Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Problematikou hluku z jihlavského Kronospanu se zabývala dvoudílná reportáž České televize odvysílaná v pondělí a úterý v pořadu Černé ovce. 
Hlavní myšlenkou pořadu bylo, co dělat nedaleko továren s hlučným provozem, které nás budí. Redaktorka oslovila všechny dotčené osoby i instituce. 

V reportáži se vyjadřovali někteří lidé, kteří bydlí v okolí Kronospanu. Mnozí z nich se aktivizují ve spolku Ne prachu a hluku z dřevostavby – spolek za zdravou Jihlavu. Spolek upozorňuje na hluk a nečistoty z Kronospanu. 
„Opravdu ten hluk v noci je neúnosný, a když máte ráno vstávat do práce odpočatá, tak prostě jdete do práce unavená a nevyspalá,“ řekla v reportáži jedna z obyvatelek okolí dřevostavby Alena Součková.  

„Já jsem se musela přestěhovat z přední části domu do zadní části, kde máme zahradu, protože jak jsem odešla do penze, tak jsem si myslela, že se zblázním,“ dala jí za pravdu Olga Poukarová.  
„Když spustí noční provoz, tak je to, jak kdyby tady běžela nějaká fronta, jak kdyby se tu střílelo, jak padají klády z odkorňovače,“ posteskl si mezi jinými i předseda spolku Milan Matějka. 

Ten dále uvedl, že kvůli hluku psal městu, na kraj, krajské hygienické stanici, na ministerstvo zdravotnictví. „Podali jsme i nějakou oficiální žalobu na policii, že je tu hluk a všechno. Nikdo nic nevyřešil,“ podotkl Matějka. 
V pořadu se vyjadřovali i různí odborníci. Například lékař Miroslav Šuta hovořil o tom, že hluk může dlouhodobě působit jako stres.  

„Tím, že dochází k narušování spánku, tak dochází ke zvýšenému riziku nemocí srdce a cév, ale také metabolických onemocnění jako je třeba cukrovka…,“ uvedl mimo jiné. 
O hygienických limitech hluku v reportáži hovořil advokát Michal Bernard. Podle něho jsou limity stanoveny na základě nařízení vlády. Ty jsou dle něho pro vnitřní prostory 40 decibelů (dB) ve dne a 30 dB v noci. U venkovních prostor to má být 50 dB ve dne a 40 dB v noci. 

Výjimky se snižují
Oba závody Kronospanu však mají hlukovou výjimku. Mohou být tedy hlučnější, než povoluje zákon. A to ve dne i v noci. 
Bernard upřesnil, že Kronospan CZ má povoleno 53 dB pro denní i noční dobu. Druhý závod Kronospan OSB má mít povoleno 52 dB ve dne a 50 dB v noci. 

„Obě společnosti důsledně plní všechny stanovené limity, ať už se jedná o limity hlukové či ostatní emisní limity,“ zdůraznil v pořadu oslovený ekolog Kronospanu Rostislav Habán. 
Z odpovědi specialisty v oboru akustické techniky Jana Mareše v reportáži vyplynulo, že hluk 50 dB je srovnatelný s hlasitou lidskou řečí nebo nastartovaným autem pod oknem. 
Integrované povolení pro výjimku z hlukových limitů vydává Kraj Vysočina. 

„Současná legislativa vypadá tak, že pokud (žadatel) splní veškeré podmínky, které jsou legislativou dány, tak nic nebrání tomu, aby výjimka byla udělena,“ přiblížila mluvčí kraje Jitka Svatošová. 
Podle ní je k tomu nutný požadavek od žadatele, že chce změnit hlukové limity. Kraj ji pak nechá posoudit odborníky. V případě hluku to je vysočinská Krajská hygienická stanice v Jihlavě (KHSV).  

„Jedná se zejména o nastavení protihlukových opatření a tato opatření musí vést ke snížení hlukové zátěže. Zaváděná protihluková opatření KHSV pravidelně kontroluje,“ přiblížila reportérům mluvčí KHSV Jana Böhmová.  
„Pokud bychom zjistili v průběhu výjimky, že provozovatel podmínky neplní v daném povolení, můžeme toto povolení odejmout,“ navázala. 
Ekolog Kronospanu Habán k tomu uvedl, že Kronospan tento program plní a jednotlivá stanovená opatření realizuje. Upozornil, že se hlukové limity v průběhu doby neustále snižují. Tvrdil, že jsou nyní mnohem nižší, než před deseti či 20 lety. Jeho slova potvrdila mluvčí KHSV Böhmová.  
„Podle akustických podkladů došlo právě v důsledku postupného udělování výjimek na hluk u dotčené obytné zástavby ke snížení nadlimitních povolovaných hladin hluku až o 17 dB v denní době a 10 dB v noční době,“ upřesnila Böhmová. 

Špatná legislativa
Jenže občané, kteří si začali hluk měřit sami, dospěli až k hodnotě skoro 100 dB hluku. „Ale když si stěžujeme na vysokou hladinu hluku, tak nám hygiena argumentuje, že není možné odlišit hluk Jihlavy města, hluk dálnice, hluk psů a ptáků. Takže není možné zjistit odkud ten hluk je,“ argumentoval Libor Novák ze Spolku za zdravou Jihlavu. 

Mluvčí KHSV jeho slova nepřímo potvrdila s tím, že se firma nachází v zóně, která má velké hlukové pozadí a hluk se tam sčítá.  
„Z výsledků měření vyplývá, že samotným provozem Kronospanu CR a Kronospanu OSB včetně hlukového pozadí nedochází k překračování stanovených limitů hluku v noční době,“ stála si za svým mluvčí KHSV. 
Odborník na akustiku Mareš hovořil o tom, že se hluky sčítají a člověk je ve finále obtěžován součtem hluku.  

„Akorát se to nesčítá, 50 dB + 50 dB není 100 dB, ale 50 dB + 50 dB je 53 dB. Ale je to vlastně dvojnásobný nárůst, tři dB je dvojnásobek expozice hluku na člověka,“ spočítal s tím, že naše legislativa to víceméně nezohledňuje. 
Reportérka se ho pak zeptala, jestli je možné, že každý dodržuje své limity a přesto mají lidé pocit velkého hluku.  
„Ano, v praxi se s tím běžně setkáváme. Řešením by byla úprava legislativy, o které se dlouho mluví, ale zatím se k tomu nikdo neodhodlal,“ zněla odpověď odborníka na akustiku. 

V reportáži promluvil také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), na kterého se jako na svého senátora obrátili občané, bydlící v okolí dřevostavby. Ten vidí také problém v české legislativě. 
„Pokud máte třeba tři firmy vedle sebe, z nichž všechny produkují hladinu hlasitosti, která je nižší než povolená norma, ale v součtu je to potom více než povolená norma, tak vlastně náš právní řád neumožňuje, abychom pachatele zvýšeného hluku identifikovali,“ vysvětlil Vystrčil.  
 

Diskuze k článku