Reklama
Dnes je pondělí 28.09.2020     svátek má Václav

Svoboda: Vysočina byla vždy sklářská

ŽIVOT Jaroslava Svobody je úzce spojen se sklem již od dětství. Foto: Lenka Kopčáková
ŽIVOT Jaroslava Svobody je úzce spojen se sklem již od dětství. Foto: Lenka Kopčáková

3.8.2020 Aktuality/Komentáře (0), autor:
Lenka Kopčáková

Setkáváme se v jeho království jasu a lomeného světla, kterým zušlechtěná tavenina přitahuje své obdivovatele.

Sklářský výtvarník Jaroslav Svoboda je rodák ze Sokolče od Poděbrad, kde měl otec po válce brusírnu. „Velmi mě to do dílny táhlo. Už v pěti letech jsem si zkoušel brousit nějaká sklíčka. Když to tak vezmu, kolem broušení se motám 77 let,“ uvědomuje si. Sklářská škola byla jasná volba. „Jednoho dne mě otec naložil do vlaku a vyrazili jsme směr Železný Brod,“ vzpomíná.

Celý dosavadní život Jaroslava Svobody je spojen se sklem. A tak se přímo nabízí otázka, co mu sklo dalo a vzalo.

Usmívá se. „Dalo mi radost. Bez skla si to ani nedovedu představit. Na druhé straně musím upřímně říci, že na to doplácela rodina, protože jsem většinu času byl pryč,“ přiznává. Kumštýř však lituje, že nikoho z jeho dětí ani vnuků sklo neoslovilo. „Každý má úplně jinou cestu. Podobné stesky slyším i od jiných podnikatelů, jejichž profesi potomci nechtějí dělat,“ konstatuje.

 

Profesoři zvučných jmen

Ale zpět v čase. Na umělecké průmyslovce v Železném Brodě měl Svoboda štěstí na profesory zvučných jmen jako Stanislav Libeňský, Božetěch Medek či Břetislav Novák. „Ještě jsem zažil i starého pana Brychtu, který už tam tehdy začínal tvořit tavenou plastiku. V jeho hodinách jsem si vyrobil taveného raka,“ ohlíží se bývalý žák. Dodnes má schovaných pár svých studentských prací. Třeba talíř s rustikálně vybroušeným portrétem ženy či oválnou mísu se třemi vybroušenými rybami. „Když vybírali z uměleckých škol věci na Světovou výstavu v Bruselu roku 1958, taky jsem tam měl jednu vázu,“ vzpomíná.

Jeho první místo bylo v Ústředí uměleckých řemesel v Praze. „Ve Vodičkově ulici byl takový malý ateliér broušeného skla. Vedle mě brousil Karel Kopecký, jinak skladatel známých písní jako Schody do nebe…a Mrholí… Karel byl dobrý člověk, ale špatně skončil,“ lituje kamaráda.

Na konec šedesátých let v Praze vzpomíná jako na fantastické období – zlatý věk. Tehdy se pustil do studia historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. To při zaměstnání znamenalo šest náročných let.

Brusiči ÚUŘ dojížděli pomáhat do sklárny ve Škrdlovicích. Na podzim 1969 se stal 31letý Jaroslav Svoboda jejím ředitelem. Proměnil ji v centrum uměleckého sklářského řemesla.

 

Škrdlovická sklárna

„Sklárnu založil starý pan Beránek někdy v devětatřicátém. On a jeho tři bratři Jindřich, Josef a Bohouš předtím působili na severu, kde Emanuel vedl sklárnu jménem Rudihuť,“ informuje výtvarník.

Po zabrání Sudet se Beránkovi rozhodli pro návrat domů na Vysočinu. „Ve Škrdlovicích postavili primitivní sklářskou pícku, v níž topili rašelinou, co se tehdy dloubala v okolí Dářka. Roztavovali všechno, i pivní láhve,“ vypráví. Vzpomíná, jak jednou odpoledne za ním vrátný přivedl do brusírny muže. „A prý, jestli vím, kdo je. Samozřejmě jsem nevěděl. Představil se jako sklenář z Hlinska, který Emanovi Beránkovi vozil zbytky tabulového skla. Že on z toho dělal ty svoje vázičky,“ popisuje výtvarník. Sklárna zanikla před 12 lety, posledním vlastníkem byl vnuk zakladatele.

V roce 1986 Jaroslav Svoboda zamířil do Prahy, aby převzal po profesoru Libeňském ateliér sklářského výtvarnictví na VŠ uměleckoprůmyslové v Praze. Zpět se vrátil až po revoluci a splnil si svůj sen. Na Karlově koupil opuštěný objekt a proměnil jej ve sklárnu.

 

Jak si nepodříznout vlastní větev

Na otázku, jak se vede českému sklu, odborník vysvětluje, že dnes prosperují jen technické obory jako výroba tabulového, obalového či automobilového skla. Ruční umělecká výroba tvoří jen 5 % z celého objemu a moc slavně na tom není.

Dle Svobody se české ruční sklo v celé své historii vždy ocitalo jako na houpačce, ale dnes už jen málo skláren z těch původních přežívá. „Vypadá to, že ruční výroba je krok od zániku,“ obává se kumštýř.

České ruční sklo navíc čelí velké konkurenci z Číny. Jak vzpomíná, Číňané se zpočátku na naše skláře dívali s obdivem. „Přijížděly čínské delegace, nadšeně ve sklárně fotily a vyptávaly se na všechno možné. Každá delegace nás ujišťovala, že po návratu nám pošle velké objednávky. Nikdy nic neposlali. - Ale naučili se,“ konstatuje. Nakonec čínští skláři v dokonalosti kvality mnohé zahraniční kolegy předčili.

„A bohužel musím tepat i do vlastních řad. Byli naši výtvarníci, co odjeli na měsíc do čínské sklárny, tam navzorovali věci a Číňané jim pak posílali výrobky dle objednávek. Jak se říká, řezali si větev pod vlastním pozadím,“ přirovnává patriot. Připomíná i případ z doby transformace. „Jistý brněnský podnikatel nakoupil ve Světlé nad Sázavou asi stovku starých brusičských strojů a vyvezl je do Egypta. Zde postavil brusírnu. A my se pak divíme, že není export,“ zlobí se sklář.

 

Dnes se líbí čisté tvary

Vkus Čechů se mění a ve svých obývácích již nevystavují broušené a hutního sklo v takovém množství jako dřív. Nyní upřednostňují hladké a praktické tvary. „Jednoznačně se mění požadavky lidu a s tím je třeba počítat,“ připomíná odborník.

Současně se paradoxně daří lépe firmám, jejichž výrobky někdo potřebuje pro další zpracování ve své výrobě. A tak karlovská huť přežila nedávnou krizi díky dobré zakázce z Londýna. Tamní architektonická firma se živí vybavováním novostaveb a skláři ze Žďárska pro ni vyrábějí skleněné podstavce k lampám. „Angličané si již hotový výrobek kompletují sami. Nejde sice o typicky zušlechťované sklo broušením, ale živí nás to,“ konstatuje sklář.

Ve své zralé tvorbě se Jaroslav Svoboda věnuje sochařině ve skle a vrátil se i ke studentskému počinu, tedy tavené plastice.

Pro tu ale ve své sklárně nemá podmínky. S vytvořeným modelem proto jezdí za kamarádem až do Turnova. „Do speciální formy vloží dle mého návrhu kousky barevného skla a v elektrické peci zahřeje. Roztavené sklo se rozlije po formě,“ popisuje. A pak se již 14 dní čeká na kouzlo výsledku. Chlazení skloviny totiž probíhá velmi pomalu, aby objekt nepopraskal.

 

České sklo bylo pojmem

Na otázku, kdy se mu profesně nejlépe dařilo, Jaroslav Svoboda říká, že kdyby to bral dle poptávek ze zahraničních galerií, tak nejlepší bylo období od konce šedesátých po polovinu let osmdesátých. V té době se české sklo celosvětově propagovalo a nakupovalo.

Sklářská profese zavála Jaroslava Svobodu nejdále na asijský kontinent a do USA. České sklo prý milují Japonci, stejně jako českou muziku. Ještě před revolucí se v Japonsku konala přes ART centrum, čili podnik na vývoz českého umění, velká výstava českého skla. Mezi šesti autory byli i dva krajané ze Žďárska, Jaroslav Svoboda a František Vízner. „Po revoluci jsem v Japonsku vystavoval i samostatně,“ ohlíží se umělec.

V roce 1986 Muzeum skla v americkém Corningu  po své rekonstrukci zahájilo provoz výstavou od předních českých sklářů zvučných jmen. „S akcí mám spojený zážitek ve vyhlídkové restauraci jednoho z newyorských dvojčat. A to nádherný pohled na noční New York. Jsem rád, že jsem tam byl. Po útoku na dvojčata se mnohé změnilo,“ lituje kumštýř.

 

Rok skla

Rok 2020 je na Vysočině vyhlášen Rokem skla. Jaroslav Svoboda říká, že Vysočina byla vždycky sklářská. „Jeden badatel mi předal zajímavý výsledek svého výzkumu. Na Vysočině, bráno od Pelhřimova po Poličku, bylo v minulém a předminulém století na 65 skláren.“

Vítá, že v souvislosti se sklem se začíná mluvit i o centru kolem Nového Města na Moravě, Žďáru nad Sázavou a Jihlavy.

„Každá akce, která připomíná zdejší sklářskou tradici, je dobrá,“ míní můj průvodce. Horácká galerie v Novém Městě n. M. letos přináší výstavu Skláři Vysočiny, kde má Jaroslav Svoboda Průřez tvorbou.

Koncem srpna se ve Žďáře koná česko-rakouské sochařské sympozium.

Sklářskou část zastupuje trojice Monika Vosyková ze Žďáru, Jaroslav Svoboda z Karlova a šperkař Miroslav Štěpánek z Velkého Meiříčí. Vzniknou tři skulptury s motivem Průhledy. Budou kombinací kamene a skla.

Diskuze k článku

Nový komentář

Reklama
24.09.2020 AktualityJaderného odpadu se nenapijte

Před věřiteli si podle obžaloby měla odklánět miliony na účet svého vážně nemocného otce. Navíc ho záhy měla zadlužit tak, že sám čelí insolvenci. Až osm let odnětí svobody ...

Komentáře (0)
24.09.2020 AktualityVolfová opět míří k soudu, hrozí jí osm let

Až osm let odnětí svobody hrozí v krajním případě Daně Volfové z Heroltic. Podle obžaloby si totiž v době, kdy proti ní probíhalo insolvenční řízení a soud jí schválil oddlužení, ...

Komentáře (0)
23.09.2020 AktualityJediná záchytka na Vysočině je zavřená kvůli koronaviru

Jediná protialkoholní záchytná stanice na Vysočině je od dneška do odvolání uzavřená kvůli koronaviru. Od klienta se nakazili tři z 11 jejích pracovníků. Opilé bude nutné vozit do jiných ...

Komentáře (0)
23.09.2020 AktualityVšechny jihlavské základní školy budou mít v pátek volno

Jihlava zareagovala na doporučení nového ministra zdravotnictví Romana Prymuly a zavede v pátek 25. 9. ředitelské volno v městem zřizovaných školách. Ředitelé základních škol v Jihlavě ...

Komentáře (9)
23.09.2020 AktualityVysočina chce příští rok podpořit z rozpočtu 26 kulturních akcí

Kraj Vysočina v návrhu svého rozpočtu na příští rok počítá s podporou 26 kulturních akcí částkou 5,24 milionu korun. Podle podkladů zveřejněných na webu kraje je to méně, než kolik ...

Komentáře (0)
23.09.2020 AktualitySchválili projekt na letiště

JL již psaly, že rada kraje schválila předání projektové dokumentace Jihlavě na dostavbu zpevněné dráhy letiště v Henčově. Celý záměr museli ještě posvětit krajští zastupitelé. ...

Komentáře (7)
23.09.2020 AktualityVypnou Novu, Primu i Barrandov

Po programech České televize vypne vysílač Jihlava - Javořice dnes, v úterý 22. září, minutu před půlnocí také některé komerční stanice, jejichž vysílání je ještě možné naladit ...

Komentáře (1)
22.09.2020 AktualityJihlava odmítla možný vznik jaderného úložiště v lokalitě Hrádek

Zastupitelé Jihlavy včera vyslovili nesouhlas s možnou stavbou hlubinného úložiště jaderného odpadu v nedaleké lokalitě Hrádek. Zároveň uvedli, že by se legislativa měla změnit tak, aby ...

Komentáře (0)
22.09.2020 AktualityPacientům před výměnou kolenního a kyčelního kloubu lékaři zodpoví dotazy

Pro všechny pacienty před totální endoprotézou kolenního a kyčelního kloubu jsme připravili schůzku s personálem ortopedicko-traumatologického oddělení, kde se dozví vše o operaci, která ...

Komentáře (0)
22.09.2020 AktualitySkatepark a pumptrack u Českého mlýna budou osvětleny

Zastupitelé Jihlavy včera odsouhlasili částku 800 tisíc korun na pořízení projektu a realizaci stavby osvětlení v areálu Český mlýn. Odbor rozvoje města prověřoval nabídku na dodání ...

Komentáře (2)
22.09.2020 AktualityRoušková zásilka byla nesmysl

Do uplynulého pátku měli občané nad 60 let dostat do svých schránek balíček pěti roušek a respirátorů. Rozhodla o tom vláda. Tento krok se však ne u většiny občanů setkal se souhlasem. ...

Komentáře (5)
22.09.2020 AktualityNebude to dálnice ani polní cesta, řekl projektant k přeložce I/38

Přibližně 50 lidí se přišlo ve čtvrtek v podvečer podívat do sálu kulturního domu ve Stonařově na vůbec první oficiální veřejnou prezentaci chystané přeložky I/38. Dílo v délce ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net