Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Kdyby nebyl covid, udělali bychom spanilou jízdu po celém městě, říká ke sběru dat Anika Chalupská, vedoucí strategického plánu Jihlavy. 

Na internetu od minulého týdne běží virtuální kavárny k jednotlivým místním částem města. Sledovali jsme kupříkladu kavárnu o Kosově, kam se přihlásilo přes deset lidí. Co je z jejich podnětů využitelné? 
Všechny podněty zapisujeme. Hodně bude záležet na sociolozích, až vezmou všechny podněty a překódují je. Mně osobně přišlo hodně cenné, že si místní váží sídelní struktury, atmosféry a genia loci vesnice. Že se bojí uniformní developerské zástavby. Takové typy informací jsou důležité. 

Není ale 10 lidí málo? 
Je. S propagací jsme začali vlastně až tento týden. Teď ani nepotřebujeme masovou účast lidí, ale účast těch, kteří mají zájem, přemýšlí nad problémy, znají historii města, jsou projektanty… V březnu potřebujeme tisíce lidí, aby dali získaným podnětům svůj hlas.
(V Horním Kosově/Dolině už bylo 30 diskutujících – pozn. red.) 

Virtuální kavárny jsou asi trochu z nouze ctnost. 
Přesně tak. Mohli jsme na zapojení lidi rezignovat, protože je epidemie, a bylo by to úplně legitimní. Ale vedení města má o názor lidí zájem. To, co jsme vymysleli, je velké dobrodružství. Jednak pro naše ajťáky, pro nás facilitátory (lidé vedoucí diskuze), i pro veřejnost, která se musí naučit ne zcela běžné aplikace (vstoupit do internetové kavárny, zadávat informace do formulářů). 

Takže, kdyby nebyla epidemie, sbírali byste data jinak? 
Kdyby nebyl covid, byli bychom v hospodě, v sokolovně nebo škole nad mapou. Kdyby to šlo, udělali bychom spanilou jízdu po celém městě a výtěžnost získaných informací by byla větší. Toto je kompromis. 

Kdo na městě dříve dělal strategické plány? 
Strategické plány zpracovávají většinou městům konzultační společnosti, ten poslední si ale pro Jihlavu zpracoval odbor rozvoje města se supervizí externisty z akademického prostředí. 

Byl podle vás připraven dobře?
Mně je to těžko hodnotit, nebyla jsem u jeho tvorby. Myslím, že na svou dobu byl udělaný dobře, projednán s veřejností. Jen se v něm těžko měří úspěchy a dopady. 

Proč?
Protože tam jsou prioritní témata vyjmenovaná, ale není tam řečené, odkud kam se chceme posunout a jak to změříme. Měla jsem z toho pocit, že se tehdejší vedení města nechtělo zavazovat. 

A jak vnímáte plnění minulého strategického plánu 2014-2020? 
Nemá stanoveny cílové hodnoty, kolik se toho vybuduje, zorganizuje apod., takže město vybrané oblasti řeší přirozeně a přičítá kilometry chodníků, kanalizací, počet hřišť… a to se děje. 

Každé město strategický plán potřebuje, jenže jeho respektování je už na politicích. Neděláte pak zbytečnou práci? 
Určitě ne. Každá tvorba strategického plánu je nová zkušenost. Je pravda, že ho můžete napsat s kolegy na úřadě od stolu, protože oni to město znají a udělají to nejlépe, jak budou umět, a udělají to dobře. 
Vznikají i strategické plány, protože jsou podmínkou k získání dotací, takže tam něco napíšeme, ale tak, abychom se k ničemu nezavazovali.
Důležité je, aby strategický plán pojmenoval klíčové oblasti a jak se v té které oblasti posunout. A to chce odvahu, hodně dobrých vstupních informací a provázanost s rozpočtem města. A na tom všem se teď pracuje. A ta cesta k cíli není zbytečná.  

Zmínila jste rozpočet. Jihlava plánuje multifunkční halu, která spolkne jednu miliardu. Na co tedy strategický plán, když na nic nebudou peníze? 
Říkáte to dobře, ano, jsou tu rozmyšlené velikánské projekty. Není to jen hala, ale i dopravní terminál, na který budou zřejmě peníze z EU, tak proč je nevyužít? Město má řadu závazků, projekty v sektorových strategiích – vše musíme brát v potaz. 
V analytické fázi si sedneme a řekneme si, jaké jsou naše výchozí pozice, výhled rozpočtu. Chceme přizvat i akademickou sféru, aby řekla, jaké makrovlivy mohou na město působit a mohli jsme je ve strategii zohlednit - digitalizace, klimatická změna, sucho. Město musí vědět, co potřebuje a z jakém stavu se nachází právě teď. 

Takže děláte vlastně jakousi priorizaci a město se pak rozhodne, na co má finance? 
Ano, k tomu by měl strategický plán sloužit. Pojmenovat nejcennější věci, které město má, a největší průšvihy… a říct, které zdroje a aktivity směrovat do péče a řešení těchto oblastí. 
Ještě k financím, i kdyby se aréna stavěla, neznamená to, že bude nulový rozvoj, že by se neopravovaly chodníky atd. Mapujeme si v této fázi i finanční zdroje a možnosti jejich posilování.

Nyní se v rámci akce Probereme Jihlavu v diskuzních kavárnách ptáte lidí, co považují za dobré, co za špatné. Takových akcí však již bylo městem uděláno mnoho. Pracujete i s těmito výstupy? 
Ano, máme všechny výstupy ke Stříbrnému údolí, k Zoo, k náměstí, máme ankety spokojenosti a hlášení závad… to vše ve velké databázi. Věděli jsme, že Jihlavané jsou už unaveni participací, protože jihlavská radnice participuje hodně. (Participace: podílení se lidí na rozhodnutích – pozn. red.) My se ale ptáme na pocitové věci, důvody a potřebujeme se na ně doptávat, jak to vnímají a proč si to tak myslí. Takže si dopřesňujeme informace. 

Hovoříte o pocitových věcech, ale i ty se kupříkladu na fórech Zdravého města zjišťovaly. Co tedy mohou vaše současné kavárny přivést nového? 
Když jsme se dívali do výstupů fór, anket a pocitových map, tak ta data jsou z velké míry pro naše účely nepoužitelná. Jsou tam podněty, že „tady by měla být cyklostezka“. My ale potřebujeme vědět proč. Že je třeba vedlejší silnice nebezpečná. Takže se potřebuji dobrat příčiny, důvodu, proč je takové řešení poptávané. Cyklostezka třeba není jediné řešení. 
Na kavárnách se doptáváme, proč je to pro lidi důležité. Nebo co jim komplikuje život a jak. Lidé mají tendenci říkat spíše řešení, požadavky. 

Takže výstupy těch desítek anket a fór jsou nepoužitelné? 
Třeba pocitové mapy byly dělány tři a každá jinou metodou, takže jsou neslučitelné. Prostřednictvím virtuálních kaváren se potřebujeme dobrat toho, co je za těmi podněty. To nezjistíte ani anketou v novinách. Metody kvalitativního výzkumu se musí dělat doptáváním. 
Předchozí veřejné akce byly dělány pro jiné účely, ale ne pro strategický plán. Víme z nich, co lidi trápí, ale ještě se doptáváme, chceme tomu porozumět. Při kavárnách se ukazuje, že je na nás, abychom se dobře ptali. 

Co uděláte dál? 
Pak vezmeme, co máme z předchozích let, naše výstupy a sociologové nám to překódují. A pro nás bude velmi důležitý březen, kdy budou lidé jen lajkovat (hlasovat) o váze toho daného konkrétního podnětu. 
Potřebujeme to pro to, abychom měli legitimitu říci: Tisíce lidí v Jihlavě si myslí, že toto je klíčová věc! 
Do další fáze tvorby strategie zapojíme hodně odbornou sféru, instituce, firmy a potřebujeme mít vstup od veřejnosti, který bude reprezentativní. Místní lidé jsou největšími znalci místa a místní lidé budou rozvoj města zažívat. 

Myslíte, že dokážete ze všech výstupů vytěžit něco nového, než to, co zde již bylo mnohokrát řečeno? 
Mně na tom přijde důležitý kontext celého města. Možná na radnici má někdo všechny podněty z veřejných projednání v hlavě. Ale takto se dobereme celkového pohledu a přehledu. A lépe se nám budou pak řadit priority.  
Obdobně jsme požádali odbory, aby vyhodnotily sektorové dokumenty - jak na tom je strategie kultury, plán sportu, koncepce vzdělávání, komunitní plán… . A opět vznikne schéma, jaké dokumenty tu máme, jak se s nimi pracuje, kam míří, jak se v nich měří úspěchy. 
Mám pocit, že tam pracuje spousta lidí, kteří znají své obory do hloubky, ale schází místo nebo proces, který by to napříč provázal a komunikoval směrem ven, veřejnosti. A možná se i zde ukáže ledascos zajímavého a přínosného.

Z čeho se vlastně strategický plán skládá? 
Strategie má analytickou část, vizi a návrh. A na každý rok se dělají akční plány. To je skelet strategie. S akademickou sférou se navíc chceme podívat i na velké trendy, kterým se Jihlava nevyhne  - jako jsou klimatická změna, sucho, robotizace práce, stárnutí obyvatelstva apod., a vyhodnotit si naše strategické záměry právě v kontextu těchto výzev. 
A lze očekávat, že při tvorbě strategie vznikne ještě řada dalších výstupů nebo potřeb zpracovat další data.

Můžete vyčíslit, kolik bude stát? 
V rozpočtu máme na letošek dva miliony korun, ale nemáme ambici je utratit. Akademické prostředí je levnější než firmy, spousta lidí nám pomáhá dobrovolně, média nám vycházejí vstříc s inzercí. 

Kolik na plánu pracuje lidí? 
Já sama asi na 0,75 úvazku, kolegyně na 0,5 úvazku. Když to porovnám s Brnem nebo Ostravou, tak bychom našli práci ještě pro další tři lidi. Pomáhá nám ale tiskové oddělení, GIS (geografický informační systém)… A několik externích lidí na facilitace (vedení diskuzí). 

Až plán vytvoříte, bude stejně na samosprávě, zda se jím bude řídit. Jste připravena na to, že třeba skončí v šuplíku? 
Doufám, že když zapojíme hodně lidí, ale i opozici, podaří se udržet atmosféru spolupráce a dialogu. A ať už bude po dalších volbách ve vedení kdokoliv, bude tak mít porozumění pro to, jak jsme se ke strategii dopracovali a proč má takovou podobu a obsah, jaký bude mít.  
Úkolem našeho oddělení je provést Jihlavu celým procesem tvorby strategie. A pokud se nám to podaří, tak také vytvoříme podmínky pro kolegy a kolegyně z odborů, kteří rozumí dílčím oblastem a mají nad svojí agendou i celoměstskou strategii.
Návrh strategie bychom rádi nechali schválit zastupitelstvem v červnu 2022 a pak jsou v říjnu 2022 komunální volby. Tam budeme otestovaní hned, co vydržíme (úsměv). 
Nechci tvořit dokument do šuplíku a děláme snad dost pro to, aby to tak nebylo.   

Diskuze k článku