V prvním čtvrtletí roku 2020 byla prohlášena za kulturní památku synagoga v Pacově. Dále byla rozšířena památková ochrana tří  stávajících kulturních památek: areál jezuitského gymnázia v Telči byl rozšířen o zahradu, areál při farním kostele sv. Václava ve Stonařově o kostnici, márnici a ohrazení a na poutním místě na Křemešníku došlo k rozšíření památkové ochrany o budovy bývalé školy, fary a hájovny.

Synagoga v Pacově se nachází v historickém centru města, přibližně 150 m jihozápadně od náměstí. Patrová stavba obdélného půdorysu se zkosenými nárožími, sedlovou střechou a dvojicí štítů na západním a východním průčelí je vystavěna ve střídmém novorománském stylu. Byla postavena ve 2. polovině 19. století na starších základech klasicistní synagogy z počátku 19. století, těžce poškozené požárem.

Za autora projektu starší klasicistní stavby je udáván pacovský stavitel a tesařský mistr Tomáš Polívka, autor novorománské přestavby je neznámý. Synagoga byla užívána k bohoslužebným účelům do podzimu 1941, kdy byly uzavřeny všechny synagogy v Protektorátu Čechy a Morava. Následně docházelo ke střídání majitelů a až do počátku 90. let 20. století byla využívána jako sklad, dílna či balírna.

V roce 2017 vznikl spolek Tikkun Pacov, který hodlá synagogu zrenovovat a navrátit do veřejného prostoru jako dějiště kulturně-vzdělávacích akcí.

„Synagoga v Pacově tvoří spolu s židovským hřbitovem jediný hmatatelný doklad existence již zaniklé místní židovské komunity. Je také hodnotným příkladem novorománské maloměstské synagogy,“ konstatuje ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Pavel Macků. 

V prvním čtvrtletí roku 2020 došlo k rozšíření památkové ochrany bývalého jezuitského gymnázia v Telči (okres Jihlava) – byla doprohlášena zahrada bývalého jezuitského gymnázia. Rozkládá se v těsném sousedství kostela Jména Ježíš a bývalé jezuitské koleje. Vyplňuje prostor vnitrobloku mezi náměstím Zachariáše z Hradce a ulicí Seminářská a zároveň odděluje obytné domy od zázemí Tovaryšstva Ježíšova.

Urbanisticky významná zatravněná a doposud nezastavěná plocha vnitrobloku je historicky spjata s jezuitským řádem a zejména s bývalým jezuitským gymnáziem, s nímž tvoří integrální součást. Uzavřená plocha sloužící jako relaxační prostor byla historicky zcela nedílnou a důležitou součástí většiny školních i jezuitských zařízení.

„Zahrada s přístupovým kamenným schodištěm a vysokou ohradní zdí s brankou tvoří zajímavý příklad a doklad vývoje veřejného prostranství, školního zázemí i přirozené protipožární bariéry,“ doplňuje Macků.

Areál při farním kostele sv. Václava ve Stonařově (okres Jihlava) sestával ze souboru jednotlivých osamocených staveb kostela sv. Václava, unikátního pozdně románského karneru a barokní poklony se sousoším Kalvárie, zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek.

V prvním čtvrtletí roku 2020 se součástí areálu staly stavby bývalé márnice postavené v empírovém slohu, renesanční kostnice a plocha bývalého hřbitova s ohrazením, což přispělo k jeho ucelenosti a zhodnocení stávajícího souboru památkově chráněných staveb. Všechny stavby zároveň dokumentují postupný stavební vývoj areálu a vytvářejí urbanisticky cennou dominantu obce.

„Z hlediska stavebního i architektonického pojetí se jedná o významný soubor sakrálních a církevních staveb, který nemá v širokém regionu obdoby,“ shrnuje Macků.

Objekty bývalé školy, fary a hájovny v areálu významného poutního místa na Křemešníku (okres Pelhřimov) se nacházejí v těsné blízkosti kostela Nejsvětější Trojice, který je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek a výrazně dotvářejí jeho prostředí a neoddělitelně se podílejí na jeho organické a ideologické celistvosti.

Celý poutní areál je kompaktním celkem s jasně komponovanými pravidly barokního stavitelství, kdy sakrální stavba představuje centrální bod, kolem něhož se nachází částečný věnec ambitů doplněný budovami s přímým vztahem k poutní svatyni, přičemž všechny navazující stavby přirozeně uzavírají poutní areál. Nově prohlášené stavby byly ve své zděné podobě vystavěny nejpozději v 1. polovině 19. století, jak dokládá zákres stabilního katastru z roku 1829.

„Soubor budov na Křemešníku vykazuje značné urbanisticko-kompoziční, symbolické, duchovní i historické hodnoty odrážející postupný vývoj poutního místa,“ dodává Macků.

Kromě 2985 nemovitých kulturních památek, z toho 16 národních kulturních památek, se na území Kraje Vysočina nacházejí 3 městské a 3 vesnické památkové rezervace, 22 městských a 5 vesnických památkových zón a 1 krajinná památková zóna.

Na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány: Telč - historické jádro města, Zelená hora - poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, Třebíč - soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa, což znamená, že Kraj Vysočina se může pyšnit nejvyšším počtem památek UNESCO v rámci ČR (celkem 3).

Diskuze k článku