Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Vzdělávání k občanské aktivitě, kreativitě a ke zlepšení a udržení přírodního prostředí (environmentalismu) bylo hlavním tématem Kutil Festu. Festival tvoření se od úterý do neděle minulého týdne odehrával v areálu továrny Modeta v Březinových sadech.   

Při organizaci akce se za podpory kraje a města spojilo několik místních spolků a institucí, které se zabývají děním v Jihlavě. Čtvrteční tematické konferenci předcházela od úterý dvoudenní dílna Kutíme se zvukem, filmem a z materiálů. V ní školáci z pěti základních škol tvořili objekty a dotvářeli prostředí akce ve spolupráci s umělci Matějem Kolářem, Danem Mazuchem a organizacemi Aeroškola a Designéři dětem.

Festival pak vrcholil za velkého zájmu veřejnosti víkendovým veřejným „kutěním“ zaměřeným na děti a mladé lidi od 3 do 18 let. Industriální prostor zaplnily desítky dílen, ve kterých si děti na vlastní kůži zkusily řadu oborů. 

Usedaly za hrnčířský kruh a pracovaly s hlínou, vyráběly dřevěné píšťalky, učily se šít, zažehlovat, pracovat s vitráží, sklem, korkem i korálky. Poznávaly knihařské techniky, s hořákem v ruce tvořily vinuté skleněné perly.

V barevné herně se stavělo z kostek, nejmenší děti tu měly obrovský zájem také o robotické pohyblivé nanobrouky a štíry. Gymnázium Jihlava prezentovalo 3D tiskárnu. Na dvůr areálu dorazil návěs s vestavěnou laboratoří.

Pod mottem „Každý mistr začínal jako učedník, stejná cesta čeká i tebe“ tu byly prezentovány novinky ze světa technologií.  

Jak podpořit kreativitu 

Debaty odborníků z různých profesí k tématu jak rozvíjet a podporovat aktivitu a kreativitu mladých lidí přinesla čtvrteční festivalová konference. Diskuzím u „kulatých stolů“ na ní předcházely prezentace celorepublikových příkladů dobré praxe, které mohou být inspirací také pro Jihlavu.

Z místních projektů představila např. organizátorka Kutil Festu Zuzana Demlová (spolek KVAS) výstupy z projektu Jihlava mi není fu©k, který zapojil školáky do řady občanských aktivit ve městě.

Pedagog a hudebník Matěj Kolář avizoval nové programy z projektu Mahler je hudba!, které na podporu dětské tvořivosti vznikají v rámci vzdělávacího působení Domu Gustava Mahlera. Využít mají nové elektronické technologie, které jsou dnešním dětem blízké.

Jak vysvětlil Kolář, půjde v první fázi o programy, se kterými Mahlerův dům vyjede do škol. Dále budou organizovány víkendové workshopy pro rodiny s dětmi. V Mahlerově domě se má také po novém roce otevřít hudební a VJ studio, které bude jeden až dva dny v týdnu nabízet otevřený tvůrčí prostor a technologické zázemí (mladým) tvůrcům. Procesem realizace jejich vlastních projektů je tu bude provázet několik profesionálních lektorů.

Na příští jaro avizoval Kolář uspořádání vícedenní přehlídky Mahler dětem. Jako doprovodný program hudebního festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců 2023 se uskuteční v Domě GM i ve veřejném prostoru, otevřeno má být např. hudební hřiště.

Databáze architektury

Jako další konkrétní výstup ze současného kreativního tvoření v Jihlavě odprezentovala pracovnice městské příspěvkové organizace Brána Jihlavy Jana Laubová vznikající Jihlavský architektonický manuál (JAM). Ten zahrne zejména volně přístupnou, populárně-naučnou formou zpracovanou internetovou databázi o architektuře a urbanismu v Jihlavě a nejbližším okolí od poloviny 19. století.

„Budou v ní nejen stavby hezké a zajímavé, ale možná občas i stavby nehezké a nejlépe k odstranění,“ zmínila Laubová např. budovu PRIOR na náměstí.  Internetovou platformu doprovodí tištěné mapové brožury a průvodce, badatelna, procházky po městě a další program.

JAM se inspiruje architektonickými manuály, které jsou už zavedeny v Brně, Plzni, Hradci Králové, Litomyšli, ve Zlíně, Jičíně a Užhorodu.

Jak uvedla Laubová, v Jihlavě nyní v první fázi vzniká databáze JAM. Jednotlivá hesla nabídnou mapy, autorské texty, údaje o době vzniku objektu, jeho stylovém zařazení a autorech, GPS souřadnice, nejbližší zastávky MHD, ale i audionahrávky, archivní fotografie a plány či aktuální snímky.

JAM bude řešen v češtině, angličtině a němčině. „Texty skládají odborníci z řad historiků, historiků architektury a architektů. Snaží se i příběhově poskytnout informace a nezapomenout přitom i na zdroje, rešerše literatury atd.,“ při-blížila Laubová.

Část sesbíraných informací má být už vbrzku zpřístupněna. Dílčí hesla budou napojena na tematické stezky - procházky městem. Ty budou mít např. téma židovské nebo téma bydlení 1. poloviny 20. století apod.

JAM se zaměří na architekturu od poloviny 19. století po současnost, ale tvůrci se podle Laubové chtějí dotknout i architektury starší. Jak koordinátorka JAM naznačila, měla by vzniknout např. stezka po raritních jihlavských vysokých síních v měšťanských domech. 

Na rozdíl od již fungujících architektonických manuálů, které jsou výhradně internetovými projekty, bude mít ten jihlavský i vlastní fyzický prostor v historickém měšťanském domě Masarykovo náměstí 21, který má být po rekonstrukci s novou přístavbou ve dvoře přístupný veřejnosti od podzimu 2023.

Vedle badatelny JAM zahrne dům ve svých pěti patrech též čajovnu s knihkupectvím, návštěvnické centrum, sály, sídlo Brány Jihlavy, dvoupokojový apartmán a ateliér Centra dokumentárního filmu.

Abychom jen nemluvili

Konference Kutil Festu v jihlavské Modetě otevřela i řadu dalších témat, jak vtáhnout Jihlavany i návštěvníky do dění ve městě a podporovat jejich kreativitu.  

Jak ve svém příspěvku uvedla primátorka města Karolína Koubová, jsou to témata, která podle ní budou velmi aktuální v nadcházejícím období, kdy budeme muset šetřit a řešit klimatickou krizi.

„Když to vztáhnu na Jihlavu, tak možná i období, kdy budeme řešit i co s touto budovou a možná i to, jakým způsobem mezigeneračně pracujeme s dětmi, jak pracují prarodiče s předáváním různých znalostí a dovedností dětem,“ zmínila primátorka s tím, že doufá, že budeme schopni v Jihlavě tyto informace také zužitkovat a pracovat s nimi a na nich, tak, abychom o tom jen nemluvili.

„Protože si vzpomínám na rok tuším 2016, kdy jsme si tu povídali právě o tom, co má v Modetě být, o tom, jak by mohly vypadat aktivity, dílny, kreativní vzdělávání tady v Modetě,“ uvažovala Koubová.

Od té doby jsme se podle ní sice posunuli ve studiích a číslech, ale stále nepanuje široká politická shoda na tom, že je to něco, co opravdu potřebujeme, co je nejen přínosem pro planetu, ale co má i ekonomický dopad, dopad na vztah k městu a na jeho rozvoj. 

S konkrétními náměty a příklady činností vystoupili také zástupci ekocentra Chaloupky, Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, ministerstva životního prostředí a ministerstva kultury a dalších spolků či institucí.

Jen velmi sporadicky byl zastoupen učitelský segment. Zástupce České školní inspekce Karel Tomek přitom na konferenci varoval, že v našem školském systému jsme rezignovali na důslednější podporu talentů. Studenti – představitelé České středoškolské unie, zase upozornili, že některé studentské instituce typu školních parlamentů dnes fungují na školách pouze formálně.

Diskuze k článku