Reklama
Dnes je sobota 04.02.2023     svátek má Jarmila

Tajemství Budínky: česká louka německý hrob


26.10.2009 Aktuality/Komentáře (4), autor:
admin

 Nedaleko Dobronína na Polensku se nachází louka. Podle německých zdrojů se zde stala 19. května 1945 masová vražda obyvatel německé národnosti. Ten den se údajně konala v Dobroníně první taneční zábava po válce.

 Německé zdroje hovoří: Členové Revolučních gard se opili a na oslavu vítězství popravili na louce nedaleko obce obyvatele německé národnosti, které vytáhli z místního vězení. Vraždy se měly odehrát na louce zvané Budínka. Mrtvé nezahrabali dostatečně hluboko, proto druhý den poslali místní Němce hrob zahrabat. Svědci německé národnosti byli později odsunuti do Německa v souladu s dekrety prezidenta republiky.

 

 Čas "šťourání"

 Někdy na jaře letošního roku jsem při surfování po internetu narazil na zprávu dnes sedmaosmdesátiletého Fritze Hawelky. Byla zveřejněna na stránkách německé mutace internetové encyklopedie Wikipedia. Zpráva působila hodnověrně a autenticky. Přišel čas "šťourání", jak toto období mého pátrání po historii Budínky bývá někdy nazýváno.

 Podle matriky obce Kamenná bylo možné ověřit bydliště údajných obětí ­ skutečně se narodily a žily v německých vesnicích kolem Dobronína. Data úmrtí nebylo možné dohledat. Podle pamětníků například Josef Röhrich měl manželku a osm dětí. Odsunuta do Německa však byla údajně pouze manželka a osm dětí. "Přijeli si pro něj z Dobronína a už se nevrátil," uvedl pamětník události z léta 1945.

 Němečtí obyvatelé byli odsunuti do Německa v souladu s dohodou vítězných mocností o odsunu Němců. Kontakt s nimi pomohla navázat krajanská sdružení Iglauer Regionalkulturverband Jihlava a Gemeinschaft Iglauer Sprachinsel v Německu.

 Do Jihlavy přišlo na konci května letošního roku notářsky ověřené prohlášení Johanna Nieblera: od května 1945 postrádá svého strýce Franze Nieblera, naposledy viděného v Dobroníně v provizorním vězení pod dohledem Revolučních gard. Prohlášení zaslala i německá spisovatelka Herma Kennel. V něm hovoří o románu Bergersdorf (v Německu vydaná kniha o historii obce Kamenná, ležící nedaleko Dobronína, z druhé sv. války ­ pozn. red.) jako o knize patřící žánrem do literatury faktu.

 Protože je část archivů bezpečnostních složek MV stále veřejnosti uzavřena, přišel čas zapojit do pátrání i úřední orgány České republiky.

 

 Čas pátrání

 Zpráva Fritze Hawelky, úryvek z románu Hermy Kennel "Bergersdorf" spolu s dalšími prohlášeními svědků byly předány jihlavskému státnímu zastupitelství v létě letošního roku. "Podání je důvodné, bylo postoupeno Krajskému státnímu zastupitelství v Brně," uvádělo se ve vyrozumění o přijatých opatřeních ze strany Státního zastupitelství Jihlava. Poté se rozběhlo policejní vyšetřování.

 "Česká policie to bere opravdu důkladně, je vidět, že chtějí zjistit pravdu," řekla o postupu české policie spisovatelka Herma Kennel. Policejní komisař ji vyslechl jako svědka. Vyšetřování události stále pokračuje.

 

 Našel svědek lidské ostatky?

 Novináři z celostátních médií na konci léta letošního roku hovořili se svědkem, který při melioračních pracech v Budínce někdy v osmdesátých letech narazil na lidské ostatky. Meliorační práce pak byly údajně zastaveny a louka uvedena do původního stavu. Totožnost svědka s ohledem na vyšetřování nelze uvést.

 

 Kdo byly oběti?

 Většina údajných obětí byli místní sedláci. V době zvýšeného ohrožení republiky v letech 1939­1945 není žádná zpráva o událostech na Dobronínsku. Nejsou zprávy o jejich aktivním podílu na akcích proti republice roku 1938. Není důkaz o jejich členství v NSDAP, SS nebo jiných organizacích, které byly později prohlášeny za zločinecké.

 Všichni žili na československém území ještě před rokem 1939. Nebyli součástí okupační branné moci hitlerovského Německa. Byli československými občany německé národnosti. Autor seznamu obětí, sedmaosmdesátiletý Fritz Hawelka, říká, že osobně znal všechny osoby ze seznamu obětí.

 

 Svědectví kostelů

 Němé svědectví ukrývají i kostely v regionu. Kostel sv. Václava ve Ždírci byl od roku 1410 farním kostelem pro obce Dobronín, Německý Šicndorf, Střítež, Pávov, Zborná, Heroltice, Měšín, Věžnička, a než se vytvořily další farnosti, i obce Jamné, Rybné, Věžnice a Zhoř.

 Kostel několikrát vyhořel, z původního vybavení se zachoval pouze rozměrný dřevěný kříž. Pod křížem najdeme desku s česko­německým nápisem "Památce našich otců zabitých na louce u Dobronína. (květen 1945) Příbuzní".

 Podobné svědectví je i na desce v kostele ve Šlapanově. Tyto desky do kostelů měli umístit příbuzní obětí při návštěvě rodné obce v devadesátých letech.

 

 Oběti jsou oficiálně pohřešovány

 Nejméně šest osob ze seznamu obětí sestavených Fritzem Hawelkou je oficiálně pohřešováno pátrací službou mezinárodního Červeného kříže. Pátrání iniciovala německá strana ve snaze navázat kontakt mezi příbuznými, když v šedesátých letech vznesla oficiální dotaz prostřednictvím Červeného kříže.

 O osudech pohřešovaných není nic známo, kromě ústního svědectví o nálezu lidských ostatků v místech označovaných německou stranou jako místo tragédie. Traduje se, že prostý dřevěný kříž, umístěný Němci v devadesátých letech v místě tragédie, byl přes noc vytržen, položené pietní věnce byly rozházeny.

 

 Český popis události

 O události u Dobronína na konci května 1945 existují pouze německy psané zprávy. Česky psané zprávy naprosto chybí. Místní obyvatelé o lokalitě Budínka hovoří pouze šeptem, že tam nějací Češi zastřelili Němce. Co se přesně stalo, tedy nevíme. Německá dokumentace hovoří o masové vraždě.

 Současný starosta obce Dobronín Jiří Vlach podle zápisu z jednání Rady obce seznámil radní dne 16. 4. 2007 s internetovým článkem (Fritze Hawelky) "Hromadná vražda v Německém Šicendorfu (dnes části Dobronína) dne 19. 5. 1945".

 V zápise se uvádí, že starosta obce se pokusí zjistit webové stránky článku a podá podnět k šetření Policii ČR.

 "Žádné podání v této věci nebylo podáno ani na služebně v Polné, ani na služebně Jihlava," informovala v létě tisková mluvčí Policie ČR Jana Kroutilová. 

 

 Bílé místo české historie

 Postoloprty, Švédské šance u Přerova, to jsou místa, kde došlo k poválečnému násilí proti místnímu obyvatelstvu... Tyto události jsou přesně historicky zdokumentovány.

 Podle zpráv odsunutých obyvatel německé národnosti bychom mohli Budínku u Dobronína zařadit mezi místa, kde došlo k násilí proti civilnímu obyvatelstvu.

 Co se ale přesně stalo? Nevíme. Německá strana se k české louce chová jako ke hrobu. V devadesátých letech tam jezdily autobusy s německými turisty a podle Čechů tam kladli pietní věnce a probíhaly vzpomínkové akce. Přes noc věnce kdosi zničil.

 Pro českou stranu je Budínka stále loukou. A také bílým místem v české historii. Toto bílé místo zaplňují pouze německy psané zprávy. Nestranný popis událostí v Budínce u Dobronína (i to, zda se staly) v českém jazyce naprosto chybí.

 

______________________ 

 Seznam údajných obětí

 Altrichter Matthias, Kamenná 28

 Reznik Johann, Kamenná 6

 Polzer Josef, Kamenná 20

 Kreisl Wenzel, Kamenná 18

 Hondl Wenzel, Kamenná 23

 Hondl Franz, Kamenná 37

 Brosch Josef, Pozovice 30

 Czepl Franz, Dobronín 5

 Schimek Johann, Dobronín

 Michelfeit Josef, Ždírec 22

 Röhrich Josef, Ždírec 52

 Niebler Franz, Nové Dvory 4

 Beer Anton, Nové Dvory

 Neubauer Alois, Dobronín

 Rippl Franz, Střítež 50

 Suchy Johann, Střítež 13

 Hondl Josef, Šlapanov 45

 Zdroj: Seznam obětí ve zprávě Fritze

Hawelky (odkaz na wikipedia.de)

 

 

Diskuze k článku

Nový komentář

Nechame se prekvapit
Zda se,ze se snad konecne i tato kapitola nasich dejin objasni. Ale ruku do ohne bych za to nedal.Nesmime zapomenout na to ,ze tyto vesnice mivaly velkou nemeckou populaci,nektere byli uplne nemecke.Takze velke procento lidi tam dnes zijicich jsou potomci tech ,kteri byli odmeneni nemeckym majetkem po vyhnani nemcu .Je zde pravdepodobnost ze si mysli ze nejni v jejich zajmu ,se snazit usvedcit viniky a potrestat je .Protoze potrestani to by znamenalo prolomeni jedne casti Benesovych Dekretu,ktere tyto ciny amestovaly.Pak uz by byl jenom krok k zruseni dalsi casti Dekretu,ktere momentalne zabranuji moznym soudnim sporum o tyto majetky.I kdyz toho kolikrat mnoho nezustalo ,protoze to bylo po" Viteznem unoru "znovu predarovano. Tez tomu nenapomaha to, ze skoro vsichni co v tom udajne byli namoceni,potom udelali kariery v komunisticke strane a nekteri i v STB. Pan starosta jedne ze zminenych obci ,clen KSCM,rekl ze "minulost by se mela nechat spat". Ale co spravedlnost?Nechat ji spat take.?A nebo jenom kdyz se to hodi.
Libor Furbacher | 2009-10-28 00:32:49 | Reagovat
...aber, aber...a všichni viníci německých válečných zločinů na území čr byly potrestány ???????????????
stern | 2010-08-23 22:37:18 | Reagovat
Vysetřováním odpoutávají od dnešní genocídy!
A propagují fašisty! Co tak začít vyšetŕovat divoký odsun křižáckých hrdlořezu po bytvě na Vítkově , U Domažlic...??? A nebo Jánošíka ???
nemec | 2011-03-14 07:59:34 | Reagovat
Co dodat?!
Seznam Koncentračních a Vyhlazovacích táborů. Dachau, Bergen-Belsen, Buchenwald, Flossenbürg, Gross-Rosen, Mauthausen, Osvětim-Auschwitz, Osvětim-Birkenau, Treblinka, Chelmno, Sobibor, Belžec, Ravensbrück, Sachsenhausen, Sobibor, Stutthof, Terezín, Trawniki, Treblinka, Stutthof, Majdanek, Neuengamme, Sachsenhausen, Oranienburg Tam ve vetšině zemřeli Čeští nevinní občané od seniorů až po kojence. Jmenované tábory a jejich základy leží na kostech a okolní pole či řeky jsou plné popela lidských obětí. Kdo bude podnikat v Německu či Polsku vykopávky? Která policie bude šetřit tyto nevinné oběti? Kdo bude stavět pomníky? Každý by mohl namítnout, že Sudetští němci jsou oběti poválečné a takzvaně oběti v době míru. Podotknu, že opravdu se stali oběťmi divokého odsunu. Proto že až počátkem roku 1946 byl odsun řízen vládním výnosem ČSR s oporou v zákoně. Ale oběti na straně našeho národa Českého nejsou zdaleka válečné. Proto že ihned po okupaci a vyhlášení protektorátu Čech a Moravy byli zatýkáni naši občané Gestapem a odesíláni do koncetračních táborů. Zatýkání bylo plánováno a lidé byli nacisty určeni k zatčení už roku 1938! Zatýkáni byli vesměs komunisti i demokraté a hlavně naše inteligence. Posléze židé homosexuálové či cikáni a jiné menšiny. To jsme byli protektorátem od 15. 3. 1939 a válka začla útokem na Polsko až 1. 10. 1939! Kdo umí počítat tak vý že se jedná o sedm měsíců! A pokud pohlédneme na rok 1938 oběktivně tak musíme započítat i oběti lidí z pohraničí. Kdy Henlainovci přepadali četnické stanice a při přestřelkách zahynuli vždy nejen četníci. Na stránkách sudeten.de je chválen český reportér David Vondráček který nejen úžasně fabuluje s fakty, udělal i filmový dokument “Vraždění po česku“ který bez ověření odvysílala česká televize. Po všech mě zhlédnutých tendenčních filmů a dokumentů posledních dob u mne dozrálo přesvědčení, že vše je záměrně tvořeno a výtr nevane z Kremlu ale z Německa! Kdo z pamětníků a oběktivních nezávislích historiků viděl film “Habermannův mlýn“ musel pro nevolnost dokoukat zbytek jindy. Film byl z veliké části financovám Německým filmovým průmyslem. Ještě do doby nedávné jsem byl přesvědčen, že nám v zemi nepatří drtivá většina průmyslu a bank. Ale s medii od novin po Televizi to platí také (radio bez vijímky) Všechy media mají německé majitele! S kyselím úsmevem mohu dodat ještě, že se toho nedožila moje Babička. Ona se narodila a zemřela v Šumavském pohraničí konkrétně ve Volarech. Plno jejich kamarádek a kamárádů dřelo v Reichu či zkončilo v Buchenwaldu. Dokonce na hřbitově ve Volarech je uloženo 95 dívek a žen s pochodu smrti. Podlehli zřejmě nacistické pohostinosti a vytříbenému chování SS dozorců. Mám dokonce fotografii, kde německé obyvatelstvo muselo projít kolem jejich těl pod dozorem americké armády. A mohu vám říci, že pohrdavé obličeje nezračí zádnou citovou účast.
Radek Dvořák | 2011-03-26 16:32:20 | Reagovat
Reklama
01.02.2023 AktualityV Jihlavě srazil vlak asi třicetiletého muže, je zraněný

Na trati Havlíčkův Brod - Veselí nad Lužnicí byl včera v podvečer přerušený provoz po srážce vlaku s člověkem nedaleko vlakového nádraží v Jihlavě. Vlaky nejezdily přibližně dvě ...

Komentáře (0)
01.02.2023 AktualityMuže, který spal v čekárně ordinace, museli strážníci vyvést v poutech

V čekárně stomatologické ordinace spal muž bez dokladů, s vysloveným zákazem pobytu v okrese Jihlava. Strážníci provinilce vyzvali, aby je následoval, ten to však odmítal a bránil se odchodu, ...

Komentáře (0)
01.02.2023 AktualityHasiči na Vysočině měli nejvíc výjezdů v historii. Zasahovali nejen u požárů a nehod

Do statistiky profesionálních hasičů na Vysočině přibylo za loňský rok celkem 10.870 událostí, což je o 729 více než v roce 2021 a dokonce nejvíc v historii. Statistiku hasiči podle mluvčí ...

Komentáře (0)
01.02.2023 AktualityElektrárna Dukovany chystá modernizaci. Zvažují se i další sklady pro palivo

Bez větších problémů se přenesla přes covidovou dobu Jaderná elektrárna Dukovany. Provoz stejně jako údržba i investice se uskutečňovaly podle plánu. Do záměrů ovšem výrazně zasáhla ...

Komentáře (0)
01.02.2023 AktualityPředseda ve volnu sledoval tenis

Najít volební místnost v Měšíně není jen tak. Musíte sjet z hlavní silnice vedoucí na Polnou a hledat pohostinství. Když pak uvidíte poutač, který znázorňuje, jaké pivo v něm točí, ...

Komentáře (0)
01.02.2023 AktualityKdyby se volilo každé tři měsíce, tak se do místnosti nevejdeme

Už po prvním kole prezidentských voleb toho byl plný Facebook. Kdo totiž do hospody ve Ždírci u Polné přišel před dvěma týdny se žlutým volebním lístkem, kde bylo jméno pozdějšího ...

Komentáře (0)
31.01.2023 AktualitySněžení způsobilo na Vysočině problémy se sjízdností, silnice 38 byla neprůjezdná

Silnice na Vysočině jsou sjízdné jen se zvýšenou opatrností kvůli nočnímu sněžení a větru. Sníh padal hlavně na Žďársku, Třebíčsku a Jihlavsku. Policie eviduje několik nehod, jedna ...

Komentáře (0)
31.01.2023 AktualityŠkolní jídelny na Vysočině nepřipravují únorové zdražení obědů

Školní jídelny na Vysočině nebudou od února zdražovat, i když novela vyhlášky o školním stravování umožňuje zvednout ceny obědů o 20 procent a svačin o 30 procent. Ceny obědů zvyšovaly ...

Komentáře (1)
31.01.2023 AktualityČR bude mít poprvé v čele vojáka

Armádní generál ve výslužbě Petr Pavel bude na příštích pět let novým prezidentem ČR. Rozhodli o tom voliči, kteří bývalému vysokému představiteli NATO odevzdali téměř o milion hlasů ...

Komentáře (12)
31.01.2023 AktualityLidé volili i v zahraničí

O druhé kolo prezidentských voleb byl u českých voličů zájem i v zahraničí. O nové hlavě našeho státu mohli rozhodovat na 110 konzulátech a velvyslanectvích. V Bruselu se k volební urně ...

Komentáře (1)
31.01.2023 AktualityS jedničkou do zoo 

Tento týden dostávají žáci na školách pololetní vysvědčení. Zoo Jihlava pro ně i letos připravila tradiční akci Za vysvědčení do zoo. Stačí pouze jedna jednička na vysvědčení ...

Komentáře (0)
30.01.2023 AktualityEpidemie chřipky na Vysočině zeslábla, nemocných je asi o sedm procent méně

Počet lidí s akutním respiračním onemocněním se na Vysočině za týden snížil asi o sedm procent. Na 100.000 obyvatel připadá 1503 nemocných, před týdnem jich bylo 1616. Počty nemocných ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net