Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Do konce prvního letošního kvartálu by mělo být dokončeno odkoupení někdejšího zámečku (statku) Bohuslav Reynka v Petrkově, místní části obce Lípa na Havlíčkobrodsku. Stát objekt kupuje od básníkových potomků.

Podle dostupných údajů stát kupuje areál za vyjednanou cenu cca 18 milionů Kč. Odkup je nyní ve finální fázi. V samotném objektu jsou dva byty, ke statku náleží přilehlý park a hospodářská stavení. Součástí prodeje jsou též pole, les a dva rybníky, celkem na ploše přes 90 tisíc m2.

Objekt bude napříště provozovat státní příspěvková organizace Památník národního písemnictví (PNP). Jak potvrdil ředitel PNP  Zdeněk Freisleben, bude zde působit nově vzniklé pracoviště, Česko-francouzské centrum.

Prvotním úkolem bude podle ředitele PNP zajistit dostatečné finanční krytí na nezbytnou opravu objektu a provoz centra. V duchu usnesení vlády by měl stát v příštích pěti letech investovat tímto směrem téměř 150 mil. Kč.

PNP chce realizovat celkovou rekonstrukci areálu do roku 2025. V letošním roce má být podle Freislebena prvotním těžištěm prací zajištění celého objektu a odstranění vlhkosti. V budoucnu by se např. měly někdejší hospodářské budovy proměnit v koncertní a výstavní síně, na půdě by měly vyrůst výstavní galerie a ateliéry pro konání workshopů.

Rekonstrukční práce mají probíhat postupně, takříkajíc za provozu centra. Během rekonstrukce by totiž návštěvníci mohli navštívit jednorázové akce např. na petrkovské zahradě apod.

Už letos v létě by chtěl PNP založit na dvoře či v zahradě statku tradici česko-francouzských kulturních setkávání Letní Petrkov. Má jít o akci s divadelními představeními, koncerty, autorským čtením, výstavami či gastro aktivitami pro veřejnost (více k tomu v rozhovorech na jiném místě stránky).

Pohnutá historie

Myšlenka na zřízení Česko-francouzského centra v Petrkově navazuje na odkaz Reynkovy překladatelské činnosti a jeho vazby na francouzské prostředí. Podle ředitele PNP má centrum v budoucnu přibližovat mladým lidem někdejší tvůrčí atmosféru, historii a význam tohoto místa.

Básník, překladatel a grafik Bohuslav Reynek (31. 5. 1892, Petrkov – 28. 9. 1971, Petrkov) se narodil jako jediný syn statkáře Bedřicha Reynka a jeho manželky Marie, rozené Divišové.

Navštěvoval základní školu ve Svatém Kříži a reálku v Jihlavě, kde jej prof. Max Eisler nasměroval k zájmu o literaturu a výtvarné umění. Po maturitě studoval (zřejmě na přání otce) zemědělství na c. k. Vysoké škole technické. Studium ovšem opustil po několika týdnech a vrátil se do Petrkova.

Vydal se na první cestu do Francie a začal psát své první básně, které byly později vydány ve sbírce Žízně.

Zásadní bylo v roce 1914 Reynkovo setkání s katolicky orientovaným literátem, vydavatelem a překladatelem z francouzštiny a angličtiny Josefem Florianem (1873-1941) ze Staré Říše. To se stalo počátkem celoživotní spolupráce obou umělců. Svými překlady poezie i prózy, vlastními básněmi a grafikami také Reynek ovlivnil řadu Florianových staroříšských edic, zejména Dobré dílo.

Suzanne, rodina, nacisté a komunisté

V roce 1923 odjel Reynek cíleně do francouzského Grenoblu, aby zde poznal autorku knihy Ta vie est là…, básnířku Suzanne Renaudovou (* 30. září 1889 v Lyonu). Tu chtěl požádat o povolení její první básnickou sbírku přeložit.

Suzanne byla dcerou důstojníka Abela Renauda a jeho ženy Félicie. S matkou a sestrou procestovaly Švýcarsko, Normandii a Anglii, kde za první světové války pracovala ve vojenské nemocnici jako ošetřovatelka.

Pracovala jako překladatelka v The Anglo-French Review a přednášela o moderní francouzské literatuře na filozofické fakultě grenobelské univerzity. Za Reynka se provdala po smrti své matky, 13. března 1926 v kostele svatého Josefa v Grenoblu. Posléze se manželé odstěhovali na Vysočinu.

Jak se uvádí, byla francouzská básnířka a intelektuálka venkovským prostředím Petrkova (v roce 2012 zde bylo evidováno na 100 adresách 196 trvale žijících obyvatel) překvapena, až zaskočena. Pozornost místních údajně poutala svým vystupováním („K rybníku nosila slunečník, oblékala se jako dáma do rukaviček atd.“: zdroj: Wikipedia).

Po střídavém pobytu ve Francii a na Vysočině se manželé v Petrkově v roce 1936 usadili natrvalo. Po otcově smrti se Reynek ujal správy statku. V červnu 1928 se Reynkovým narodil syn Daniel Václav (1928–2014) a v červenci 1929 syn Jiří Michael (1929-2014).

Ze svého statku (zámečku) se však musela rodina vystěhovat v roce 1944 za nacistické okupace. Po několikaměsíčním hledání azylu se Reynkovi nastěhovali do Staré Říše k dětem J. Floriana. Zde zůstali do konce války, do Petrkova se vrátili v roce 1945.

Po komunistickém puči v roce 1948 byl však statek zestátněn a Reynek na něm nadále směl pracovat jen jako zemědělský dělník (do roku 1957). V prvních letech se uzavřel a neopouštěl dům. V této době vytvořil většinu svého grafického díla a dozrál i jako osobitý básník.

Umělci na Petrkově

Během krátkého uvolnění atmosféry v šedesátých letech se na Reynka a petrkovský statek obrátila pozornost mladých umělců, jako byli Jiří Kolář, Ivan Diviš, Ivan Martin Magor Jirous či Věra Jirousová.

Dne 21. ledna 1964 zemřela Suzanne Renaudová. V této době směl Reynek poprvé po pětatřiceti letech znovu vystavovat. Na konci roku 1969 ještě vydal svazek své poezie - sbírky Sníh na zápraží, Mráz v okně a Podzimní motýli. Svoji poslední básnickou sbírku Odlet vlaštovek už ale vydat nesměl – nastupovala komunistická Husákova normalizace a Reynek v roce 1971 umírá.

Bohuslav Reynek je spolu se svou manželkou pochován na hřbitově ve Svatém Kříži (součást Havlíčkova Brodu). V petrkovském zámečku žili až do své smrti v roce 2014 jejich synové, fotograf Daniel a překladatel Jiří Reynkovi.

Jejich potomci loni nabídli památkově chráněný zámeček k prodeji přes realitní kancelář. Následoval tlak kulturní veřejnosti formou petice na odkoupení areálu státem. Petici Zachraňte Petrkov! spustili 7. května na internetu básník Miloš Doležal, filmová dokumentaristka Ljuba Václavová a krajinářští architekti Markéta a Petr Veličkovi.

Podle názoru signatářů petice by na Reynkově statku měla působit instituce s ambicí uchovat odkaz Bohuslava Reynka a jeho synů. Po červnové osobní návštěvě premiéra a ministra kultury bylo posléze oznámeno, že Reynkův statek odkoupí právě ministerstvo kultury a bude zde zřízeno pracoviště PNP.

Více k tématu v tištěném vydání JL s datem 16. 3.

Diskuze k článku