Veronika Dawidowicz
marketing
tel.:+420 567 578 024
mobil:+420 732 506 053
dawidowicz@jihlavske-listy.cz

I letošek bude pro některé studenty posledním rokem, kdy usednou do lavic základní školy naposledy. Jedni z nich jsou i na Křesťanské základní škole, kam jsme se jich vydali zeptat, jak budou na „základku“ vzpomínat a kam po škole.

Na Křesťanské základní škole jsme zastihli ve třídě asi čtrnáct studentů devátého ročníku. Zrovna probírali se zástupkyní a výchovnou poradkyní Šárkou Skasko to, zda se mohou hned po základní škole přihlásit na Úřad práce, pokud by se nedostali na školu.

A tak byla naše otázka na žáky jasná: Kam po škole?
„Chtěl bych se ubírat informačním směrem. Vybral jsem si školy se zaměřením na informační technologie, akorát každý obor na jiné škole, abych měl více šancí,“ říká Tomáš a dodává, že přihlášky má v Jihlavě, Havlíčkově Brodě i Humpolci. 

Na IT ho prý nejvíce baví programování a učení jazyků. Doufá, že během studia potká někoho, s kým by mohl spolupracovat na závěrečné práci a něco se přiučil.
Marie by si studium na základce ještě prý klidně protáhla. „Na střední to bude náročnější jak skrz učení, tak seznamování s novými lidmi,“ vysvětluje studentka, která si zároveň pochvaluje dobrý kolektiv ve třídě. 
„Všichni mi budou chybět,“ říká Marie, která si přeje dostat se na sociální školu. Baví ji totiž práce s lidmi, především pak s dětmi. I proto je jejím snem stát se učitelkou v mateřské školce.

Její spolužačka Eliška se hlásí na kosmetičku a make-up je její velkou zálibou, které se ve volném čase intenzivně věnuje. Další přihlášky má na cestovním ruchu v oboru na multimediální marketing a veřejnosprávní činnost. 
„Kosmetiku miluju a už od sedmi let toužím mít vlastní salón a pracovat ve svém, udělat si to hezké moderní,“ říká dívka, která bude vzpomínat na spolužáky, ale i na učitele.
Posledním studentem, kterého jsme v 9. A vyzpovídali, byl Pavel, který si podával přihlášky na gymnázia.

 
„Všichni moji sourozenci se hlásili na gymply, tak by to zůstalo nějakým způsobem v rodině,“ uvádí první důvod své volby. Tím druhým důvodem prý je, že vlastně ještě neví, co by chtěl dál dělat. „Já jsem člověk, kterého když cesta životem někam povede, tak tam půjde. Takže se uvidí,“ říká Pavel. 

Devět let na základce hodnotí stejně jako spolužáci: Byly to skvělé roky ve skvělém kolektivu. „Když se člověku přehrají ty vzpomínky. Za ty roky se tu spousta dětí prostřídalo. A ta tvář třídy se dost měnila. Budu na základku rozhodně vzpomínat v dobrým,“ říká možná budoucí gymnazista, který rád vzpomíná i na zážitky, jež společně se třídou zažil, když vyrazili na výlet někam mimo areál školy.

Smutno bude po deváťácích i zástupkyni Šárce Skasko. „Jsou to jedni z posledních, které znám od 1. třídy a mohu potvrdit, že jsou opravdu fajn kolektiv,“ říká Skasko a dodává, že skvěle spolupracují a nejsou to žádní křiváci. 
„Moc bych jim přála, aby se jim splnila jejich přání. Někteří mají trochu vyšší cíle, ale naděje se nemá brát nikomu,“ říká Skasko a dodává, že možná pro některé bude střední škola náročnější. „Když ale něco budou hodně chtít a stát si za tím, tak je možnost toho dosáhnout. Jen je potřeba tomu něco obětovat,“ dodává na závěr zástupkyně ředitelky.
Tak snad se těmto deváťákům jejich sny vyplní.

Diskuze k článku