Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Jihlavské plavání se může chlubit nejen kvalitní a úspěšnou mládeží, ale i vynikajícími Masters seniory. Jiří Fuxa (66 let) patří mezi nejlepší veterány v celosvětovém měřítku. Na „stará kolena“ chytil životní formu.
„Mám více volného času, a tak o plavání daleko více přemýšlím. V mém věku je cílem nezhoršovat výkonnost, respektive dosažené časy,“ říká mistr světa i Evropy ve štafetách a vicemistr světa na individuální trati, jenž 21. května oslavil 30 let soutěžní kariéry v kategorii Masters.

Plavání se prolíná celým jeho životem. Jiří Fuxa dělal i jiné sporty (cyklistika, lyžování, squash, tenis, volejbal…), ale nikdy v nich nezávodil. Proč u něj vyhrály bazén a voda?
„Jihlava měla jednu z prvních experimentálních plaveckých sportovních tříd v republice. Chodil jsem do přípravky, bavilo mě plavat, a tak jsem u toho vydržel, i když je to řehole. Abyste se posouval, potřebujete naplavat tisíce kilometrů,“ odpovídá Jiří Fuxa.

I když byl také členem juniorské reprezentace, plaval hlavně pro radost. „Ve svojí době jsem na domácích mistrovstvích nikdy nebyl na stupních vítězů. Možná na nějakých závodech v Rakousku… Pohyboval jsem se do dvacátého místa, ale byla to důležitá meta, protože do tohoto umístění dostal klub zaplacené závodníkovo startovné,“ vzpomíná Jiří Fuxa.

Po studiu na vysoké škole v roce 1981 se závodním plaváním skončil. „I když jsem moc netrénoval, pořád jsem byl platným členem týmu Univerzity Brno,“ podotýká. Do bazénu se vrátil kvůli zdravotním problémům – bolavým zádům. „Doktor Petr Svačinka (aktuální předseda Jihlavského plaveckého klubu) mi doporučil plavání jako léčbu a regeneraci. Chodil jsem dvakrát týdně, záda povolila, a tak jsem pokračoval,“ objasňuje Jiří Fuxa.
Zlom nastal v roce 1994 na krajských závodech v Jihlavě, kde dohmátl na „stovce“ v čase pod jednu minutu. „Řekl jsem si: to je dobré. No, a od té doby trénuji dodneška,“ dodává.

Na mezinárodní úrovni v kategorii Masters Jiří Fuxa debutoval v roce 2000 na světovém šampionátu v Mnichově. Následovalo mistrovství světa 2002 na Novém Zélandu (Christchurch) a bramborová příčka na 50 m kraul. „Na tento výsledek jsem byl patřičně hrdý, protože se tam sešla silná konkurence. V té době jsem podával hodně dobré výkony, ale neměl jsem dostatek volného času ani informací, abych se ještě zlepšil v teoretické přípravě, plaveckém stylu a třeba stravě,“ říká.

V současnosti je tomu naopak. Jiří Fuxa dbá na životosprávu a podmínky adaptace na tréninkovou zátěž. „Jím, co chci, kdy chci, ale stravuji se hodně zdravě. Bílkoviny, čisté maso, ryby, luštěniny, zelenina, po tréninku regenerační svačinka. Žádné sladké nápoje nebo uzeniny,“ prozrazuje. K přípravě patří i otužování a dechová cvičení.

Před cestou na světový šampionát v japonské Fukuoce a katarském Dauhá chodil Jiří Fuxa brzy spát a brzy ráno vstával, aby zmírnil časový posun. „Držím se strategie létat na závody mimo Evropu co nejpozději, aby se nerozběhl jet leg. Do Japonska letíte půl dne a máte se jít hned rozplavat, což s jet legem nejde,“ vysvětluje.

Ve Fukuoce se Jiří Fuxa jako finišman podílel na zlatu (4x50 polohově) a bronzu (4x50 kraul) štafety pražského klubu Neptun Masters, kde hostoval. V hlavním městě totiž pracuje jako realitní makléř. 
„Byl to dobrý ´majstrštyk´. Hodně jsme se štafetě věnovali. Chodili jsme společně trénovat, pilovali jsme předávky, měli jsme i extra trenéra a psychologickou přípravu,“ líčí Jiří Fuxa, jenž v japonském bazénu měl i neveselé příhody – málem nedohmátl na obrátce při individuální stovce kraul. „Byl tam trochu jiný bazén, postavený podle moderních trendů chystat sportoviště v multifunkční hale, a měl na stěně nepříjemný schůdek. Moje oči se špatně srovnaly a jen tak jsem do stěny ťukl,“ popisuje.  

Neptunům se dařilo i na loňském mistrovství Evropy na krátkém bazénu v portugalském Funchalu na Madeiře, kde vyhráli kraulovou i polohovou štafetu. „Plaval jsem tam podobně kvalitní časy jako před pěti lety,“ byl Jiří Fuxa se svým vystoupením spokojený.

K největším úspěchům jihlavského veterána bezpochyby patří předloňské evropské druhé místo na 100 m kraul z Říma a hlavně letošní světové stříbro na poloviční trati z Dauhá. „Moje nejcennější medaile,“ hlásí Jiří Fuxa, jenž by si v budoucnu rád přidal do sbírky i nejcennější kov.
„Pochopitelně na to myslím. Je to o tom, jaká konkurence se na šampionátu sejde. Ukazoval jsem doma pro pobavení, co dokáže můj soupeř Ian Mckay z Edinburgu, se kterým se pravidelně na evropských a světových šampionátech potkáváme. Je mu sedmašedesát let a ze stoje udělá salto dozadu. Já, i když jsem na tom dobře fyzicky a ve sportu si věřím, bych tohle nedokázal,“ dodává s úsměvem Jiří Fuxa, který se aktuálně chystá na „Evropu“ v Bělehradě.

Týdně se snaží stihnout tři až čtyři plavecké tréninky podle toho, v jaké fázi přípravy je a kde se v danou chvíli nachází. Času má dost, ale hodně ho stráví za volantem automobilu. „Chodím na bazén v Jihlavě, na domovský bazén na pražském Barrandově, dále do Podolí, YMCY nebo na Petynku. Máme chalupu v Jindřichově Hradci, takže využívám i tamní bazén,“ vypočítává Jiří Fuxa, kde všude je k vidění.
Plavání je řehole, přesto by neměnil. „Naučilo mě dennímu režimu, překonávat bolest a vydržet. Navíc je to pro klouby a tělo přívětivý sport,“ vyjmenovává Jiří Fuxa pozitiva. 

Příjemným benefitem je cestování. Díky mistrovským mítinkům člověk procestuje Evropu i svět. „Byl jsem v Americe, Austrálii, Japonsku, na Novém Zélandu a letos poprvé v arabském světě, kde jsem koukal jako jojo… Dauhá je opravdu demonstrace peněz,“ konstatuje Jiří Fuxa.
Závody v zahraničí většinou spojí s dovolenou, aby „přičichl“ k tamní kultuře. „Hodně lidem učarovalo Japonsko, ale pro mne osobně favoritem není. Dokonce i Šinkansen měl zpoždění, ale byla to jen jedna krátká návštěva,“ prozrazuje Jiří Fuxa.
 

Diskuze k článku