Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Právem se může nazývat „vlčím mužem“. Dušejovský biker Radek Musil dokončil jako jediný účastník všechny čtyři závody ultramataronu Wolf Man 2017 (sněžná kola, běh, silniční kola, horská kola), a stal se tak jeho vítězem. Kromě trofeje si odnesl řadu netradičních zážitků. „Například jsem narazil do prasete, nebo jsem se nemohl dostat z vany…,“ prozradil člen Club XANADU Cyckling teamu. 

„Nakopla“ ho benzinka

První díl extrémního seriálu nabídl koncem února závod Snow222 v oblasti Krušných hor. Jak název napovídá, délka trasy, vedoucí po lesních cestách, pěšinách a volným terénem, čítala 222 km, a soutěžící ji absolvovali na sněžných kolech. Jelikož neměli moc možností, kde doplnit jídlo a tekutiny, vezli si účastníci zásoby na daný úsek s sebou.

„Já jsem měl i spacák,“ podotkl Radek Musil. Nakonec ho ale nepoužil. Trasu zvládl ujet, aniž by zamhouřil oko. „Když jsem byl v pohybu druhou noc, začal jsem na kole usínat. Bylo těžké udržet víčka otevřená, a tak jsem se trochu motal. Pár kilometrů jsem urazil v takovém polospánku,“ líčil.

Záchranu mu poskytla benzinová pumpa. „Tam jsem se trochu „nakopl“, a mohl pokračovat dál,“ uvedl. Do cíle nakonec dorazil na druhém místě, s hodinovou ztrátou na prvního Pavla Macháčka (30 hodin, 46 minut).

Musil kvitoval poměrně příznivé klimatické podmínky, pohybující se od +5 do -5 stupňů. „Když jsem jezdil do práce na kole, a bylo minus patnáct, měl jsem do hodiny úplně zmrzlé ruce. Tady mě to naštěstí nepotkalo,“ vysvětlil.

Nemohl vyjít schody

Druhá zastávka Wolf Mana 2017, květnový běžecký závod RUN111 v Brdech, dala Radku Musilovi nejvíce zabrat. „Jelikož nejsem zvyklý moc běhat, měla má účast komické následky. Večer po závodě jsem nemohl vyjít schody. Lezl jsem po čtyřech,“  řekl.

A to zdaleka nebyla jediná potíž. Musil neposlechl radu, aby se nekoupal ve vaně… „Nemohl jsem se dostat ven. Nakonec jsem se překulil přes okraj, a opět po čtyřech se dostal do postele,“ smál se.

A jak to v Brdech vypadalo? Podobně, jako v Krušných horách. Trasa o délce 111 km vedla asfaltovými a lesními cestami. Opět nebyla možnost doplnit stravu. „Poblíž trasy se vyskytovalo několik studánek, ale vodu jsem doplnil jen dvakrát,“ dodal Radek Musil.

Prvních cca 32 kilometrů běžel, dalších 40 střídal běh s chůzí, a zbytek došel. „Ztuhly mi svaly na stehnech, a již jsem se nedokázal rozběhnout.“

Závod opět dokončil beze  spánku. Cílem prošel za 16 hodin a 15 minut jako třetí muž v pořadí, a to za Zdeňkem Hruškou (10:59) a Radkem Hrabčákem (13:17).

Nekonečné směrovky

I když je Radku Musilovi bližší horské kolo než silniční, jediného prvenství v jednotlivých dílech seriálu vyjel na přelomu července a srpna právě na „silničce“. „Trénoval jsem na ní již měsíc před závodem, abych přivykl jiné geometrii kola, jinému řazení a úchopu řidítek,“ uvedl.

Při ROAD2222 se dušejovský vytrvalec hezky projel po České republice. První okruh: Praha – Litvínov – severní pohraničí s výjezdy na Ještěd a Praděd – Moravský Kras – Praha. Druhý okruh: Praha – Šumava – Český les, Krušné hory – Chomutov – Praha. Dohromady 2.222 km v horkém počasí.

„Tekutiny jsem doplňoval opravdu často. Bylo to takové putování od obchodu na benzinku a do hospody, pochopitelně na nealko,“ ujistil Musil, jemuž se vyhýbaly zdravotní i technické problémy. „Jeden prasklý drát a proseknutá duše. Nic hrozného.“

První noc mu přes cestu přeběhlo stádo prasat. O to poslední se lehce „otřel“ kolem. Kvíklo. „Měl jsem strach, aby si to se mnou bachyně nechtěla vyřídit,“ zavtipkoval.

Tentokrát se Musil konečně i vyspal. V sedle byl od čtvrté hodiny ranní do desáté večerní. „Pak jsem rychle zalezl do spacáku, abych nabral sílu na další den.“

Nejnáročnější pasáž? Podle Radka Musila začátek druhého okruhu, a to hlavně psychicky. „Jel jsem z kopce do kopce, a pořád potkával směrovky na Příbram. Připadalo mi to nekonečné…,“

Závod vyhrál za necelých 171 hodin.

Ulomená páčka

Na závěr Wolf Mana vyrazili závodníci v říjnu na horských kolech mimo civilizaci (záměrně) do kopcovité krajiny Českého středohoří. Po předchozích deštích na ně čekal podmáčený terén. Kola měli neustále obalena nánosy bahna.

Na MTB555 Radek Musil nevzpomíná rád. „Krátce po startu jsem při pádu ulomil páčku přesmykače, a možná i ztratil pumpičku, a tak jsem jel zbytek prvního okruhu na malý převodník. Následující den mě potkal defekt. Čekalo mě sedm kilometrů tlačení do civilizace a oprava,“ „čertil“ se.

Spacák nechal tentokrát doma. Tři noci přečkal přikrytý termofólií. „Při teplotách čtyři stupně to nebylo nic moc…,“ podotkl.

Putování z kopců do kopců bralo bikerům síly. „Naštěstí bylo kolem cesty hodně ovoce, a když už začínalo být ouvej, jako na zavolání se objevil obchůdek, či pumpa,“ pravil Musil.

V sedle strávil 87 hodin, což mu vyneslo druhou příčku. Vyhrál Pavel Macháček (83:01).

Diskuze k článku