Reklama
Dnes je úterý 16.04.2024     svátek má Irena

I Rumuni? Da! (rumunsky „ano“)

RUMUNSKÁ armáda na Jihlavsku osvobodila například obec Dobroutov. Dne 2. června 1945 vztyčili na počest svých padlých rumunští vojáci v obci dřevěný vyřezávaný pietní kříž. Ten však po mnoha letech zetlel a v roce 1973 ho obec nahradila železnou replikou. V červnu 2014 byl železný kříž vyměněn za repliku původního dřevěného kříže, která byla vytvořena rumunskými umělci. K jeho slavnostnímu odhalení zástupci rumunské ambasády v Dobroutově došlo před deseti lety. -pab- Foto: archiv JL
RUMUNSKÁ armáda na Jihlavsku osvobodila například obec Dobroutov. Dne 2. června 1945 vztyčili na počest svých padlých rumunští vojáci v obci dřevěný vyřezávaný pietní kříž. Ten však po mnoha letech zetlel a v roce 1973 ho obec nahradila železnou replikou. V červnu 2014 byl železný kříž vyměněn za repliku původního dřevěného kříže, která byla vytvořena rumunskými umělci. K jeho slavnostnímu odhalení zástupci rumunské ambasády v Dobroutově došlo před deseti lety. -pab- Foto: archiv JL

30.3.2024 Čtenáři píší/Komentáře (0), autor:
Mgr. Milan Jelen

Nacházíme se v kalendářním mezidobí od temné okupace zbytku Československa (15. 3. 1939) do slavných květnových dnů roku 1945. Časově se sem hodí malinká úvodní rekapitulace. Podle seriózních zdrojů padlo na našem území na konci II. světové války asi 8000 – 10.000 civilistů z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. Asi 3500 obětí hlásí 1. čs. armádní sbor v prostorovém rámci republiky. K tomu můžeme přidat 79 Poláků (možná i více než 200), 300 vlasovců (pokud bojovali na naší straně), 116 příslušníků amerických sil (pouze pozemního charakteru), jednotky či nižší desítky občanů jiných národností a 122.392 vojáků Rudé armády. 
A co ti Rumuni? Proč o nich vlastně mluvíme, když začali válku na straně Hitlera? Od srpna 1944 se přidali na naši stranu, souviselo to s politickým vývojem v samotném Rumunsku. Na počátku 40. let měli územní spory s Maďarskem, Bulharskem, SSSR.


Po bitvě u Stalingradu, která skončila velkou porážkou Němců, se Rumuni rozhodli, že změní svou politiku. V čele byl stále maršál Antonescu, který navrhl velkorysé nabídky spojencům z Anglie a USA např. k vylodění na Balkánském poloostrově i k další spolupráci.


Rumunsko však bylo hozeno přes palubu a dokonce bombardováno z celkem pochopitelných důvodů svého dřívějšího angažmá. Ačkoliv si Rumuni nechtěli nic začínat se svým nedávným nepřítelem – SSSR, nakonec jim nic jiného nezbylo. Rudá armáda už v březnu roku 1944 překročila rumunské hranice a blížila se do centra dění.


Mladý král Michal I. (1921–2017) se spojil s maršálkem Styrceou a pověřil generála Sanatesca sestavením nové armády, podporu našel také u slabé komunistické strany i u tradičních parlamentních stran. Vznikl Národně demokratický blok (BND). Vliv komunistů v Rumunsku sílil, často docházelo k personálním změnám a 31. 8. 1944 pronikla Rudá armáda do Bukurešti. 
V následujících měsících už Rumuni válčili po boku SSSR. Boje na obou stranách fronty však měly něco společné. Jak na počátku Němci, tak i později Sověti posílali Rumuny do riskantních bojů a do nebezpečných střetů, aby ušetřili svá vojska.


A teď to hlavní. Kolik životů tento balkánský stát obětoval v boji proti fašismu na našem území? Nebyl to život 1, ani 10, ba dokonce ani 100. Také tisíc bylo málo, 10.000 též ne. Celkem padlo na jihu Slovenska, jihu Moravy, na střední Moravě a v části Vysočiny dokonce 33.241 Rumunů. Neuvěřitelné… Sice počet zabitých není rozhodujícím měřítkem úspěšných nebo neúspěšných vojenských operací, ale čeho je trochu moc, toho je příliš.


Prosím vás, slyšeli jste někdy v hodinách dějepisu a historie na základních, středních, možná vysokých školách tyto údaje? Domnívám se, že drtivá většina obyvatel ČR o tomto neměla ani páru… jako třeba já ještě před pár měsíci. 
Čím si červenožlutomodří tuto podivnou ignoraci vysloužili? Jistě, většinu války byli na druhé straně barikády, ale potom… Že by vítězné mocnosti nechtěly přijít o svou zaslouženou prestiž a slávu? Po roce 1968 byli Rumuni také možná potrestáni za to, že nechtěli vůbec okupovat Československo po boku armád Varšavské smlouvy. Rok 1989 a jejich poslední místo v přechodu od socialismu v Evropě v tom už takovou roli nehrálo.


První jimi osvobozenou obcí na Slovensku byla Buzica 18. 12. 1944. A pak už šlo všechno jako na drátku.  Obsadili Plešivec, Rožňavu, Brezno, Tisovec, Lučenec, Bánovce, Martin. Spolu se Sověty se podíleli na osvobození Kremnice, Revúce, Zvolena i Banské Bystrice (26. 3. 1945). Společně s 1. čsl. armádním sborem to byl Trenčín.


Pokračujeme na Moravě – Bzenec, Uherský Ostroh, Kyjov, Koryčany, Brumov-Bylnice, Holešov, Hulín, Slavičín, Valašské Klobouky, Kroměříž, Kojetín, Tlumačov, Tovačov, Plumlov, Přerov, Kuřim, Polná, Kunštát, Bystřice nad Pernštejnem, Chotěboř.


V jednom šiku s Rudou armádou – Strání, Zlín, Uherské Hradiště, Vizovice, Blansko, Boskovice, Tišnov, Luhačovice, Nové Město na Moravě, Havlíčkův (Německý) Brod a Humpolec. K Humpolci si dovolím malou poznámku. Dne 21. 5. 1945 se tu konala vojenská přehlídka vítězů, která byla v místní sokolovně zakončena slavnostním večerem.


Jmenoval jsem samozřejmě jen největší známá města, těch menších obcí a vesniček byly desítky, možná i stovky.  Údajně 1722 obcí (z toho přes 30 měst). Celkem tu bojovalo neskutečných 250.000 vojáků z Rumunska. Kromě velkého množství uváděných zabitých zdroje deklarují cca stejný počet – 33.000 zraněných a nezvěstných na území bývalého Československa.


Pohled na zásluhy našeho osvobození se v historii měnil. V době socialismu to byli pouze Sověti, později SSSR a USA, nejnověji hlavně USA, neboť účast Rudé armády byla zřejmě zištná. A co teď? Jak se historici a dějepisci „poperou“ se zamlčovanými fakty? Nezasloužili by si balkánští bojovníci aspoň pár vět zmínky o jejich hrdinství v hodinách dějepisu na všech stupních škol?


Kde byly nebo jsou pomníky nebo pietní místa, která jsou připomínána v tomto článku: Čestné pohřebiště Brno Ústřední hřbitov (asi 1500 obětí), Boršice u Starého Města, Ivanovice na Hané, Luhačovice, Jinačovice u Moravských Knínic, Vyškovec (u Uherského Brodu), Bánov, Krhová, Ježov, Lovčice, Syrovín, Vracov, Břestek, Halenkovice, Bojkovice, Švábenice, Malenovice, Slavičín, Bzenec, Kroměříž aj. Na závěr místa z našeho okolí Humpolec, Havlíčkův Brod, Klanečná a Dobroutov.

Diskuze k článku

Nový komentář

Napište i vy, svůj vlastní článek - formulář ZDE
Reklama
14.03.2024 Čtenáři píšíMasopust 2024 pod naší Javořicí

Masopust v lidových zvycích je obdobím od Tří králů do začátku velikonočního půstu, který začíná Popeleční středou. I my dříve narození a vychovaní na rodné hroudě naší matky ...

Komentáře (0)
13.03.2024 Čtenáři píšíPorušení hygieny na trhu v H. Brodě

Veterinární inspektorky z Kraje Vysočina při kontrole v tržnici v Havlíčkově Brodě odhalily prodej masných a mléčných výrobků ve zcela nevyhovujících podmínkách. Jeden ze stánkových ...

Komentáře (0)
10.03.2024 Čtenáři píšíSeznámili jsme se o čarodějnicích

Bylo to na den pálení čarodějnic 30. dubna 1966 v Dušejově. Tam jsme si padli do oka a Standa mne doprovázel před půlnocí do sousedního Hubenova. Celou cestu jsme si měli co povídat. ...

Komentáře (0)
07.03.2024 Čtenáři píšíV Hlávkově už slavili svátek žen

Už o týden dřív slavili Mezinárodní den žen v Hlávkově. V sobotu zde mimo jiné vystoupila skupina nazývaná Kamenské ženy, ale hlavně tu měli pro ženy přichystaný malý dárek a kytičku. ...

Komentáře (0)
06.03.2024 Čtenáři píšíVeterináři nařídili stáhnout z trhu česnekový kabanos obsahující listerie

Státní veterinární správa (SVS) nařídila stáhnout z prodeje česnekový kabanos obsahující listerie od výrobce Zemědělská a. s. Krucemburk. Vyšetření ve Státním veterinárním ústavu ...

Komentáře (0)
04.03.2024 Čtenáři píšíSeznámili jsme se u májové muziky

Byl krásný májový večer roku 1963. Vydaly jsme se s kamarádkou Miluškou do Dlouhé Brtnice na kácení máje. Taneční zábavy se tam konaly venku pod širým nebem, říkalo se tam Na královně. Pěkné ...

Komentáře (0)
03.03.2024 Čtenáři píšíPanenská? Rozsíčka

V této obci jsem prožil asi šest nezapomenutelných let. Ze stránek obce: ….“Ať jsme z původních či i nově příchozích, máme svou obec rádi a máme ji, jak už to u domova bývá, za nejkrásnější ...

Komentáře (0)
02.03.2024 Čtenáři píšíMůže za to Gunder Gundersen?

Prožili jsme biatlonovou mánii. Je obdivuhodné, jak pořadatelé mistrovství světa zvládli. Atmosféra byla skvělá. Stíhací závody v dešti poskytly napínavou podívanou, naši na pódium bohužel ...

Komentáře (0)
01.03.2024 Čtenáři píšíTřešť je plná skvělých muzikantů

Lidovku v Třešti jsem navštěvovala od roku ´89 až do roku ´99. Za tu dobu jsem stihla absolvovat dva cykly houslové průpravy u paní učitelky Wildmanové, na kterou dnes moc ráda vzpomínám. Také ...

Komentáře (0)
29.02.2024 Čtenáři píšíAd… Značka Café Etage končí, subkultura mizí z dalšího tradičního podniku v Jihlavě

Na článek Jihlavských listů o aktuálním ukončení činnosti kavárny a galerie Café Etage, subkulturního prostoru v patře domu na Masarykově náměstí 39 v Jihlavě, zareagovala telefonátem ...

Komentáře (0)
28.02.2024 Čtenáři píšíPotravinářské inspekce: Nejčastěji se klame se sýrem

Každá čtvrtá kontrolovaná restaurace klamala spotřebitele v informacích o nabízených pokrmech. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pravidelně ověřuje pravdivost údajů ...

Komentáře (0)
26.02.2024 Čtenáři píšíVRT? Jde zejména o to, umožnit propojení Berlína s Vídní

O vysokorychlostních tratích (VRT) toho bylo napsáno již poměrně hodně, bohužel ne vždy byly informace přesné a úplné. Podívejme se tedy ještě jednou na tuto problematiku, tentokrát spíše ...

Komentáře (1)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net