Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Otázka spalovny v Jihlavě stále není dořešena. Vedení města pořád neví, jestli ji zde postaví, nebo ne. Naposledy se to projevilo na únorovém městském zastupitelstvu. 

„Chtěl jsem se ujistit od vedení města, zda je reálné, nebo jste učinili nějaké kroky vedoucí k vybudování spalovny na území města Jihlavy,“ otázal se radních opoziční zastupitel Rostislav Habán (ANO).

Podle primátorky města Karolíny Koubové (Fórum Jihlava) Sdružení obcí Vysočiny (SOV) vytipovává ideální místo v regionu, kde by v případě potřeby mohla spalovna být postavená.  

„V tuto chvíli spalovna v Jihlavě je jednou z variant, která je zvažována,“ sdělila.

Kraj bude spolupracovat s obcemi

Zákaz skládkování využitelných odpadů měl v ČR nejprve platit již od roku 2024. Nakonec byl posunut na rok 2030.

„Obce budou muset začít aktivně primárně třídit odpady a odpadové firmy posilovat kapacity na případné dotřídění odpadů a zpracovatelská zařízení na druhotné suroviny,“ upozornil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Ačkoliv rok 2030 se nezadržitelně blíží, tak Vysočina stále neví, jestli se na svém území obejde bez spalovny.

„Ve věci zařízení na energetické využívání odpadů nikdo žádná rozhodnutí nepřijal. Další společný postup ve věci energetického využívání odpadů je mimo jiné předmětem spolupráce Kraje Vysočina a SOV,“ vyjádřila se na dotaz JL mluvčí kraje Eva Neuwirthová.

Podle ní kraj bude se SOV spolupracovat při jednání s městy a obcemi na Vysočině při řešení problému odpadového hospodářství v regionu.

„Teprve po zjištění aktuálního stavu odpadového hospodářství obcí pro komunální odpady v Kraji Vysočina bude možné se vrátit k návrhu řešení včetně definování opatření a nutných investic na podporu plnění cílů odpadového hospodářství kraje a obcí,“ podotkla mluvčí.

Nastínila, že například budou zkoumat možnosti materiálového využití jednotlivých složek komunálního odpadu. Ale také možnost jeho energetického využití.

Zjišťují také připravenost jednotlivých sídel ve vazbě na požadovanou úroveň recyklace komunálních odpadů a na zákaz skládkování využitelných odpadů. 

„Nezbytnou součástí spolupráce kraje a SOV jsou aktivity na předcházení vzniku odpadů realizované v obcích, informování veřejnosti o správném předcházení vzniku odpadů a nakládání s odpady,“ upřesnila Neuwirthová.

Řešení? Vozit odpad do Brna

Jednou z možností, jak se v regionu vyhnout spalovně, je vozit odpad do brněnské spalovny SAKO. Krajská mluvčí JL potvrdila, že probíhají i jednání s tímto subjektem.

Kraj si už před několika lety v této spalovně zamluvil kapacity. Ty chce spalovna rozšířit o 50 % dobudováním třetí linky.

Obchodní náměstkyně městské obchodní společnosti SAKO Iveta Jurenová sdělila JL již dříve, že pokud vše půjde dobře, nová linka by mohla být dobudována v letošním roce. Kapacity by v ní tím pádem byly také pro Vysočinu.

„Tím bychom se dostali na 340 – 360 tisíc tun odpadu ročně,“ odhadla náměstkyně.

Poté, co otázka spalovny vzbudila v Jihlavě mezi částí obyvatel velký odpor, začali se přiklánět také městští politikové k alternativě, vozit odpad do Brna. Obdobný názor na toto zařízení mělo také SOV.

Rudolf Chloupek (ČSSD) v době svého primátorství vedl několik jednání se SAKO o možném vození odpadu do Brna.

„Řekli nám, že pokud postaví třetí kotel, budou mít dostatečnou kapacitu pro Vysočinu,“ potvrdil informaci Jurenové.

Souhlas tehdy vyjádřil také Chloupkův předchůdce na postu primátora Jaroslav Vymazal (ODS), kterého dlouhá léta spor o spalovnu v úřadu provázel. Ten se při svém rozhodování řídí především ekonomickou otázkou. 

„Jednou z variant, kterou jsme tehdy probírali, bylo vození odpadu na likvidaci do Brna. Pokud jim vyšla tato varianta jako nejekonomičtější, tak jejich rozhodnutí respektujme,“ uvedl již dříve k této problematice.

Osobně by upřednostnil dopravu odpadu do brněnské spalovny po železnici před jeho transportem po silnici.

Spalovna se nedá stihnout

Ještě před několika lety vzbuzovala otázka výstavby spalovny odpadů v Jihlavě značné emoce. Kvůli tomu založilo sdružení Společně pro Vysočinu petici a přípravný výbor pro historicky první jihlavské referendum.

Rozhodnutí města i SOV tehdy uvítal také člen přípravného výboru referenda Matěj Man.

„Docela tomu věřím. Zvrátit by to mohlo jedině, že by se do toho vložili nějací lobbisté. Ale i tak se domnívám, že by se jim to nepodařilo stihnout,“ řekl tehdy pro JL.

I přes různá vyjádření jihlavských politiků považuje výstavbu velké spalovny na Vysočině v současné době za nereálnou.

„I přestože o tom politikové hovoří, myslím si, že už to do roku 2030 nemohou stihnout. To by museli mít připravené plány a začít v dohledné době stavět,“ vysvětlil.

Situaci na Vysočině však pozorně sleduje, ale zatím žádné aktivity nevyvíjí. „Myslím si, že by to bylo předčasné, když to je pouze jedna se zvažovaných variant,“ upřesnil.

Jihlava třídí jako na Západě

Podle Mana je v současné době likvidace odpadů ve spalovnách i na základě stanoviska Evropské unie nevýhodná. Pochválil také Jihlavu, že od doby, kdy zde otázka spalovny velmi rezonovala, se město ve třídění odpadu posunulo znatelně dopředu.

To v minulosti uznala také ekologická neziskovka Arnika, která ještě v době Chloupkova primátorství roku 2018 předala Jihlavě tzv. Odpadového Oskara.

Podruhé dostalo město toto ocenění v roce 2019. Tedy v době, kdy na radnici vládla stávající koalice v čele s v čele s primátorkou Karolínou Koubovou (Fórum Jihlava).

Potřetí ho Arnika ocenila v loňském roce. Jihlavu označila v třídění odpadu za příklad dobré praxe.

Odpadový Oskar je oceněním pro obce, které produkují méně než 150 kilogramů směsných komunálních odpadů za rok na jednoho obyvatele. 

„Jihlava je jediné město v republice s více než padesáti tisíci obyvateli, kteří ročně v průměru vyhodí do sto padesáti kilogramů odpadů. Tím je srovnatelná s vyspělými regiony v Evropě,“ vyjádřil v roce 2018 své uznání při předávání ceny odpadový expert Arniky Milan Havel.

„Oceňujeme zejména dlouhodobou snahu o co nejmenší produkci odpadu, čemuž odpovídá jak množství a organizace sběrných míst, cílevědomé informování obyvatel a dokonce zavedení programu pro živnostníky,“ pokračoval expert Arniky.

Více v tištěném vydání JL s datem 16. 4.

Diskuze k článku