Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Své výstupy z projektu Příběhy našich sousedů odprezentují žáci škol z Jihlavska veřejně ve středu 20. března v Dělnickém domě v Jihlavě. 
Projekt organizace Post Bellum organizuje v současné době v Jihlavě koordinátorka Alena Holubová. Jak sdělila, v roce 2023 se do něj na Jihlavsku zapojilo jedenáct žákovských týmů z deseti škol. 
Pod vedením učitelů zaznamenali pamětnická vyprávění žáci základních škol Demlova, Nad Plovárnou, E. Rošického, T. G. Masaryka, Křížová, Kollárova a Gymnázia Jihlava. Dále pak žáci základek z Velkého Beranova, Luk nad Jihlavou a Štoků. 

„Po dobu šesti měsíců žáci nejprve natáčeli vyprávění místních pamětníků a dohledávali dokumentární materiály k jejich příběhům. Ze shromážděných podkladů pak vytvořili vlastní dokumentární díla,“ vysvětluje princip projektové práce Holubová. Z příběhů žáci zpracovali audio nebo videoreportáže.

Mix silných osobností
Pozoruhodný je podle koordinátorky mix oslovených osobností různého věku, od nejstarší dvaadevadesátieté Marie Prchalové až po mladší generaci sedmdesátníků, kteří se stále aktivně podílejí na veřejném životě. 
Mezi oslovenými pamětníky byli skautka Dagmar Emmerová, někdejší dlouholetý starosta Sokola Jihlava Pavel Brada, zakladatel SUŠ grafické Jihlava Milan Dušák nebo zoolog jihlavského muzea, výtvarník a spisovatel Pavel Bezděčka. 

Mezi starší generaci pamětníků patří Cyril Pazderka, který žákům přiblížil život věřícího člověka za komunismu. 
Obdobné téma a svůj silný příběh přiblížil dnešním žákům např. i Bohdan Sroka (* 1931 v Jihlavě), tajně vysvěcený kněz, spisovatel, pedagog a zakladatel SOŠ sociální v Jihlavě. Ten po ukončení gymnázia vystudoval stavební školu a několik oborů vysokých škol v Brně a Olomouci se zaměřením na vzdělávání. 

Z pozice učitele matematiky a fyziky ve Slezsku byl propuštěn pro svůj otevřený vztah k víře. V rodné Jihlavě byl zaměstnán u Pozemních staveb jako statik. Od roku 1968 učil na zdejší zdravotnické škole, po roce 1989 pak založil rodinnou školu (dnes SOŠ sociální u Matky Boží), kde působil v pozicích ředitele a sbormistra. Ačkoli byl v hledáčku Státní bezpečnosti, vystudoval za totalitního režimu tajně teologii a byl vysvěcen na kněze. 
Žáci z Velkého Beranova natáčeli vzpomínky Romana Fürsta (* 1944 v Jihlavě), který na počátku normalizace jako amatérský filmař natočil dokument o jihlavské „živé pochodni“ Evženu Plockovi. 

Roman Fürst v medailonu zpracovaném žáky vzpomíná na uvěznění svého otce – lékaře v uranových dolech v Jáchymově po roce 1955 i na své vlastní protikomunistické postoje. Místo studia medicíny mu byla nabídnuta povolání horník, dlaždič a kominík, kterými se směl vyučit. Díky potvrzení od známých lékařů se mohl vyučit mechanikem kancelářských strojů a toto povolání vykonával do roku 1963, kdy nastoupil na vojnu na letiště v pražských Kbelích. Později studoval na Elektroprůmyslové střední škole v Jihlavě.

Když končila válka 
V Lukách nad Jihlavou hovořili mladí badatelé z tamní školy s místní rodačkou, dodnes aktivní pamětnicí konce druhé světové války Ludmilou Petrovou (* 1931). 
Autorský tým Klára Mikolajková, Martin Leškov, Amálie Pipová a Anastázie Šťávová pod pedagogickým vedením Josefa Zimoly vyslechl a zaznamenal její autentické vyprávění. 

„Fronta byla celý duben slyšet. Bylo to takové dunění. Také jsme tady celou zimu slyšeli, jak tudy létala americká letadla. V květnu u nás na nádraží zastavil ten německý vlak, a ti Němci tady potom zastřelili strážmistra Tunu, který sloužil s mým tátou,“ vzpomíná mj. Ludmila Petrová, rozená Řehořová. Rané dětství prožila v Bohumíně, kde její otec sloužil jako četník. Po Mnichově a obsazení Sudet musela pohraničí opustit a přestěhovat se zpět do Luk.

Dalšími mimojihlavskými pamětníky jsou v žákovském projektu rodačka z Kamenice u Jihlavy Marie Rečová a dlouholetý starosta Mladoňovic Jan Chloupek.  
Slavnostní prezentační podvečer v Dělnickém domě začne v 16 hodin. Práce i úroveň živé prezentace posoudí odborná porota ve složení Marie Bohuňovská (historička), Karolína Koubová (kulturní manažerka) a Helena Štumarová (pedagožka). Moderovat bude Martina Valenta Davidová, prezentace je přístupná veřejnosti. 

Diskuze k článku