SVP v Jihlavě vzniklo na podzim v roce 2014 při Dětském domově se školou v Jihlavě. Sídlí na samostatném pracovišti na adrese Vrchlického 16, což je budova sociálního odboru magistrátu města Jihlavy. O služby střediska je obrovský zájem, takže v současnosti ani nemůžeme pokrýt veškeré požadavky, které k nám z terénu přicházejí. Proto nyní jednáme o rozšíření prostor střediska, což by zvedlo efektivitu naší práce, neboť bychom mohli pracovat se dvěma klienty zároveň i pracovat se skupinkou klientů.
Středisko pracuje ambulantní formou, zákon umožňuje i zřízení denního stacionáře či pobytové části střediska. Jelikož z terénu cítíme vysokou potřebu tohoto druhu péče o klienty, máme připravený záměr rozvoje našeho střediska i tímto směrem. Pracovníci střediska pracují nejen s dětmi, které mají problémy ve škole či v rodině, ale pracují i s jejich rodinným systémem či pomáhají prostřednictvím konzultací i pedagogům ve školách, kam děti docházejí. Realizují i některé preventivní programy ve školách, kde cítí jejich potřebu.
Dovolím si pár čísel: Za rok a půl činnosti střediska jim v dlouhodobé péči prošlo více než stovka klientů. Krom těchto klientů v dlouhodobé péči poskytlo středisko i řadu jednorázových intervencí či jednorázového poradenství. Na středisko nejčastěji dochází děti z druhého stupně základních škol, druhou nejpočetnější skupinou jsou děti z prvního stupně ZŠ následované středoškoláky. Průměrný věk dětských klientů je 12,8 roků. A jaké jsou nejčastější příčiny, pro něž k nám klienti přichází? Mezi nimi se na čelních místech objevují: nerespektování rodičů, autorit, školní neprospěch, nevhodné chování ve škole, útěky z domova, sebepoškozování, zneužívání návykových látek, krádeže. V pěti případech vedou pracovníci střediska i terapeutický program dětem, které ho mají nařízený soudem za spáchání nějakého trestného činu.
Diskuze k článku
Vůbec si nemyslím že rozšíření střediska vyřeší problémy, je potřeba začít konat, aby taková střediska nemusela vůbec být. Nepamatuji si, že by před revolucí něco takového existovalo, nebyly tak šílené problémy s dětma na základní škole jako jsou dnes. V článku píšete klient.. to je možná část problému. Dítě na škole je klient a tak se k němu přistupuje, to je podle mne velká chyba. Jde o prachy ,ne o děti. Takové středisko nevyřeší problémové chování děcka ve škole, to se musí začít od mala v rodině. Často vidím ¨např. v obchodě matku, jak se ptá rok a půl starého dítěte, jestli chce ten jogurtík, nebo tenhle. To na mně jdou mrákoty, a tady to možná začíná. Draze, moc draze platíme za to cinkání klíčema.
Ano, dnes je přístup k dítěti jiný, než před rokem 1989, to však neznamená že horší. Obecně nám demokratická a pluralitní společnost poskytuje daleko větší možnost volby ve všech oblastech našeho života, než tomu bylo v době předchozí a to se pochopitelně přenáší i do postojů a přístupů rodičů k dětem. Plně souhlasím s Vaším tvrzením, že vše začíná v rodině a že se musí začít od mala. A právě SVP je poradnou, kde se nepracuje jen s dítětem, ale i s celým rodinným systémem - poradna je berličkou i rodičům, kterým se situace s dítětem začíná vymykat kontrole a má předejít takovým následkům, jako je fatální selhání dítěte či jeho odebrání z rodiny a umístění do systému náhradní rodinné péče, který je výrazně dražší a pro společnost mnohem větší zátěží.
Radek Vovsík | 2016-03-07 09:23:06 |
ReagovatRebeko, taky na mě jdou mrákoty, když vidím podobnou scénu v obchodě nebo kdekoli jinde. Nevím, jak si představujete ono konání, aby taková střediska nemusela být, ale právě toto středisko pracuje s celou rodinou. Problémy totiž začínají právě tam, rodičovská výchova je základ. A středisko může vyřešit a také řeší spoustu problémů - jak ve škole, tak v rodině. Někde se začít musí. Až budou všechny rodina a děti v nich fungovat bez problémů, nebudou taková střediska potřeba. Ale zatím tomu tak není.
Mirka Florianová | 2016-03-07 09:51:34 |
ReagovatDalší projev sociálního inženýrství ve společnosti.
Středisko může velmi obtížně nahrazovat rodinnou a školní výchovu. Navíc bez jakékoliv odpovědnosti za efekt své práce. Samotná čísla o počtu "klientů", kteří středisko navštívili, ničemu nenasvědčují. Nepůjde zřejmě o dobrovolné návštěvy. Zato půjde o další způsob dojení peněz z veřejných rozpočtů.
VladimírV | 2016-03-05 20:32:17 |
ReagovatKrom zmíněných pěti případů terapeutických pobytů nařízených soudem se u všech klientů jedná o dobrovolné návštěvy - často na doporučení školních výchovných poradců či pracovníků OSPODů, kteří mají již dítě z nějakých důvodů v evidenci. A pane Vladimíre - co je pro společnost přínosnější a levnější? Včasnou intervencí zabránit přechodu dítěte do ústavní péče, nebo péče o tyto děti v zařízeních ústavní a ochranné výchovy?
Radek Vovsík | 2016-03-07 09:27:35 |
ReagovatCílem není nahradit rodinnou a školní výchovu, ale napravit to, co bylo pokaženo. To ale nejde bez chtění a aktivního zapojení. To znamená, že 99% návštěv jsou pravidelné a dobrovolné.
Mirka Florianová | 2016-03-07 09:56:49 |
Reagovat