „Kamarádili jsme se, učil mě slovácké písničky, když jsem hostovala u Mrštíků, kde on byl. To byl absolutně skromný, laskavý a pokorný člověk,“ vzpomíná. Podobné přátelství a úcta ji pojilo např. s kolegou Bořivojem Navrátilem.

S těmito staršími zkušenými herci, ke kterým vzhlížela s obdivem, podle ní z divadelního světa trochu mizí staré tradice, pokora a úcta k „divadelnímu chrámu“. Spíše se prosazuje vysoké sebevědomí.

Eva Kaplerová čte o evropském divadle, s kolegy z divadelního světa stále sleduje i domácí divadlo a jeho směřování.

Svému divadlu by přála dobrý a vyvážený repertoár: „V Praze je padesát divadel, každý může jít, na který chce žánr. Ale my máme jedno v kraji, proto si myslím, že se tady musí dost brát v potaz diváci, musí se myslet na lidi, kteří se potřebují taky zasmát.“  

Paní Evu stále zajímá dění ve společnosti. Sleduje politiku, ruskou agresi na Ukrajině: „Jsem z toho špatná, je to něco hrůzného. Rusko dnes, to je pořád sovětské myšlení, systém postavený na lži. Opravdu se musím držet, aby mě to nerozčilovalo, a nerozumím tomu, že je někdo schopen i u nás něco tak strašného podporovat.“           

 

Eva Kaplerová

(* 16. 2. 1938 v Ivančicích)

 

 Dlouholetá herecká osobnost souboru Horáckého divadla v Jihlavě. V angažmá zde byla v letech 1962-1981 a 1991–2002.

 V současné době působí jako stálý host souboru.

 Za svoji divadelní práci oceněna Cenou Kraje Vysočina.

 

 

Filmové a televizní role

 Jahody na stéble trávy – seriál (Epizoda 4, 1984).      

 Start do protisměru - TV film (1987).        

 Smrt Anežky Hrůzové - TV dokument (1992)

 Četnické humoresky – seriál (Čest rodu, 2003).

 Čekání na Roberta – krátkometrážní (2004).

 

Divadelní role, HDJ

(stručný výběr od 1991)

 Frau Ebr - Rok na vsi  Bába Cajtl a První Žena - Šumař na střeše  Paní Svatá - Ostře sledované vlaky  Černá královna - Alenka v říši za zrcadlem.

 Baronka de Champigny - Slaměný klobouk   Žebračka - Žebrácká opera   Divuka - Strakonický dudák  Sestra a Mexikánka - Tramvaj do stanice Touha  Řivnáčová - Muzikantská Liduška  Paní Monteková alt., Paní Capuletová alt. - Romeo a Julie  Klára Zachanasjová - Návštěva staré dámy.

 Evelyn Thomasová - Jak to vidí Amy  Paní Desmemortesová - Pozvání na zámek  Matka - Labyrint světa a lusthaus srdce  Nina Alexandrovna - Idiot  Jacobina - Pravda barona Prášila  Olympie Ferraillonová - Brouk v hlavě  Kuplířka - Londýnská zlodějka.

 Mamka - Kočka na rozpálené plechové střeše  Pythie - Héráklés  Paní Soamesová - Naše městečko  Ftatatita - Caesar a Kleopatra  Paní Paddyová - Podivná paní Savageová  Paní de Rosemunde - Nebezpečné vztahy  Beatrice - Sto dukátů za Juana.

 Durand-Benechelová - Květ kaktusu  Paní Eynsford-Hillová - Pygmalion  Eleonora - Lev v zimě  Dueňa - Don Juan a jeho sluha.

 

Divadelní role, HDJ

(stručný výběr 1962-1981)

 Kostelnička Buryjovka - Její pastorkyňa  Emily Brentová - Deset malých černoušků  Madeleine Béjartová - Molière  Phoebé - Nejkrásnější válka  Alžběta Tudorovna - Marie Stuartovna  Kaškinová - Loni v létě.

 Stařena Stevenynová - Thyl Ulenspiegel  Slečna Elis - Filosofská historie  Komisařka - Optimistická tragédie  Lady Plymdalová - Vějíř lady Windermerové  Aurelie – Podskalák.

 Varja - Manželé hledají pokoj  Albína - Jakub Oberva  Kaluginová - Sůva  Machna - Zázrak na louži  Královna Anna - Tři mušketýři  Margareta - Kočka na rozpálené plechové střeše.

 Eva, krajčířka - Gazdina roba  Valentinina sestra Žeňa - Valentin a Valentina  Kordula - Strakonický dudák  Eva Adamová - Teta z Bruselu  Kačenka - Jak se vám líbí.

 Miss Betting - Taková ženská na krku  Běta - Dva na koni a jeden na oslu  Mary Ashburyová - I smrt chce svou šanci   Jelena - Strýček Váňa  Maryša - Maryša  Paní Vodičková - Veselé paničky windsorské.

 Kněžna Jelizaveta - Anna Karenina  Káča - Hrátky s čertem    Kateřina - Zkrocení zlé ženy  Hraběnka - Figarova svatba  Mam´zelle Margarethe - Fidlovačka  Máša - Tři sestry    Markytka - Naši furianti  Lucietta - Poprask na laguně.

 Líza - Obchodník s deštěm  Klára - Slaměný klobouk  Curleyová - O myších a lidech  Helena - Sen noci svatojánské  Modesta - Manon Lescaut   Kamila - Obrácení Ferdyše Pištory  Klásková – Lucerna  Slávka Hlubinová - Měsíc nad řekou  Baronesa Gwendolina Fairfaxová - Jak je důležité míti Filipa   Taťána - Evžen Oněgin  Mefistotela - Černá kočka přes cestu.

 

 

Diskuze k článku

Nový komentář

Reklama
15.03.2024 KulturaUmělci z rodu Habermannů budou vystavovat v Malovaném domě

Dvojice umělců z rodu uměleckých kovářů a šperkařů Habermannů z Jihlavska bude během března a dubna vystavovat v Galerii Malovaný dům na Karlově náměstí v Třebíči. Výstava nazvaná ...

Komentáře (0)
14.03.2024 KulturaJednašedesáté Třešťské divadelní jaro nabídne sedmnáct představení

V pořadí 61. ročník Třešťského divadelního jara se uskuteční v Kulturním domě v Třešti v termínu od 15. do 23. března 2024. Třešť hostí od roku 1961 jednu z nestarších divadelních ...

Komentáře (0)
13.03.2024 KulturaMusou Black. Nacházíte se na momentálně asi nejčernější výstavě na světě...

Za účasti desítek, snad stovek návštěvníků z celé Vysočiny, ale i z velkých republikový center, v mírném mrholení a v kulturně empatické atmosféře centra Humpolce se v podvečer prvního ...

Komentáře (0)
12.03.2024 KulturaTřebíčská rodačka má Českého lva

Simona Peková, vynikající brněnská herečka, třebíčská rodačka a dcera legendy třebíčského amatérského divadla Lubomíra Vidláka, má Českého lva! Mezi prvními jí na sociálních sítích ...

Komentáře (0)
10.03.2024 KulturaJihlavský maraton předznamenal letní taneční světovou „olympiádu“ v Praze

Na jevišti divadelního sálu DKO Jihlava se od pátku do neděle minulého týdne odehrál doslova taneční maraton. Z celé republiky a ze Slovenska se sjely stovky soutěžících, jednotlivců i ...

Komentáře (0)
09.03.2024 KulturaKamenické jaro přinese divadla i heligonkáře

Divadelní a hudební kulturní jaro se chystá v Kamenici u Jihlavy. * Program otevře 9. března (17) v kamenické orlovně divadelní představení Pipi Dlouhá punčocha. Veselou inscenaci pro ...

Komentáře (0)
08.03.2024 KulturaDIOD nabídne divadelní zpracování Erbenovy Kytice

Hororové balady na motivy sbírky Kytice Karla Jaromíra Erbena tvoří představení Kytice vol. 2, které se odehraje 15. března (19.30) v jihlavském divadle DIOD. Klasiku v novém hávu a ve zkratkovité ...

Komentáře (0)
07.03.2024 KulturaSobotní hra Kapří den oslovila stovky rodin

Rodinnou hru Kapří den v Mahlerově parku a v okolí brány Matky Boží opět po roce připravila příspěvková organizace města Brána Jihlavy. Akce připomíná někdejší městkou tradici a oslavuje ...

Komentáře (0)
06.03.2024 KulturaCabanova adaptace Flauberta se šklebí na dobu produktovou, spotřební a obalovou

Gustave Flaubert se hraje i nehraje na velké scéně Horáckého divadla. Nová flaubertovská adaptace Paní Bovaryová pokračuje v nákupu (z pera a v režii osobnosti současného českého uměleckého ...

Komentáře (0)
05.03.2024 KulturaV Dukle hraný dokument o vrazích Stodolových a beseda

Jihlavské kino Dukla zažije 6. března od 20 hodin projekci a besedu s režisérem filmu Manželé Stodolovi. Projekci pořádá Centrum dokumentárního filmu Jihlava (CDF). Tématem snímku je ...

Komentáře (0)
03.03.2024 KulturaTextař dechovek, chovatel včel a vinař Jaroslav Hájek se dožívá osmi křížků

Psal se 3. březen roku 1944, když se ve vesničce Kaliště pod Javořicí v domě čp. 36 manželům Kateřině a Janu Hájkovým narodil syn Jaroslav. Tenkrát netušili, že se z něj stane jeden ...

Komentáře (0)
02.03.2024 KulturaDatel a Slabihoudek: Martin Kollár uvede premiéru pohádky

Nadcházející nedělní premiérou loutkové pohádky s poučením a ekologickým přesahem pokračuje v činnosti nový herecký soubor Horáckého divadla HD_Jéé. Ten pracuje od letošního roku ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net