Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Dlouho to trvalo, ale podařilo se… Jihlavské kuželky mají opět zlatý lesk. Družstvo Ježků obsadilo v Interlize celkové druhé místo a hlavně po 15 letech, a podruhé v historii, vybojovalo český titul. V posledním kole stylově porazilo (o dvě kuželky) Rokycany, které vystřídalo na tuzemském trůnu. „Šampióni, šampióni…,“ prohýbala se dráha pod náporem radostně poskakujícího klubka hráčů.   

I lidé, chodící na kuželnu E. Rošického jenom na pivo, bedlivě pozorovali, co se to děje. Jak mančaft v modrých tričkách s nápisem mistři přebírá z rukou předsedy České kuželkářské asociace Jiřího Jančálka nejprve stříbrné (interligové) a následně zlaté medaile.

„Gratuluji k titulu. Je to obrovský závazek,“ připomenul Jančálek, že Jihlavany čeká v příští sezoně vystoupení ve Světovém poháru. „Dlouho jsme v mezinárodních soutěžích neudělali dobrý výsledek. Ježkům se to může podařit,“ věří předseda.      

Jako poslednímu Jiří Jančálek potřásl rukou Robinu Parkanovi, legendě jihlavských i tuzemských kuželek. „Kvůli téhle chvíli jsem se vrátil,“ hlásil Parkan, jenž před čtyřmi lety skončil angažmá v Breitengüssbachu. Alespoň ještě jednou chtěl s mateřským klubem dosáhnout na mistrovský pohár.

„Úspěch v Německu by byl fajn, ale vyhrát s Jihlavou, kde jsem vyrostl, místní kuželna je mým druhým domovem a naučil jsem se tady kuželky hrát, je úplně jiný pocit. Jsem rád i za mladé kluky z týmu, kteří tohle prožívají poprvé v kariéře. Je to zadostiučinění,“ dodal Parkan.

Ježci pokukovali po titulu od sezony 2021/22. Až letos se jim ovšem sešly veškeré potřebné faktory: sportovní forma, sportovní štěstí a pevné zdraví hráčů. Jak Rokycany, tak slovenskou Trstenou (interligového šampióna) jednou porazili a jednou s nimi remizovali. Po podzimu měli v českém pořadí pětibodový „polštář“ na Valašské Meziříčí.

„Před jarní části jsme o zlatu nemluvili, nechtěli jsme to zakřiknout, ale věřili jsme, že by to mohlo dobře dopadnout,“ prozradil Robin Parkan. Jasno bylo po 19. kole a drtivém triumfu 7:1 právě ve „Valmezu“, kdy se i výkonnostně nejhorší člen hostující sestavy přehoupl v počtu sražených kuželek přes magickou „šestistovku“.

Který z jihlavských titulů je cennější? Jistě ten aktuální. V sezoně 2008/09 Ježci (tehdy KK PSJ) opanovali samostatnou českou soutěž. Federální liga se Slováky je kvalitou na úplně jiném levelu…

„To nejlepší, co v Česku je, nastupuje v Interlize. Kluby si stahují nejlepší hráče. Kdybyste poskládali tým z top šesti hráčů české první ligy, na interligové scéně neuspěje,“ je Parkan přesvědčený.

Letošní triumf je o to cennější, že ho Jihlavané vybojovali při stejných podmínkách jako před 15 lety. Zatímco někteří soupeři fungují na profesionální (Podbrezová) či poloprofesionální úrovni (Trstená, Slavoj Praha), oni jsou nadále ryzími amatéry. „Pořád platí, že hrajeme za párek a pivo, a ještě si některé věci dotujeme,“ potvrdil Parkan.

A možná právě v tom je gró úspěchu… „Daří se nám, protože jsme kamarádi a soudržný kolektiv, který nedávají dohromady finanční odměny, ale láska ke kuželkám. Děláme to pro radost, ne pro peníze. Nehledáme posily podle výkonnosti. Důležité je, aby zapadli do party,“ vysvětlil Robin Parkan.

Mistrovské oslavy byly bujaré, ovšem krátké. Již dnes hrají Ježci v Duchcově první duel čtvrtfinále Poháru ČKA, což je další meta, na kterou útočí. Los jim postavil do cesty české vicemistry, jimž v obou interligových utkáních podlehli. „O to větší máme motivaci je vyřadit,“ hlásil Parkan.

Pokud Jihlava postoupí, cestu ke zlatému „doublu“ má umetenou…

Diskuze k článku