„Narodil jsem se na konci roku 1927 v Jihlavě. Tam, v blízkém Velkém Beranově, kde žila moje babička a kde jsem býval o prázdninách, tam na Vysočině je můj domov. Ta halasovská jistota jednoho místa, kde hranečníky zarazilo dětství.“

Takto začíná vyprávění o svém životě, které v únoru letošního roku odvysílala rozhlasová stanice Vltava v cyklu Osudy, brněnský literární historik, vysokoškolský pedagog, kritik, editor a jihlavský patriot doc. PhDr. Jiří Rambousek, CSc., jehož významné životní jubileum připadá na 26. prosince. O tom, že se nejedná o efektní řečnickou frázi, svědčí skutečnost, že Jihlavě a vzpomínkám na zde prožité dětství a mládí věnoval třetinu z hodinu a čtyřicet minut trvajícího pořadu.  

Studium na jihlavském gymnáziu, kam nastoupil v tragickém roce 1939, přerušené násilným uzavřením ústavu v listopadu 1941, ukončil v roce 1947, poté vystudoval češtinu a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Po absolvování fakulty v roce 1951 učil rok na základní škole v Jemnici. V roce 1952 se oženil a s manželkou Soňou odešel do Jablonce nad Nisou, kde se jim narodily tři děti. Zde učil nejprve na základní škole, v roce 1955 získal místo na gymnáziu (tehdy střední jedenáctileté škole).

Roku 1962 se stal odborným asistentem na Pedagogickém institutu v Jihlavě, po jeho zrušení v roce 1966 přešel na brněnskou Pedagogickou fakultu. V roce 1973 musel školu opustit a až do odchodu do důchodu v roce 1987 pracoval jako skladník, vrátný, topič a účetní v brněnském družstvu Dlažba.

Na fakultu se vrátil až v roce 1990. Obhájil zde kandidátskou práci o vývoji české poezie za okupace, kterou odevzdal už v roce 1970, a dva roky byl vedoucím katedry bohemistiky. V roce 1991 získal na základě souboru Stati o české literatuře 20. století docenturu. Jako externista zde působil až do roku 2014.

Ve zmíněném pořadu, který je možno si poslechnout na webových stránkách Českého rozhlasu, Jiří Rambousek vedle cenných vzpomínek na česko-německou a poválečnou Jihlavu poutavě vypráví například o svých rodinných kořenech, o vztahu k první republice a úctě k jejím představitelům, o tom, jak prožíval dobu okupace, o svých politických názorech.

Vzpomíná na studijní léta a rekapituluje svůj profesní život a publikační činnost, s níž je možno se seznámit ve třech výborech z jeho prací.
Jako první vyšel v roce 2003 v nakladatelství Torst objemný svazek nazvaný Nesoustavná rukověť české literatury, na něj navázaly soubory Doba – knihy – autoři s podtitulem Články, medailony a recenze z let 1988–2007, a Opravny – polemiky – vzpomínky, jenž obsahuje texty z let 2007 – 2013, oba vydané Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity v Brně v letech 2007 a 2013.

Ve třech svazcích díla Josefa Palivce, významného básníka, překladatele, esejisty a diplomata vězněného nacisty i komunisty, vydaných v letech 1993, 1996 a 2010 nakladatelstvím Torst, které Jiří Rambousek edičně připravil (třetí a chystaný čtvrtý svazek spolu se Stanislavou Fedrovou), zúročil svůj dlouhodobý zájem o tuto výjimečnou osobnost.

Značné množství Rambouskových literárně-historických a kulturně-historických prací,  především z období po roce 1989, je věnováno rodné Jihlavě a Jihlavsku. Publikoval je hlavně ve Vlastivědném sborníku Vysočiny a v Jihlavských listech.

Dlouhodobě Jiří Rambousek rovněž pečuje o odkaz svého otce, jehož písemnou pozůstalost věnoval Památníku národního písemnictví. V roce 2014 od něj získal Státní okresní archiv Jihlava cenný soubor korespondence mezi Stanislavem Rambouskem a Jiřím Mahenem. Edice dopisů těchto osobností se stala tématem dvou diplomových prací, které zadal v 90. letech jako diplomové práce na PF MU v Brně. 

I ve svém pokročilém věku se Jiří Rambousek živě zajímá o dění v Jihlavě, čehož důkazem jsou články a fejetony v jihlavském regionálním tisku, udržování kontaktů s místním archivem a muzeem a v neposlední řadě i jeho návštěvy v rodném městě, kam zajíždí nejen na hrob svých rodičů, ale také na každoroční setkání se spolužáky z gymnázia.

Do dalších let přejeme jubilantovi dobrou mysl a pevné zdraví a těšíme se na další jeho texty. 

Petr Dvořák
(autor je archivářem Státního okresního archivu v Jihlavě)

Diskuze k článku