Ladislava Brabencová
editor, šéfredaktor webu
tel.:+420 567 578 038
mobil:+420 737 587 692
brabencova@jihlavske-listy.cz

Čestným uznáním za celoživotní práci ve zdravotnictví byl ministrem Vlastimilem Válkem oceněn dvaasedmdesátiletý lékař radiodiagnostického oddělení havlíčkobrodské nemocnice prof. MUDr. Boris Kreuzberg. 
Uznávaný český radiolog, bývalý přednosta Kliniky zobrazovacích metod Fakultní nemocnice Plzeň, emeritní děkan Lékařské fakulty v Plzni působí na Vysočině od roku 2020. Jeho doménou je pracoviště magnetické rezonance. 

„Předání čestného uznání panem ministrem, tedy naším Vlastíkem - je to také radiolog a tak mu říkáme, mne velmi překvapilo. V havlíčkobrodské nemocnici pracuji jako řadový lékař a myslel jsem si, že o mně už ani nikdo neví,“ přiznává profesor Kreuzberg a doplňuje: „Uznání vnímám jako vzpomínku na mé předchozí působení na Karlově univerzitě a v plzeňské fakultní nemocnici, na moji předchozí práci i akademické funkce.“
Na Vysočinu, do Havlíčkova Brodu, ho přivedla láska. Z Plzně odešel v roce 2019 za svou ženou Lucií, brodskou praktickou lékařkou.

Na cestu medicíny Borise Kreuzberga dovedlo rozumové rozhodnutí jeho otce.  Původně chtěl studovat spíše humanitní obory jako filosofii nebo historii v Praze. 
„Můj otec ale řekl, že mne v Praze na studiích finančně neutáhne, a proto si musím vybrat z plzeňských vysokých škol,“ vzpomíná s tím, že na výběr měl z fakulty technické, pedagogické a lékařské. 
„Bavila mne chemie a biologie, a tak jsem se rozhodl pro medicínu.  Promoval jsem v roce 1974, v době vrcholící konsolidace po srpnu 1968,“ referuje. 
Chtěl pracovat jako internista. O tento obor byl ovšem velký zájem a jemu uškodil špatný kádrový posudek.

„A tak mi zbyly jen neatraktivní obory a já si tenkrát vybral rentgen - tak se tehdy našemu oboru říkalo,“ vzpomíná.
Jak se později ukázalo, tato volba nebyla vůbec špatná. Dostal se až na špičku oboru a stal se nejprve docentem, pak profesorem a přednostou Kliniky zobrazovacích metod.
Na svůj vyloženě první výkon si profesor Boris Kreuzberg přímo nevzpomíná. Jeho začátky byly především o základech radiologie, popisech plic, kostí… Řešil skiaskopické metody se zobrazením orgánů trávicí trubice, jícnu, žaludku a střev. 
„Vše v záření a vzhledem k tehdejšímu vybavení to byla taková malá Hirošima a Nagasaki. Proto se řada kolegů našeho oboru bála,“ referuje.
Přiznává, že měl štěstí, že mohl být účastníkem „hektického vývoje“ svého oboru. A to i v pozdějších létech.

Vyzdvihuje vstup méně agresivních metod, tzv. neinvazivních vyšetřování ultrazvukem, později vyšetřování pomocí výpočetní tomografie (CT) a dále pomocí magnetické rezonance (MR).
„Když jsem byl začátkem devadesátých let na dlouhodobé stáži ve vídeňské Allgemeine Krankenhaus, valil jsem na tyto přístroje oči,“ prozrazuje a dodává: „A v roce 1995 jsem již jako přednosta tyto přístroje na kliniku získal. Byly to moderní CT a také přístroj magnetické rezonance. Z hlediska minulých let to byla doslova pohádka.“

Profesor Kreuzberg dále zmiňuje další vývin svého oboru, když se po roce 2000 objevily další špičkové přístroje - PET/CT a PET/MR, které vyžadovaly sloučení se sesterskou nukleární medicínou.
„A tak vznikl nový název a zaměření naším kliniky - Klinika zobrazovacích metod,“ sděluje.

Od roku 1990 se dostal k výuce mediků. Nejprve jako odborný asistent, později jako docent a posléze jako profesor. Před rokem ´89 nemohl, protože by podle předchozích směrnic mohl studenty, kvůli svému špatnému kádrovému posudku, kazit.
„Studovali u nás i studenti z ciziny, učili jsme je v anglickém jazyce,“ přibližuje. 

Kromě toho byl Boris Kreuz­berg zvolen v létech 1997 až 2003 a  podruhé v letech 2010 až 2018 děkanem Lékařské fakulty Karlovy univerzity v Plzni.
„Byl jsem rád uprostřed mladých lidí, našich následovníků, což moje funkce vyžadovala. Být lékařem, vysokoškolským pedagogem, manažerem školy a zabývat se také vědou - to všechno bylo v té době mým úkolem,“ přiznává. 
Na otázku, co by změnil na svých začátcích, odpovídá jednoduše a jasně. „Asi nic. Mělo to tak být, a jak je vidět, všechno špatné je pro něco dobré.“

Do dalších let by si přál hlavně to, aby mohl ve zdraví pokračovat ve své práci - v nemocnici se zabývá hodnocením vyšetření magnetickou rezonancí a CT.
„Radiologů je na Vysočině poskrovnu a naopak vážně nemocných je hodně. A tak si přeji, abych mohl ještě nějakou dobu přinášet svoje zkušenosti a schopnosti ve prospěch pacientů na Vysočině, v mém novém domově,“ uzavírá své vyprávění pro Jihlavské listy profesor Boris Kreuzberg. 
 

Diskuze k článku