Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

 Hnutí Společně pro Jihlavu má více než třetinu podpisů potřebných k vyhlášení referenda o spalov­ně. Podepisují se i její stoupenci.

 Chcete v Jihlavě spalovnu, nebo ne? To jsou jednoduché a srozumitelné otázky připravovaného referenda o spalovně; správněji o zařízení na energetické využití odpadů. Město naopak chce preferendum. Tedy vyjádření občanů, jak si řešení odpadu představují.

 V roce 2025 totiž bude Evropskou unií zakázáno skládkování komunálního odpadu v současné podobě. Jihlava vyprodukuje ročně 8 tisíc tun nevytříděného komunálního odpadu a nemá doposud koncepci odpadového hospodářství.

 Ve čtvrtek se proto uskutečnila další veřejná diskuse o spalovně. Své koncepce zde prezentovali zástupci ekologického hnutí Arnika, města a kraje. Ke shodě mezi nimi nedošlo pouze v nutnosti důsledného třídění a opětovné využití materiálu.

 Ekologové upozorňují na zdraví nebezpečné škodliviny, které spalovny produkují. Zejména popílek, který obsahují nebezpečné dioxiny. Odbor životního prostředí města se hájí, že škodliviny v ovzduší pravidelně měří, a ví, co si může dovolit. Upozornili také na výhody energetického využití spalovaných částí.

 „Nechceme, aby nás referendum zavazovalo k postavení spalovny, a my zjistili, že ji nepotřebujeme,“ vysvětlila postoj města Katarína Ruschková, vedoucí odboru životního prostředí.

 Jak ale dále uvedla, město spalovnu spíše potřebuje. O spalovně o velikosti spalování odpadu 100 – 150 tisíc tun odpadu ročně se již neuvažuje. Klade se však největší důraz na důsledné třídění, ale i prevenci při vytváření odpadu.

 Na besedě zmínil Jindřich Petrlík z Arniky i řešení problematických dioxinů: „Nejlepší by bylo zakázat PVC, protože produkují nejvíce dioxinů.“ Upozornil také na možnost kvalitních a zálohovaných nápojových kartonů. Uvedl, že nejvíce pomůže lepší třídění, recyklování a kompostování.

 „Zůstane zbytek přibližně 20%, o kterém se musíme bavit, co s ním,“ přiblížil Petrlík. Podle něho spalovny odpad nelikvidují, ale přeměňují a vypouštějí ve formě popílku a strusky do ovzduší a do vody.

 Myšlenku referenda obhajoval Matěj Man ze sdružení Společně pro Jihlavu, které petici za referendum iniciuje. „Referendum není protestem, ale možností vyjádřit se,“ řekl.

 Podle jeho slov se již pod petici podepsalo více než 1.500 obyvatel města. Aby docílili vyhlášení referenda, potřebují 4,5 tisíce podpisů.

 Od spalovny se město snažil odradit i odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik Miroslav Šůta.

 Možných rizik, která by sebou spalovna mohla přinést, je si vědom i Zbyněk Bouda z Energetické agentury Vysočiny: „Energetické využívání je cestou nejmenšího zla,“ staví se za spalovny.

 Jak dále uvedl, skládky se průměrně zaplní za osm až deset let. „Čím vyspělejší země EU, tím více odpady energeticky využívá a méně skládkuje,“ dodal.

 Chtějí lidé spalovnu, nebo ne? Matěj Man argumentoval průzkumem veřejného mínění Kraje Vysočina, v němž se sedm z deseti respondentů vyslovilo proti spalovně. „Osm z deseti Jihlavanů odmítlo skládkování,“ kontrovala s výsledky jiného průzkumu Ruschková.

 Man také přiznal, že petici pro referendum podporují také stoupenci spalovny. „Pro mne to bylo do jisté míry procitnutí, protože tak jako každý jiný žiji v sociální bublině. Říkal jsem si - já spalovnu nechci a Jihlaváci určitě také ne, ale to prostě není pravda. Je spousta Jihlaváků, kteří spalovnu chtějí,“ popsal své dojmy z průběhu podpisové akce Man. „Je proto ideální, když přijdou k referendu, a tam se ukáže,“ dodává Man.

Diskuze k článku