Nedaleko Dobronína na Polensku se nachází louka. Podle německých zdrojů se zde stala 19. května 1945 masová vražda obyvatel německé národnosti. Ten den se údajně konala v Dobroníně první taneční zábava po válce.

 Německé zdroje hovoří: Členové Revolučních gard se opili a na oslavu vítězství popravili na louce nedaleko obce obyvatele německé národnosti, které vytáhli z místního vězení. Vraždy se měly odehrát na louce zvané Budínka. Mrtvé nezahrabali dostatečně hluboko, proto druhý den poslali místní Němce hrob zahrabat. Svědci německé národnosti byli později odsunuti do Německa v souladu s dekrety prezidenta republiky.

 Čas "šťourání"

 Někdy na jaře letošního roku jsem při surfování po internetu narazil na zprávu dnes sedmaosmdesátiletého Fritze Hawelky. Byla zveřejněna na stránkách německé mutace internetové encyklopedie Wikipedia. Zpráva působila hodnověrně a autenticky. Přišel čas "šťourání", jak toto období mého pátrání po historii Budínky bývá někdy nazýváno.

 Podle matriky obce Kamenná bylo možné ověřit bydliště údajných obětí ­ skutečně se narodily a žily v německých vesnicích kolem Dobronína. Data úmrtí nebylo možné dohledat. Podle pamětníků například Josef Röhrich měl manželku a osm dětí. Odsunuta do Německa však byla údajně pouze manželka a osm dětí. "Přijeli si pro něj z Dobronína a už se nevrátil," uvedl pamětník události z léta 1945.

 Němečtí obyvatelé byli odsunuti do Německa v souladu s dohodou vítězných mocností o odsunu Němců. Kontakt s nimi pomohla navázat krajanská sdružení Iglauer Regionalkulturverband Jihlava a Gemeinschaft Iglauer Sprachinsel v Německu.

 Do Jihlavy přišlo na konci května letošního roku notářsky ověřené prohlášení Johanna Nieblera: od května 1945 postrádá svého strýce Franze Nieblera, naposledy viděného v Dobroníně v provizorním vězení pod dohledem Revolučních gard. Prohlášení zaslala i německá spisovatelka Herma Kennel. V něm hovoří o románu Bergersdorf (v Německu vydaná kniha o historii obce Kamenná, ležící nedaleko Dobronína, z druhé sv. války ­ pozn. red.) jako o knize patřící žánrem do literatury faktu.

 Protože je část archivů bezpečnostních složek MV stále veřejnosti uzavřena, přišel čas zapojit do pátrání i úřední orgány České republiky.

 Čas pátrání

 Zpráva Fritze Hawelky, úryvek z románu Hermy Kennel "Bergersdorf" spolu s dalšími prohlášeními svědků byly předány jihlavskému státnímu zastupitelství v létě letošního roku. "Podání je důvodné, bylo postoupeno Krajskému státnímu zastupitelství v Brně," uvádělo se ve vyrozumění o přijatých opatřeních ze strany Státního zastupitelství Jihlava. Poté se rozběhlo policejní vyšetřování.

 "Česká policie to bere opravdu důkladně, je vidět, že chtějí zjistit pravdu," řekla o postupu české policie spisovatelka Herma Kennel. Policejní komisař ji vyslechl jako svědka. Vyšetřování události stále pokračuje.

 Našel svědek lidské ostatky?

 Novináři z celostátních médií na konci léta letošního roku hovořili se svědkem, který při melioračních pracech v Budínce někdy v osmdesátých letech narazil na lidské ostatky. Meliorační práce pak byly údajně zastaveny a louka uvedena do původního stavu. Totožnost svědka s ohledem na vyšetřování nelze uvést.

 Kdo byly oběti?

 Většina údajných obětí byli místní sedláci. V době zvýšeného ohrožení republiky v letech 1939­1945 není žádná zpráva o událostech na Dobronínsku. Nejsou zprávy o jejich aktivním podílu na akcích proti republice roku 1938. Není důkaz o jejich členství v NSDAP, SS nebo jiných organizacích, které byly později prohlášeny za zločinecké.

 Všichni žili na československém území ještě před rokem 1939. Nebyli součástí okupační branné moci hitlerovského Německa. Byli československými občany německé národnosti. Autor seznamu obětí, sedmaosmdesátiletý Fritz Hawelka, říká, že osobně znal všechny osoby ze seznamu obětí.

 Svědectví kostelů

 Němé svědectví ukrývají i kostely v regionu. Kostel sv. Václava ve Ždírci byl od roku 1410 farním kostelem pro obce Dobronín, Německý Šicndorf, Střítež, Pávov, Zborná, Heroltice, Měšín, Věžnička, a než se vytvořily další farnosti, i obce Jamné, Rybné, Věžnice a Zhoř.

 Kostel několikrát vyhořel, z původního vybavení se zachoval pouze rozměrný dřevěný kříž. Pod křížem najdeme desku s česko­německým nápisem "Památce našich otců zabitých na louce u Dobronína. (květen 1945) Příbuzní".

 Podobné svědectví je i na desce v kostele ve Šlapanově. Tyto desky do kostelů měli umístit příbuzní obětí při návštěvě rodné obce v devadesátých letech.

 Oběti jsou oficiálně pohřešovány

 Nejméně šest osob ze seznamu obětí sestavených Fritzem Hawelkou je oficiálně pohřešováno pátrací službou mezinárodního Červeného kříže. Pátrání iniciovala německá strana ve snaze navázat kontakt mezi příbuznými, když v šedesátých letech vznesla oficiální dotaz prostřednictvím Červeného kříže.

 O osudech pohřešovaných není nic známo, kromě ústního svědectví o nálezu lidských ostatků v místech označovaných německou stranou jako místo tragédie. Traduje se, že prostý dřevěný kříž, umístěný Němci v devadesátých letech v místě tragédie, byl přes noc vytržen, položené pietní věnce byly rozházeny.

 Český popis události

 O události u Dobronína na konci května 1945 existují pouze německy psané zprávy. Česky psané zprávy naprosto chybí. Místní obyvatelé o lokalitě Budínka hovoří pouze šeptem, že tam nějací Češi zastřelili Němce. Co se přesně stalo, tedy nevíme. Německá dokumentace hovoří o masové vraždě.

 Současný starosta obce Dobronín Jiří Vlach podle zápisu z jednání Rady obce seznámil radní dne 16. 4. 2007 s internetovým článkem (Fritze Hawelky) "Hromadná vražda v Německém Šicendorfu (dnes části Dobronína) dne 19. 5. 1945".

 V zápise se uvádí, že starosta obce se pokusí zjistit webové stránky článku a podá podnět k šetření Policii ČR.

 "Žádné podání v této věci nebylo podáno ani na služebně v Polné, ani na služebně Jihlava," informovala v létě tisková mluvčí Policie ČR Jana Kroutilová. 

 Bílé místo české historie

 Postoloprty, Švédské šance u Přerova, to jsou místa, kde došlo k poválečnému násilí proti místnímu obyvatelstvu... Tyto události jsou přesně historicky zdokumentovány.

 Podle zpráv odsunutých obyvatel německé národnosti bychom mohli Budínku u Dobronína zařadit mezi místa, kde došlo k násilí proti civilnímu obyvatelstvu.

 Co se ale přesně stalo? Nevíme. Německá strana se k české louce chová jako ke hrobu. V devadesátých letech tam jezdily autobusy s německými turisty a podle Čechů tam kladli pietní věnce a probíhaly vzpomínkové akce. Přes noc věnce kdosi zničil.

 Pro českou stranu je Budínka stále loukou. A také bílým místem v české historii. Toto bílé místo zaplňují pouze německy psané zprávy. Nestranný popis událostí v Budínce u Dobronína (i to, zda se staly) v českém jazyce naprosto chybí.

______________________ 

 Seznam údajných obětí

 Altrichter Matthias, Kamenná 28

 Reznik Johann, Kamenná 6

 Polzer Josef, Kamenná 20

 Kreisl Wenzel, Kamenná 18

 Hondl Wenzel, Kamenná 23

 Hondl Franz, Kamenná 37

 Brosch Josef, Pozovice 30

 Czepl Franz, Dobronín 5

 Schimek Johann, Dobronín

 Michelfeit Josef, Ždírec 22

 Röhrich Josef, Ždírec 52

 Niebler Franz, Nové Dvory 4

 Beer Anton, Nové Dvory

 Neubauer Alois, Dobronín

 Rippl Franz, Střítež 50

 Suchy Johann, Střítež 13

 Hondl Josef, Šlapanov 45

 Zdroj: Seznam obětí ve zprávě Fritze

Hawelky (odkaz na wikipedia.de)

Diskuze k článku