Na Bítešsku v lokalitě Račinec na jaře ornitologové z Vysočiny zjistili, že tam hnízdí pár luňáků. Od března dravce sledovali a v červnu okroužkovali čtyři mláďata. Rodinku ale zasáhly červnové bouřky a navíc se potýkaly s útoky káňat.

Jedno mládě uhynulo, další dvě našla útočiště v Záchranné stanici Pavlov u Ledče nad Sázavou a čtvrté si v přírodě s rodiči poradilo. Pracovníci záchranné stanice dvě z mláďat vypiplali a v závěru srpna vypustili zpět do volné přírody.

„Ve třetím červencovém týdnu jsme přijali dvě vyhladovělá mláďata luňáků červených. Jedno mělo proražené křídlo o větvičku,“ prozradil ředitel záchranné stanice Zbyšek Karafiát.

Nejdříve byli dravci v karanténě a následně je záchranáři přemístili do rozlétávací voliéry. Rána na křídle jednoho z luňáků se pěkně zahojila a obě mláďata se naučila lovit hlodavce.

Přibližně za pět týdnů potom, co se mláďata luňáků červených dostala do péče Záchranné stanice Pavlov, je jejich ošetřovatelé ve spolupráci s kolegy z Veterinární a farmaceutické univerzity Brno profesorem Ivanem Literákem a veterinářkou Lenkou Rozsypalovou vrátili zpátky do přírody.

„Obě mláďata na sobě mají vysílačku, aby se zjistilo, kam před zimou odletí. Je možné, že je jeden z rodičů mláďat kříženec luňáka hnědého a luňáka červeného. Přitom každý z těchto luňáků má jinou tahovou strategii, a tak za pomocí vysílaček zjistíme, kam přesně odletí,“ uvedl profesor Ivan Literák.

Dravci byli opatřeni vysílačkami v rámci disertační práce Lenky Rozsypalové zabývající se hodnocením úspěšnosti vypouštění vzácných dravců ze záchranných stanic.

Telemetrické značení luňáků je součástí přeshraničního projektu veterinární univerzity, jejíž odborníci sledují migrační strategii luňáků.

Luňák hnědý je v Česku vzácnější a na zimu létá do střední Afriky, naopak rozšířenější luňák červený zůstává v Evropě, směřuje většinou do Chorvatska, ale stává se, že zvládne přezimovat i v České republice. Kříženci pak míří ke Středozemnímu moři, například k Libyi.

Zatímco v minulosti měl na Vysočině domov pouze jeden pár luňáků červených, letos jich ornitologové evidují deset. „Příčinou je podle všeho rozmnožení populace hraboše polního. Dravci mají dostatek potravy, namnožili se a na Vysočině hnízdí ve vyšších počtech, než tomu bylo dříve. Podobná situace je také v případě poštolky obecné. Záchrannou stanicí Pavlov jich prošlo kolem padesáti, přes třicet se již vrátilo zpátky do volné přírody,“ upřesnil Karafiát.

Upozornil, že jen za letošní rok Záchrannou stanicí Pavlov prošlo na 800 zvířat. Přitom přes 50 procent z nich se úspěšně vrací do volné přírody.

Diskuze k článku