Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

    I v období poznamenaném protipandemickými opatřeními si Jihlavané mohou prohlédnout zdejší největší betlém. V minoritském chrámu kombinuje pohledy na Jihlavu a Orient.

Betlém v kostele Nanebevzetí Panny Marie v ulici Matky Boží bude k vidění až do Hromnic. Jeho počátky sahají do druhé poloviny 19. století, období za kvardiánů A. R. P. Cornelia Brusta a A. R. P. Mansueta Adámka.

Na tvorbě betlému se během let podílela řada lidových umělců, nejstarší figurky vyřezával při svých plavbách lodník – řezbář Ambrož Khök. Od něho pochází jesličky se Svatou rodinou, Tři králové a jejich družina z cedru, mahagonu a jiných vzácných dřev.   

Figurky darovníků v jihlavských krojích či havířů s náčiním vyřezávala rodina Boudných z Brtnice. Betlém do roku 1945 dále upravoval a doplňoval zejména jihlavský malíř a řezbář Franz Pettan.

Na doplňování betlému se podíleli i další jihlavští tvůrci, mimo jiné Gottfried Miksche, Hilarius Schindelka, Gustav Pfeifer, Jindřich Jindra, Jan a Gustav Pokorní či Karel Fischer.

Na stavbách betlému lze rozeznat různé stavební slohy, některé jsou vytvořeny podle skutečných předloh. Modely domečků z březové kůry byly pořízeny v druhé polovině 20. století od tehdejšího faráře P. Aloise Kadlece (1964 – 1972).

Betlém je letos postaven se zadní kulisou s panoramatem jihlavských střech a věží od akademického malíře Gustava Kruma z přelomu čtyřicátých a padesátých let 20. století. Druhou možností pozadí je kulisa Palestiny.

Scéna darovníků

Ačkoli se i provozu kostelů na přelomu roku neblaze dotkla protipandemická opatření, byl velký betlém u minoritů postaven také před uplynulými vánočními svátky.

Už dvanáct let je jeho stavitelem Pavel Procházka. Jak vysvětluje, dostal se k této činnosti coby někdejší údržbář v minoritském klášteře, kam před šestnácti lety nastoupil na civilní vojenskou službu.

Tento týden v úterý, po večerní mši, upravil P. Procházka betlém před svátkem Tří králů. Do scenérie vložil figurky darovníků, velblouda a dalších zvířat. Ke změně došlo také ve scéně Svaté rodiny. „Ježíšek se z jesliček přestěhoval na klín Panenky Marie,“ popsal stavitel betlému. 

Zejména ale doplnil postavy trojice králů, kteří se novorozenému přišli poklonit. Původně šlo o mudrce, pro které se ve 12. století vžila jména Kašpar, Melichar a Baltazar a ještě o století později byli povýšeni na krále.

Byly jim také přiřazeny konkrétní drahocenné dary: Melichar přinesl Ježíškovi zlato (symbol bohatství a moci), Baltazar kadidlo (používá se při bohoslužbách) a Kašpar vonnou myrhu (bývala používána při balzamování těl, při pohřbech se využívalo její aroma).

Se svátkem Tří králů bývá dodnes spojeno žehnání domů a chlévů, kdy se na dveře svěcenou křídou píší jména C+M+B, u nás obvykle K+M+B. Nejde však o iniciály králů, jak se obecně vžilo, nýbrž o zkratku latinského Christus mansionem benedicat – Bůh žehnej tomuto domu. Tři křížky pak symbolizují Nejsvětější trojici – Otce, Syna a Ducha Svatého. Ochraňují dům a hospodářství před neštěstím a pohromami.

Pozvánka na videu

K návštěvě tradičního betlému s cca třemi sty figurek a kulisami od akad. malíře Gustava Kruma pozvalo tentokrát město Jihlava návštěvníky i krátkým videem na své facebookové stránce. Přímo v kulisách betléma jej představuje právě stavitel Pavel Procházka.

Jak vysvětluje, trvá stavba betlému každoročně zhruba měsíc. V době, kdy kůrovcová kalamita vymýtila lesy v okolí, je podle něho paradoxně největší problém sehnat čerstvý mech pro obnovení scén. Postupně stavitel vyměňuje také kořeny či prvky z kůry.

Betlém lze v reálu zhlédnout do 2. února, do svátku Hromnic. V křesťanství mu odpovídá svátek Uvedení Páně do chrámu. V lidovém křesťanství byly Hromnice oslavou přicházejícího jara. Byly také spojeny s ochranou před ohněm, bouří a bleskem.Na Hromnice byly svěceny svíce - hromničky, které se za bouřky zapalovaly v oknech a měly tak ochránit domácnost. S 2. únorem se také

pojí jarní pranostika „Na Hromnice o hodinu více“. Teprve na Hromnice se někde s betlémem sklízel i vánoční stromek.

Možnost návštěvy jihlavského betlému a kapacita kostela se řídí platnými epidemiologickými opatřeními.

Diskuze k článku