Dobrý den Leono

to není úplně dobrý dotaz do věštírny, ta je určená víc na jednu jasnou a konkrétní otázku. Jestli hledáte to, že vám někdo řekne udělej za prvé, za druhé za třetí, ta příčina je přesně tohle, tak takhle to nefunguje. Nakonec všechny odpovědi máte v sobě, ve svém podvědomí a jen vy je můžete vytáhnout ven. Přestaňte bojovat a spíš hledejte cesty, jak poznat sama sebe, a na to u mě potřebujete buď velký výklad, numerologický rozbor nebo další možnosti. Ale jednoduchou odověď nehledejte. Ona za tím vlastně je, je to strach, strach který řídí vaše negativní programy a oni řídí vás, nutí vás být neustále ve středu, nenaslouchat svému Já, právě tím, že pořád a nad vším přemýšlíte. Díky tomu máte v sobě chaos a vlastně nevidíte, necítíte, co je opravdu důležité. Ať přijdete za mnou nebo za někým jiným, hledejte cesty, jak se poznat, tím odkryjete jak svou sílu, tak i místa, která potřebují uzdravit od strachu a tím se vám začne uvolňovat hlava. Ne tím, že s tím budete bojovatnebo se nutit do klidu, to si jen vyvoláváte další stres. 

Dobrý den Simino

 už jen, když si svůj dotaz znovu pořádně přečtete, jako vyznání někho cizího, si musíte uvědomit, co že jste to vlastně žili. Jste spolu šest, let, mluvíte tady o lásce a přitom píšete, že jste nedělala a to jen vy, nic jiného, že jste vztah zachraňovala. To ale není láska, ta zachaňovat nepotřebuje. Mluvíte o jeho egu, ale co to vaše umanuté, které se rozhodlo, že on s vámi bude za každou cenu, až do sebe zničení, protože chcete. Tím se pak z vás stává na jedné straně obět, na druhé manipulátor, který chce, aby ten druhý si přeci uvědomil, že vás miluje a podle toho se začal chovat. Vy jste si vybrala roli oběti a to nemůže nikdy jinak dopadnout, než buď rozchodem nebo velkým trápením.Když se bojíte, co udělá, když ho konečně necháte být, dáte mu pokoj, dovolíte mu nadechnout a hlavě použít svůj rozum, řídit se tím, co opravdu cítí, tak nevěříte ani jemu, ani jeho lásce. Tak byste se sama sebe měla zeptat, proč se držíte takového vztahu, v kterém se ničíte navzájem. Je to jakobyste ho držela pod krkem, říkala nikam nepůjdeš, já tě přeci miluju. Zkuste jen tak pro sebe se postavit před zrcadlo, pořádně si zmáčnout krk a pak se v tom napětí usmát a říkat si, jak se máte ráda. Neomlouvá to jeho chování, ať je jákekoliv, ale vy si nejdříve potřebujete uvědomit, že jste zamilovala do představy  o něm, ne do toho jaký opravdu je. Jasně že mu to chvíli vyhovovalo, byla jste plná nadšení a optimismu a vášně a pěkně ho dotovala energií, ale pak jste začala ztrácet sílu, protože jste mu vůbec nedala prostor, aby se snažil aby přišel na to, jestli se snažit vůbec chce. Říkáte že dala? Ne nedela. Vy jste mu jen vždy na chvíli dala prostor, aby se zachoval tak, jak si představujete a když to neudělal, tak jste znovu zatlačila, zahrnula ho péčí, vodila za ručičku jako mimino. A proto to nefunguje a jemu s vámi už není dobře, vlastě ani vám s ním. Jen se bojíte, bojíte se naučit se být volná, protože vy za tím vidíte být sama. Bojíte si dovolit opravdu lásku, protože ji neumíte dát sama sobě a tak vás strach děsí, že už žádná nepřijde. Jestli má váš vztah mít šanci, jestli tam někde hluboko, je ještě láska, kterou jste společně tak potlačili, musíte ho pustit, a to úplně. Dovolit sobě i jemu volnost, musíte. Zaměřit se na sebe, začít rozvíjet sebe místo obětování se jemu a věřit, že vše doadne tak jak má. Jestli tam láska je pustí vás k sobě, jestli ne, budete volní a připravení pro vztah, který vám bude vyhovovat víc. Máte samozřejmě i další volbu, stále se ho držet zuby nehty, ale to se zničíte, jen se naučíte být zahořklá a nevěřící, nešťastná. Přece z něj nechcete mít dítě, které musíte pořád řídit a hlídat, ale muže, vedle které ho se budete cítit dobře a on vedle vás. Ne proto, že mu budete dělat posluhovačku, ale protože jste ráda na světě, baví vás život a dovolujete si být ženou, ne obětí. Tak je na vás, co si teď vyberete. Chcete to víc pochopit? Přiďte ke mě osobně. 

Dobrý den Věro

víte na těhotenství by se moc nikdo neměl ptát. Už proto, že je to období, které hodně uvolivňují emoce a pak možné problémy, které se mohou jen projevit třeba otekáním nohou si můžete vyložit špatně. Odpovím vám jen tak všeobecně, ale už se na tohle neptejte. Raději pracujte se sebou, hledejte cesty, jak být klidná, uvolněná, zaměřte se na spojení s miminkem a komunikaci s ním a věřte, že vy právě a jen vy, dokážete poznat, co právě potřebuje. Chcete, aby bylo v pořádku, tak se starejte o sebe, své tělo a emoce. Vše by mělo být v podstaě normální, základ máte dobrý, ale i karty ukazují na vaše emoce, vytváření obav a nervozitu. Hlídejte si tlak a i končetiny  budou potřebovat větší péči, aby v sobě nehromadili tlak.Vše, co vás uvolní, vše, co uděláte pro sebe, aby vám bylo dobře, pozitivně ovlivní vývoj miminka a taky jeho povahu. Jestli budete napjatá a nervoózní, vrátí vám to v ubrečeném miminku. Podle mě fyzicky bude vše v pořádku, tak jak má být. Psychicky je to na vás. 

Dobrý den Jarko

nevím jaký druh vztahu máte, přeokládám, že partnerský, ale moc vyrovnaný teda není. On neví co chce. Je chvíli tak, chvíli zase jinak. Na jednu stranu chce být vztahu otevřený, na druhou by z něj neraději odešel. Vy taky nejste moc v pohodě, i když máte jasnější pocity a hlavně touhy. Měla byste své touhy, přání a očekávání už pustit, jen vás matou a pak nevíte to, co je jasné, tu pravdu. Vy ji ani nepotřebujete říkat, jen ji musíte připustit a pak budete vědět, jak vztah uchopit. Máte se podle karet postavit na vlastní nohy, být sama sebou, jednat  sama za sebe, bez ohledu na to, jak to dopadne nebo ovlivní vztah. Jinak se nepohnete z místa. V tomto vztahu si máte vyřešit něco karmického a to vždy znamená náročnost a výzvu. Něco, co si máme uvědomit, naučit, pochopit. Jestli jste partneři, mohli byste to i zvládnotu, ale musíte se k němu postavit jinak než doposud. Začít si věřit a opravdu být sama sebou a hlavně ho nechtít měnit, řídit, na to musí přijít on sám. Když se vy rozzáříte jako žena. která si věří a nepotřebuje svého muže hlídat, nevstupuje mu stále do jeho prostoru a energie, uvidíte, jak se on uvolní a otevře něčemu nového. Když se budete bát, a stále něco řešit, hlavně za něj nebo hlídat, bude to pro vás oba vysilující a časem spolu nezvládnete být. A nenechte se taky řidit ani od něj, to vám štěstí, ani lásku nepřinese. Teď jste na rozcestí, dokonce můžete procházet krizí nebo se spolu nebavit, to ještě nic neznamená, zaměřte se na sebe a změníte svůj přístup. 

Dobrý den Aleno

věřím, že vás to mrzí, ale není to vztahem maminky k vám. Je sice trochu paličák a egoista, takže když si něco umane, tak s ní nic nehne, ale není to o vás. Je v tom nějaký problém mezi ní a synem, vaším bratrem. ale nevolejte jí a neptejte se. Tohle se musí vyřešit samo jinak, bez vás. Je to jako by se oni dva vedle sebe nemohli hnout z místa, z jedné strany na sobě byli závislí a z druhé se vlastně navzájem táhli dolů. Ano jsou věci, které před vámi tají, snaží se je zkrýt, nedokážu vám přesně říct, co to je. Podle mého pocitu se to týká financí, způsob, jak žijí a manipulace jeden druhého. A vy jste rodina, ta nejbližší, znáte je a hned byste poznala, co se děje a to nechce. Neříkám, že je správné chování, ale v téhle chvíli jí to jinak nejde. Jiné návštěvy ji tak nevadí, protože nejsou tak blizcí. Zkuste se uvonit a úplně to pustit, nechat to plynout a pradva se brzy ukáže a pak to vše líp pochopíte. Částečně mám i pocit, že vás to, že tam nejezdíte, tak trochu chrání, abyste nebyla vtažena  do nějakých problémů. Když se pustíte strachu, jestli tam ještě někdy pojedete, je to jakobyste ustoupila stranou a najednu viděla souvislosti, dojde vám to. Tak se zkuste přestat trápit a bude líp. Neberte to osobně o vás to opravdu není. 

Dobrý den Natálie

my už jsme se o těchtle věcěch nekolikrát bavili. Určitě bych se nevzdávala tohoto směru, ne úplně, podle karet, v něm nakonec uspějete. ale zkoušela bych i jiné cesty. Nědky se i tím, že zkoušíme kde co, se nám nakonec uvolní ta cesta po které jsme chětli jít. Chápu, že je to únavné, jak pořád nemůžete najít stáloou práci  ale taky už víte, co všechno tmu bránilo. to už jsme si řekli. V této chvíli jste z hledání tak unavená a tak se bojíte, že ji nenajdete, ne takovou jako byste chtěla. Myslím tím stabilní a dobré peníze, že ani nevěříte, že ji najdete a blokujete si to. A možná vám právě pomůže, začít zkoušet jiné obory, abyste tento tlak v sobě trochu uvolnila, nebyla závslá, napnutá a zaměřená jen na jedné možnosti. Podle mě to, ale do konce srpna nebude, aspoň ne tam, kam byste teď chtěla. Větší šance jsou jinde a k tomuto postupně dospějete. 

Dobrý den Hani

tento muž se může chovat trochu zvláštně, nepředvídatelně, někdy i tajemně, protože takový je. Zkuste tak i brát a uvědomte si, že plno jeho reakcí nesouvisí s vámi, ale s jeho povahou, neberte to ososbně. Pak tomu bude líp rozumět, získáte nadhled. Tento muž si o vás myslí je to dobré. Líbí te se mu a myslí na vás. Přesto se nemusí vždy chovat hezky nebo upřímně. Jestli o něj máte zájem, dejte tomu čas, buďte veselá a sama sebou.Jestli nemáte nebo vám to přijde neraálné, tak to jen berte jako fakt, abyste lépe rozuměla jeho chování. 

Dobrý den Jindro

ušla jste dlouhou cestu a je opravdu důležité si teď užít radost ze sebe, z nabité svobody a že jste se konečně posunula dál. Vím, že si přejte vztah a je to v pořádku, jen tomu nechte víc volný průběh. Nezaměřujte se teď na své touhy v rámci možného vztahu, ale na sebe a jak vás to změnilo a ještě změní. Je fajn, že vás někdo podpořil, ale už je potřeba stát na vlastních nohách, jinak nemůže být ten, co je vám milý, vašim partnerem, ale jen podporovatelem. Máte docela dobře nakročeno, a tohle je důležité. Je potřeba být dobrou partnerkouu a to můžete být jen, když si posílíte sebevědoí sama za sebe. Opřete se o sebe tak, že se už nebudete opírat o nikoho dalšího. Pak vás nebudou mást představy a očekávání od něj a vy si společné chvíle začnete užívat úplně jinak. Když to zvládnete, budete mít zajímavou šanci rozvinout váš vztah někam dál, až na úrpveň souzenění duší a rovnocenného partnerství. Dokonce i přátelství bude fajn, pokud nepřeskočí ta správná jiskra a které si budete schopná užívat právě proto, že se už od teď opřete jen a jen o sebe. Takže šance tu je ano, ale je třeba ještě na sobě pracovat a dát tomu čas. 

Dobrý den Petro

je zvláštní, že svým způsobem cítíte, že k sobě patříte a zároveň, že nutně potřebujete změnu nebo se z toho zblázníte. Možná by bylo fajn uvědomit si, že změny a zázraky se nedějí, bez naši pomoci. Chápu, že je to pro vás náročné, ale možná místo na volbu být spolu nebo ne, by bylo lepší se zaměřit na změnu přístupu. V první řadě sami k sobě. Uvědomte si, jak sama sebe vnímáte, jak se sam k sobě chováte, jak se máte ráda a jak dokážete partnera vnímat takového, jaký je. Bez představ jaký by měl být, bez očekávání, jen si uvědomit, v čem je to v pohodě a v čem jste upnutá na jeho změnu. Potřebujete komunikovat, ale nenasloucháte si. Možná když se pustíte svého ega, boje s ním a zaměříte se chvíli jen a jen na sebe, na své potřeby na schopnost být zase sama sebou. Najdete i důvod, proč spolu máte být. a pokud i tak ne, budete si tím jistá. Ale zkusila bych to dřív, než uděláte nějaká zásadní rozhnodnutí. 

Dobrý den Deniso

nemám ráda výraz, osudový partner, to je přeci každý , kdo nám vstoupí do života. Každý v něm plní nějakou roli. Nečekejte na zázrak a vysněného prince, takhle to nefunguje. Chete být  šťastná ? Zaměřte se na sebe, na to jak se chováte sama k sobě, jaký máte přístup k životu, jak se v něm cítite naplněná sama za sebe nebo si vytváříte pocit, že vám tohle má zařídit partner. To totiž není jeho úkol, ale když si to tak nastavíme, jen si k mužům vytváříme očekávání a představy, jak se mají chovat a to vždycky přinese něajké zklamání. Věřte svým instkinktům a pokud svého partnera vnímáte dobře, věřte tomu, i když není dokonalý. I když přijdou chvíle, kdy spolu budete bojovat nebo se učit jeden druhého pochopit a přijmout. Zkuste vy dva spolu více komunikovat o důležitých věcech a tolik se napatlat v malichernostech. Nechtějte z něj mít kamarádku, která vás vždyvky pochopí a vyslechne, on je vaším partnerem a vy ho potřebujete vnímat v jeho můžské rovině. Naučte se říkat si i nepříjemnosti a debatovat, ne dohadovat se. Nemusíte vždycky dojít k nějakému řešení, často stačí navzájem si vyjasnit své postoje. Najděte jistotu sama v sobě a budete daleko jasněji vědět, co k němu opravdu cítíte a kam se váš vztah vyvíjí. Žádné povrzení, že je to ten pravý vám totiž tuhle jistotu nedá, to si jen myslíte. Máte možnost si vybudovt pěkný vztah, ale to nejde bez práce a nepřijde to samo. 

Dobrý den Jani

velmi toužíte po partnerovi, který vám dá pocit bezpečí a spolehlivosti, ale taky se velmi bojíte, že se takový nenajde. To vás obklopuje energií, která vám brání se seznámit nebo, když už ano, není to to pravé. Zkuste se víc zaměřit na své obavy a strachy a začněte s nimi pracovat, Propouštět je ze sebe, hledat cestu, jak jistotu a bezpečí najdete v sobě. Jak se díky tomu začnete mít konečně správně ráda a budete šťastná sama za sebe, ne díky někomu. Pak se ve vás plno emocí uvolní a vy budete všemu daleko více otevřená. Díky tomu si umocníte šanci, hlavně od září, potkat někoho milého. Možná ne hned partnera, ale muže, který vám ukáže, že se muži umí chovat i jinak, josu různí. To vás posune k možnosti vztahu, v kterém budete dobrou partnerkou a taky spokojená. 

Dobrý den Marcelo

ono nejde jen o to, jestli si váš manžel uvědomuje, co chce, ale jestli to víte vy. Moc nevěříte, že bude vše dobré a měla byste se sama sebe zeptat proč. Nečeketjte na zázrak, neupínejte se na představy o vztahu nebo jaký by měl manžel být. Musíte to přijmout tak jak to je a taky si přiznat, co opravdu cítíte a do čeho vůbec máte chuť dávat energii. Místo, abyste hledali možnosti, ať to znamená být spolu nebo ne se jeden druhému vzdalujete a uzavíráte se sami do sebe. Pak spolu bojujete i v obyčejných věcech nebo naopak nemluvíte. Víc než, jak se asi rozhodne manžel je potřeba, abyste se zaměřila sama na sebe. Připustila si, jak přemýšlíte, jak vidíte sama sebe, neopírala se o pocit, že manžel má zařídit, abyste byla spkojená, to můžete jen vy. Když si dovolíte opřít se jen sama o sebe, hledat cesty, jak být sama se sebou spokojená, ať teď máte život jakýkoliv, uvědomíte si, co je pro vás dva dobře. Taky to v čem nemůžete manžela změnit a co vlastné ani není o vás, ale o jeho povaze. touto cestou, kterou jdete se spíš buď rozejdete nebo si budete žít každý po svém ne spolu, ale vedle sebe. A jestli tohle nechcete můsíte udělat změny, první řadě v sobě, dá vám to sílu.

Dobrý den Marcelo

máte docela složitá témata na řešení a neměla byste je odbývat jen jednou otázkou. Buď se ozvěte, abychom se na to podívali v širším měřítku nebo si najděte nějakého jiného rádce. Důležité je začit u sebe. Jste máma a tak je důležité, jak vy se cítíte, jak jednáte. Čím více si budete věřit, tím v sobě budete mít víc klidu a to dceru rozhodně ovlivní, stejně jako vaše nervy. Navíc jste maminka, vy přeci znáte své dítě, umíte poznat, co je pro něj dobré. Nedívejte se na dceru rozumem, ale srdcem. Pozorujte ji, dovolte ji, aby vám sama ukázala, jaká je ne jakou  ji chcete mít. Vaše dcera je úžasná bytost a přirozenost dětí je poznávat vše nové, být kreativní a užívat si den. Svým klidem to jen podpoříte. Pomůže vám to být trpělivá, když se spolu budete učit, uvědomíte, si, že cokoliv ji zajímá je dobře, i kdyby to bylo jen na chvíli a pak se to změnilo. Uvědomíte si, kdy se snaží jen proto, že vám potřebuje dokazovat jak je dobrá nebo kdy něco vzdává, protože nevěří, že na to má. To přeci dobře znáte sama u sebe. Chcete pomoct dceři, aby si víc věřila a nebála se, změňte to nejdřív v sobě. Čím víc ji budete pozorovat, tím víc uvidíte v čem je stejná jako vy v dobré i špatném. Odpovězte si na otázku, co v takové chvíli pomáhá mě a to samé dobřejte ji. Pak najdete cestu, jak ji podpořit a vést tak, abyste společně našli rovnováhu a jak jste psala nebyla přetěžovaná.