Dnes je pondělí 03.06.2024     svátek má Tamara

Ti, co měli přinést svobodu, přinesli smrt

JOSEF ŠRÁMEK z Jihlavy byl zasloužilým odbojářem proti nacistům. Zavražděn byl nakonec sovětskými vojáky, kteří kradli koně. Na snímku jeho hrob u Měřína. Foto: archiv Jiřího Tomana
JOSEF ŠRÁMEK z Jihlavy byl zasloužilým odbojářem proti nacistům. Zavražděn byl nakonec sovětskými vojáky, kteří kradli koně. Na snímku jeho hrob u Měřína. Foto: archiv Jiřího Tomana

28.9.2023 Čtenáři píší/Komentáře (1), autor:
 Jiří Toman

Po příjezdu na odpočívadlo, vybudované před řehořovským lesem, nás druhá lesní cesta, opatřená závorou a vedoucí vpravo směrem k dálnici D1, asi po sto metrech přivede k pomníku velitele zdejšího partyzánského oddílu, nadporučíka Josefa Šrámka. 


Poslední dny života Josefa Šrámka popsal kronikář obce Meziříčko pan Oldřich Izdný. U mlynáře Josefa Zemana č. p. 38 a jeho bratra Jana Zemana č. p. 42 se nějaký čas ukrýval velitel odboje na Moravě generál Luža, který byl koncem války na udání zaskočen třemi českými četníky v hostinci Marie Němcové v Hřišti u Přibyslavi č. p. 55. Zde byl po krátkém boji se svým pobočníkem 2. října 1944 zastřelen. 


U Zemanů, kteří podporovali partyzánské hnutí, se nějaký čas také ukrýval velitel zdejší partyzánské jednotky nadporučík Josef Šrámek, rodák z Jihlavy. V poslední den války přijeli do Meziříčka na uštvaných koních jako osvoboditelé ruští kozáci. 


Ti začali v domech zabírat čerstvé koně. Když chtěli odvést koně i z domu Jana Zemana č. p. 42, tak se jim v tom konání snažil Josef Šrámek zabránit. Jeho počínání však kozáky posilněné lihem popudilo. Josef Šrámek byl zatčen a vyslýchán. 

 

Zdrhni, oni jsou všeho schopni!
Jelikož byl problém v komunikaci, přišel tlumočit Antonín Zeman z č. p. 29, který se stal za Velké války v Rusku českým legionářem a rusky tedy trochu uměl. Kozáci se na Antonína Zemana obořili, že je jeden z těch, co na Sibiři vraždili jejich soudruhy. 


Situace Josefa Šrámka se tím ještě zhoršila. Antonín Zeman nabádal Šrámka: „Na nic nečekej a zdrhni, oni jsou všeho schopni, já je dobře znám.“ 
Josef Šrámek se domníval, že se jako partyzán nemá čeho bát. O jeho osudu se asi rozhodlo, když řekl, že má velení ze západu. Sousedé naposledy viděli Josefa Šrámka v odpoledních hodinách, jak bosý v doprovodu několika kozáků vedl Zemanovy koně po cestě k Jihlavě. 


Když si o tři dny později mlynář Josef Jeřábek při cestě z Řehořova krátil cestu přes les do svého mlýna, našel v lese, který patřil mlynáři Zemanovi, zastřeleného Josefa Šrámka. 


Našel tam pohozené tělo vojáka a vlastence, který bojoval za poražení fašismu a toužil po svobodě. Ti, co mu měli svobodu přinést, mu přinesli smrt, a to vlastně již dva dny po skončení války. 


V místech, kde byl Josef Šrámek zastřelen, nechali jeho bojoví kamarádi v srpnu roku 1945 postavit pomník, který navštěvovali a udržovali. K pomníku nosili květiny a na pomník kladli cigarety „Partyzánky.“ Josef Šrámek byl asi náruživý kuřák. Nadporučík Josef Šrámek je pochován na ústředním hřbitově v Jihlavě. Čest jeho památce.

 

O nehodě psali v Mährischer Grenzbote
Uprostřed asi jeden kilometr dlouhé rovné silnice č. 602 k Jihlavě, mezi dnes kůrovcem poškozenými lesy, je pod krajnicí po levé straně silnice pomník zemřelého Ladislava Černého, který tragicky zahynul při autonehodě. 


Ladislav Černý se narodil 14. května 1920 v Červeném Kříži u Jihlavy. Byl jediným synem a také jediným dítětem zedníka Štěpána Černého, rodáka z Častalovic, okres Moravské Budějovice. Jeho maminkou byla Terezie rozená Tomendalová z Červeného Kříže č. 56. Ladislavovi rodiče byli oddáni 9. června 1918. 


Ladislav vyrůstal bez otce, který na sčítacím operátu (používané při sčítání lidu – pozn. red.) v roce 1921 již není uveden. Maminka Terezie je uvedena jako vdova. Ladislavův otec Štěpán byl za Velké války zajatcem v Rusku. Je možné, že se z války vrátil s podlomeným zdravím, které mohlo být příčinnou jeho brzkého úmrtí.


O havárii Ladislava Černého je zaznamenáno v pamětní knize Řehořova a německy psaných jihlavských novinách „Mährischer Grenzbote“ dne 27. srpna 1943 toto: „S autem jihlavské mlékárny jel 23. srpna 1943 na služební cestu 23letý šofér a garážmistr, Ladislav Černý. Za hájovnou pod Řehořovem ztratil vládu nad vozidlem. Stačil zavolat na svého spolujezdce Jana Homolku, aby vyskočil. Ten tak učinil a havárii přežil jen s drobnými oděrkami. Ladislav Černý narazil autem nejprve do kamenného sloupku ´kilometrovníku´, který ukazoval vzdálenost 66 km od Brna. Od kamenného sloupku se jeho auto odrazilo na poblíž stojící telegrafní sloup, který přerazilo. Je zapsáno, že auto bylo nárazem zničeno. Není uvedeno, jestli to bylo auto nákladní nebo osobní. Řidič Ladislav Černý byl při havárii tak těžce zraněn na hlavě a hrudníku, že po krátké chvíli na tomto místě zemřel. 


Spolujezdec Jan Homolka byl od 6. do 25. září vazebně vyslýchán. Při následném soudním jednání bylo rozhodnuto, že na tragické nehodě neměl žádný podíl.“ 

Diskuze k článku

  Přihlaste se prosím do diskuze JL

E-mail:

Heslo:

Komentáře ke článkům mohou vkládat pouze registrovaní čtenáři

Registrace nového uživatele
Napište i vy, svůj vlastní článek - formulář ZDE
Reklama
25.04.2024 Čtenáři píšíŽádná práce není těžká, jestliže nás baví

Polytechnická výchova (vzdělávání) je proces, který vede k osvojení si technických poznatků a dovedností a ke kladnému vztahu k technice. Jsme děti ze třídy Medvídků a Berušek. Už ...

Komentáře (0)
24.04.2024 Čtenáři píšíSeniorské setkání spojené s volbou předsedkyně

V Humpolci se 5. dubna setkali senioři na své výroční členské schůzi, aby zde zhodnotili uplynulý rok 2023 a též si zvolili novou předsedkyni spolku. Schůzi zahájila předsedkyně Jaroslava ...

Komentáře (0)
18.04.2024 Čtenáři píšíMoje jarní výprava za mandloňkami

„Krucinál! Proč si vždycky musím vymyslet nějakou „bejkárnu“ a také o víkendu v neděli si nastavím budík na 3.57 hod.,“ nadávám si pokaždé, když si takovéto brzké vstávání ...

Komentáře (0)
16.04.2024 Čtenáři píšíDen učitelů: Na prvním stupni učili osmáci

V úterý 26. března proběhl na prvním stupni naší školy tradiční projekt výchovného programu etické výchovy Den učitelů. Žáci osmého ročníku převzali roli učitelů nejen na ...

Komentáře (0)
14.04.2024 Čtenáři píšíDcera začínala u učitele Vacka

V roce 1973 absolvovala naše dcera Alena Lidovou školu umění v Jihlavě v oboru akordeon. Učil ji po celou dobu pan učitel Emerich Vacek. Hrála i ve velkém akordeonovém orchestru, který vedl ...

Komentáře (0)
10.04.2024 Čtenáři píšíOsmdesát let od úmrtí Františka Hobzy

Narodil se 6. května 1912 v Puklicích č. p. 1, tedy na zámku. Jeho otec Josef pracoval jako hajný a maminka se jmenovala Marie, rozená Nesnídalová. Křestním kmotrem byl místní šafář. Vychodil ...

Komentáře (0)
04.04.2024 Čtenáři píšíJihlavané cvičením podpořili lidi s roztroušenou sklerózou

Bezmála 50 sportovních nadšenců se v sobotu 23. 3. zúčastnilo Maratonu s roztroušenou sklerózou (MaRS). Jejich zapojením do společných fitness lekcí organizátoři akce upozornili na problémy ...

Komentáře (0)
04.04.2024 Čtenáři píšíLékařům a sestřičkám vděčím za to, že žiji

Už od narození jsem měl štěstí na skvělé lékaře. Narodil jsem se sice doma, ale předčasně a vážil jsem necelá dvě kila, takže záhy jsem se ocitl v nemocnici a byl jsem dán v jakousi ...

Komentáře (0)
03.04.2024 Čtenáři píšíSenioři se během března nenudili, cvičili, nachodili kilometry i tancovali…

V Humpolci v týdnu od 11. do 15. 3. se zapojilo celkem 137 občanů do celostátní akce v rámci týdne Trénování paměti a Pochodu pro mozek, kde celkem ušli 479 km. V pondělí si v sokolovně ...

Komentáře (0)
01.04.2024 Čtenáři píšíMalá baletka z fotografie

Na počátku byla černobílá fotografie z počátku sedmdesátých let jihlavského fotografa Josefa Klukana (otec šéfredaktora JL Petra). Snímek malé baletky z představení tehdejší LŠU posbíral ...

Komentáře (0)
30.03.2024 Čtenáři píšíI Rumuni? Da! (rumunsky „ano“)

Nacházíme se v kalendářním mezidobí od temné okupace zbytku Československa (15. 3. 1939) do slavných květnových dnů roku 1945. Časově se sem hodí malinká úvodní rekapitulace. Podle seriózních ...

Komentáře (0)
28.03.2024 Čtenáři píšíMasaryčka reaguje na výzvu města

Za naší školou T. G. Masaryka, vedle Štefánikova náměstí v Jihlavě, se rozkládá velký park s alejí dvaačtyřiceti dubů. Stromy tam zasázeli v roce 1871. Ještě před šedesáti lety ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net