Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

I v roce 2022 má pokračovat vyhlašování ankety Učitel Vysočiny, kterou Kraj Vysočina obnovil v roce 2020. Jak ale dodává Roman Křivánek, ředitel krajské vzdělávací příspěvkové organizace Vysočina Education, má být také nastaven a rozvíjen systém práce se začínajícími učiteli, aby neodcházeli ze školství.

„Protože existují důkazy a šetření, že mladí kantoři, když přijdou do praxe, hlavně na základním školství, tak utíkají velmi brzy. Nedostávají úplně tu podporu třeba od vedení škol, nemají tam takový ten záchytný bod, člověka, který by se o ně postaral,“ konstatuje R. Křivánek.

Podle nové legislativy, která je v přípravě, by mohla být do školství zavedena pozice uvádějícího učitele, který by se měl za příplatek ke svému platu o „nováčka“ adresně starat. Měl by ho provádět, předávat mu zkušenosti a poskytovat zpětnou vazbu. 

„Ale zatím to není a na školách je to ošetřeno různým způsobem, většinou jsou ti mladí kantoři a kantorky hodně ‘hození do vody‘. Když jsem trochu pátral mezi řediteli na školách, tak každý to má trochu jinak – buď někoho pověří, nějakým způsobem se snaží to řešit. Třeba na středních školách jsem měl dojem, že to nějak ošetřeno mají, když někdo nový přijde. Ale i sám na vlastní kůži jsem poznal, že tomu tak není,“ popisuje Křivánek.

Rok většinou postačí

I na Jihlavsku lze ovšem už dnes nalézt školy, kde ředitel dbá na to, aby začínající učitel nebyl pouze „vhozen do vody“. 

„V podstatě je to už několik let, co u nás máme funkci uvádějícího učitele. Ať už to bylo moje původní pracoviště v Černovicích, nebo teď v Třešti, kam jsem přenesl svoje zkušenosti, máme to na škole uděláno tak, že uvádějící učitel je v podstatě zkušený kantor, který je určen mladému začínajícímu pedagogovi, který přijde ze školy a začíná učit,“ popisuje Karel Matějů, ředitel SOŠ, SOU a ZŠ Třešť.

Jak vysvětluje, je doba uvádění většinou určena na jeden až tři roky: „Na začátku toho uvádění se udělá pro uvádějícího učitele takový plán a potom se samozřejmě kontroluje jeho plnění. On je pořád nápomocen tomu začínajícímu mladému učiteli a po roce se provede vyhodnocení a určí se, zda bude nutné prodloužit období uvádění třeba o další rok.“

Podle Matějů většinou už po jednom roce uvádění může skončit. „Ale měl jsem tady případ, to musím říct, že jsem musel prodloužit uvádění, a byl to konkrétně učitel odborného výcviku, o jeden rok,“ ohlíží se ředitel třešťské školy.

Jak K. Matějů dodává, mohou se školy, které mají uvádějícího učitele, v rámci podpory profesního rozvoje učitelů a ředitelů aktuálně přihlásit do jednoho z probíhajících, časově omezených programů Národního pedagogického institutu.

Jinak ale i podle ředitele třešťské školy zatím neexistuje ohledně postu uvádějícího učitele legislativní ukotvení, v systému není v tom směru ukotvena metodická pomoc ředitelům. Ohledně finančního pokrytí pozice využívá vedení třešťské školy vnitřní platový předpis a jeho kritéria pro udělení osobního příplatku. 

Praxe je nedostatek

Podle ředitele Vysočina Education by mělo zavedení oficiálního systému podpory začínajících učitelů zamezit i situacím, kdy by byl učitel např. „bržděn“ v aktivním přístupu, odrazován od iniciativy, od zavádění nových a na škole dosud nezaběhnutých trendů ve výuce.   

Jak ale zároveň Roman Křivánek připouští, vzniká problém ohledně praktických výukových dovedností už v současném pojetí přípravy nových učitelů na vysokých školách.

„Tam je to úplně jasné, praxe je nedostatek. To, že se člověk párkrát během studia zajde podívat do hodiny, absolutně nestačí. Potom po pěti letech studia můžete umět ty předměty, ale neumíte učit, a to je ten problém. Potom tyhle lidi dovzděláváme v rámci systému vzdělávání pedagogických pracovníků a v podstatě děláme z větší části to, co mají dělat ty fakulty,“ uvažuje ředitel Vysočina Education.  

Nové učitele může ve školství udržet i vývoj odměňování, který má stoupající trend. „Zachytávám, že třeba i platy ředitelů se už začínají trošičku lepšit ve srovnání s jinými vysokoškoláky. Samozřejmě je cílem přilákat lidi, aby šli do těchto pozic. Ale stejně mi to přijde stále jako hrozně nízká záležitost,“ komentuje vývoj odměňování ve školství ředitel Vysočina Education.

Zejména v některých aprobacích je podle něho stále velmi těžké získat do škol kvalitní kantory. „Dneska sehnat některé obory, jako je matematika, fyzika, to je opravdu skoro nadlidský výkon. A co vím, jsou kraje, jako třeba Praha nebo Středočeský kraj, kde učí kdekdo, třeba i středoškoláci a podobně,“ popisuje.

Proto je podle R. Křivánka důležité, aby absolventi, kteří do systému školství vstoupí, ve školách také zůstávali. „Zvláště jde o to udržet ty dobré učitele,“ zdůrazňuje R. Křivánek.

Obavy z odchodů jsou hlavně u odborníků

Jak se zatím daří nacházet odborné učitele na pracovním trhu, vysvětluje z praxe opět Karel Matějů, ředitel SOŠ, SOU a ZŠ Třešť.

„My jsme za poslední roky přijímali v podstatě pět učitelů a mohu říct, že se nám to podařilo,“ uvažuje ředitel. Škola podle jeho slov sehnala češtináře i učitele odborných předmětů, dokonce i mistry a učitele na Základní školu speciální.

„Musím upřímně říct, že za učitele, kteří nám odcházeli, se nám podařilo sehnat náhradu,“ shrnuje Matějů. To se týkalo např. i učitele matematiky, kterého ovšem nahradil důchodce, záskok.

„Je pravdou, že v nejbližší době budeme určitě shánět tělocvikáře. A samozřejmě, že mám obavu, pokud mi budou odcházet učitelé, odborníci,“ připouští ředitel.

Jak popisuje, řešila škola takovýto problém např. u řezníků, kdy odcházela učitelka, která vyučovala řeznické technologie, měla přímo potravinářskou vysokou školu se zaměřením na zpracování masa.

„To byl oříšek, říkal jsem si, to snad nemůžeme nikoho sehnat. Ale normálně jsme sehnali a je to kolegyně, která má vysokou školu se zaměřením ne přímo na řezníky, ale na zpracování, je to hodně příbuzné. Takže musím zaklepat, že se nám podařilo sehnat odborníky, které jsme potřebovali,“ dodává k tématu K. Matějů.

Diskuze k článku