Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Swingovou muziku v aranžích pro komorní nástrojovou sestavu šíří po Jihlavsku i okolí kapela Bee Band. Její obsazení se usadilo záhy po vzniku. Z toho původního odešel houslista Tomáš Nosek, na postu basáka vystřídal Václava Pokorného učitel jihlavské ZUŠky a nadšený opravář všemožných starých gramofonů a rádií Martin Chaloupka. 

Z původního složení stojí dodnes vedle Přemysla Hrubého za mikrofonem zpěvačka Míša Emmerová. V kapele došlo dokonce na manželské propojení, když do sestavy přibyl kytarista a zpěvák Vojta Emmer, známý ze sestavy Fourth Soul nebo ze Swingtetu. „Za těch devět let jsme taky stihli tři děti,“ usmívá se M. Emmerová. 

„Hrát a poslouchat swing jsem se snažil vlastně odjakživa,“ zamýšlí se zakladatel Bee Bandu Přemek Hrubý. Jeho dědeček býval pianistou v tanečním bigbandu Proton, známém na Jihlavsku od šedesátých let. 
„Bylo to o tom, že někdo z rodiny musí pokračovat, no a zbylo to na mě. Úplně na začátku jsem se na kytaru učil hrát tak, že jsem vzal tátovu dvanáctistrunku, žlutej zpěvník a podle těch mřížek jsem začal hrát akordy. To nešlo zmáčknout...,“ ohlíží se dnešní swingový pianista, kytarista a prý už jen občasný hráč na trubku.

Hrál s třešťským swingovým Zatrestbandem a s gypsyswingovým Swingtetem založeným na instrumentální hudbě a břitkých kytarách. Pak se začal poohlížet po muzikantech a zpěvačce do vlastní kapely.  

V kytarové vinárně
Důležitým prostorem se v tom směru stala „kytarová“ vinárna U mě. 
„Tam se scházela hromada kytaristů od úplných začátečníků v podstatě až po profíky. I méně zdatný člověk se tam chytil k těm lepším a souhrnně se všichni naučili hrát nějak,“ vzpomíná P. Hrubý na atmosféru někdejšího podniku pod náměstím. Hrál se tu hlavně folk a country, ale všichni si hráčsky odnesli to své. 

Sám sebe ovšem vnímá P. Hrubý především jako pianistu. Své tříleté studium kytarové hry na ZUŠce prý zakončil v názorové shodě s pedagogy, že „na tenhle nástroj nemá vlohy“. 
Do kapely ale potřeboval sehnat někoho, kdo je schopen zahrát swing na kytaru, aby to šlapalo bez bicích. „A protože jsem nikoho takového neznal, tak jsem si řekl, že se to musím naučit sám. Ono to tak vyplynulo. Hrozně moc mi dala školní kapela v hudebce, kterou tehdy vedl Karel Kašpar. A pak ten Zatrestband, kde mi dal Petr Píša příležitost jako mladýmu klukovi. To byla neuvěřitelná zkušenost,“ oceňuje.    
Jako muzikant vždy preferoval cestu přebírat inspirace od muzikantů kolem sebe, než se něco „drtit“: „To, že jsme v hudebce přehráli všechny jazzové noty, které tam měli, je věc jedna. Ale vlastně to není úplně to, co potom člověka vede dál.“ 

Z Mekky bluegrassu 
Zpěvačka Michaela Emmerová přišla do Bee Bandu z Luk nad Jihlavou, Mekky bluegrassu na Jihlavsku. Její teta tady hraje na banjo v legendárních Pražcích. Bluegrassové dění v místní Hospodě U Kuřítků zase po několik let rozhýbával svými minifestivaly holandský hudebník Ralph Schut. 

„Ralph bydlel přímo v naší ulici a pravidelně do Luk zval různé kapely zvučných jmen. Pět let před tím, než jsme se poznali a zakládali Bee Band, tam přijeli zahrát i kluci ze Swingtetu,“ vrací se M. Emmerová k počátkům svého vztahu k muzice i k pozdějšímu manželovi.  

Bee Band pravidelně nezkouší, na muzice se prý jeho členové domluví i bez kapelníka. „Když se to někomu nelíbí, tak se to nehraje. Aranže děláme dohromady, nepíšeme žádné noty. Sejdeme se a není to tak, že by tomu někdo úplně velel. Ve čtyřech lidech se taky snáz domluvíme na termínech hraní,“ shodují se hudebníci. 

Jak vysvětluje Přemek Hrubý, volbu repertoáru limituje absence bicích, a řada věcí téhle partě zkrátka dobře nesedí: „Lidi nám třeba říkají – zahrajte Slunečnici. No jo, jenže Slunečnice je psaná pro bigband a v naší partě nikdy dobrá nebude. Anebo by možná byla, ale nejsme tak dobří instrumentalisté, abychom to vymysleli.“ Tu a tam ale Bee Band přece jen nastuduje i věc na přání, to když jde hrát třeba na francouzskou svatbu.        
„Raději asi zpívám anglické texty. Tam, když vypadne nějaké slovíčko, tak to není takový průšvih. Ale ty české, to je horší, zvlášť, když vidím, že si to lidi se mnou zpívají. Máme v repertoáru i věci, které se tolik nehrají, říkáme jim ´kostlivci´. Každý máme nějakou, které se raději vyhneme. Třeba tady Přéma má jednu těžkou skladbu, kde to je fakt náročné, tak se tomu jako vyhýbá. Občas si nevšimneme, že to na koncertu zapomeneme zahrát, tak má radost. Ale nám se ta věc hrozně líbí, tak když si vzpomenu, tak ji řeknu,“ usmívá se z pozice zpěvačky M. Emmerová.  

Muzikanti z Bee Bandu mají paradoxně celkem v oblibě tzv. „gastro akce“, kde je někdy hudebník tak trochu „za kulisu“.
„Každá akce má něco. Když lidi trsají a baví je to, hraje se úplně jinak, než když jsme někde schovaní v rohu místo magneťáku. Ale nám to nevadí. Klasické koncerty nás taky nabíjí, když na nás lidi koukají a tleskají po sólech. Snad nejhůře se nám hrají sterilní koncerty vevnitř, třeba v nějakém divadle, kdy my hrajeme, lidi sedí a zatleskají po písničce,“ shodují se hudebníci.    

Kavárna i muzikál
Přemysla Hrubého znají Jihlavané také jako někdejšího kavárníka, provozovatele Café Etage. Pokud je stylová ke konkrétnímu místu, muzika podle něho do kavárny a do „hospody“ určitě patří. 
„To byl asi šestý smysl. Přesně rok poté, co jsem kavárnu opustil, přišel covid. Kavárna mě bavila, ale už mě to tolik ne­naplňovalo. A taky neumím být dostatečně ´zlej´, což začalo být někdy potřeba,“ ohlíží se Přemysl Hrubý za ukončením své kavárnické etapy. 
Právě v té době se také začal v Horáckém divadle zkoušet muzikál Šakalí léta, kde si zahrál v živé jevištní kapele: „Viděl jsem v tom velký potenciál, sešla se tam dobrá parta lidí, tak jsem věděl, že nějaká muzika bude. Nakonec se hrálo asi 60 repríz. A taky jsme šlápli víc do naší kapely, do Bee Bandu.“ 

Ten dnes jede naplno, klidnější období mívá jen v plesové sezóně. Objíždí městské festiválky a letní slavnosti, firemní i soukromé akce. Zahrál si třeba v kostele, ve stodole, ve vinohradu a ve sklípku, na koupališti, na střeše či v trolejbusu. 
Tady všude prezentuje po svém zpracované swingové standardy - Ellu Fitzgerald, Louise Armstronga, Billie Holiday, věci francouzské, portugalské, ale třeba i kainarovky od Plíhala nebo věci Zuzany Navarové. 
Nazkoušení nových věcí aktuálně přivedlo Bee Band k vydání už druhého alba. Nese titul Fly Bee to the Moon a křtít se bude 4. dubna od 19 hodin v jihlavském Retro Roadside Pubu. Účast už přislíbilo několik špičkových hudebních hostů a kmotrů, chystá se velký společný jam session.    

Ještě před tím si Bee Band zahraje třeba 25. 3. v DKO Jihlava na Festivalu vína. Na konec dubna chystá vystoupení na slavnostech v Želivském klášteře, v květnu jihlavští swingaři doprovodí studentský Majáles v Havlíčkově Brodu. 
 

Diskuze k článku