Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

Archeolog Šimon Kochan pracuje na odhalování dědictví minulosti na zahradě domu Masarykova náměstí 21, kde dříve sídlila čajovna.

Spolu se svým týmem již odkryl zahloubený suterén - sklep ze 13. století, pec, tehdejší platidlo brakteáty nebo dochovanou studnu.

Na dvoře a zahradě domu archeologové vyhloubili tři velké jámy. Jednotlivé vrstvy jejich stěn jsou označené cedulkami s čísly. Ty jsou i u objevené pece.

„Ještě nevíme, na co byla,“ říká archeolog s tím, že pravděpodobně mohla být chlebovou pecí či sloužit k výpalu keramiky. Zjistí to až z podrobnějších analýz.

Archeologové sice odkryli sklep ze 13. století, ten byl ale již ve stejném století zasypán a v renesanci nad ním vyrostl další dům.

„Z něho tu máme podlahu a propálené vrstvy. Pravděpodobně zanikl při nějakém požáru, mohl to být i jeden z požárů, které byly na začátku 16. století,“ popisuje Kochan.

V té době měla vzniknout i studna, kterou odhalili. „Byla vícefázová, mohla být klidně renesanční, ale postupně byla ještě upravovaná v 19. století.“ Zasypali ji na přelomu 19. a 20. století.

Zhruba do konce 20. století stály ve dvorku mladší přístavby, které vše překrývaly. V další jámě archeologové našli šachtu, která pravděpodobně souvisela s budováním jihlavského podzemí. „Ze sklepení domu jedna chodba směřuje přímo k této šachtě,“ upozorňuje.

Ve stěně jámy pak Kochan ukazuje cedulkami označenou tmavou „čáru“. Jedná se o stěnu zahloubené velké dřevěné bedněné nádoby. „To se dělávalo ve středověku a raném novověku, kdy zahloubili nádobu, pak v ní mohli například něco louhovat nebo skladovat,“ vysvětluje. Má jít o renesanční období.

Nejstaršími nálezy jsou ale ty ze 13. století. Jak století tak přesně na místě určili? Podle archeologa v těch vrstvách nalezli keramiku, která má vysoký obsah grafitu, což je typické pro 13. století tady v Jihlavě. „Když ten střep vezmete, tak s tím můžete psát jako s tužkou,“ dodává. I ty okraje, tvary a výzdoba nádob jsou prý typické pro 13. století.

Kromě keramiky zde našli i dva kamenné přesleny, jakési setrvačníky. „Bylo to vřeteno s dřevěným dříkem, na kterém byl kamenný setrvačník, a to se používalo ke spřádání lnu či vlny a tyhle přesleny se ve velkých královských městech, jako je Jihlava, vyskytují do konce 13. století. Na venkově je využívali dál, ale ve velkých městech je nahrazují spřádací kola, která textilní produkci dvojnásobně zrychlila, a někdy v renesanci se u nás objevují kolovraty,“ popsal celý vývoj.

Jaký nález je prozatím nejvzácnější? Asi tři brakteáty, což jsou stříbrné mince, které se také razily v Jihlavě.

„Jsou to brakteáty Přemysla Otakara II. Nemůžeme však říct, že tyto brakteáty se razily přímo v Jihlavě, protože v té době už bylo několik mincoven. Vyloučit to ale nemůžeme,“ uzavírá archeolog Šimon Kochan.

Archeologové se brzy přesunou do sklepení domu, kde budou v průzkumu pokračovat. Jámy na dvoře se po zmapování a nafocení zasypou a na jejich místě se má postavit nová přístavba domu.

Investorem rekonstrukce objektu na Masarykově náměstí 21 je město Jihlava. Chce zde zřídit zázemí pro svou organizaci Brána Jihlavy, Centrum dokumentárního filmu nebo informační středisko.

Diskuze k článku