David Kratochvíl
černá kronika/region
tel.:+420 567 578 039
mobil:+420 776 242 497
kratochvil@jihlavske-listy.cz

Nad možností rozvoje větrné energetiky v katastrálním území Stříteže u Jihlavy diskutovalo minulý týden ve čtvrtek navečer s trojicí zástupců ČEZ Obnovitelné zdroje přibližně pět desítek lidí. 
Besedu sledovalo i vedení tamního obecního úřadu. Rokování trvalo přibližně 1,5 hodiny. Program měl tradiční scénář. Investor představil přítomným svůj investiční záměr, po kterém následovaly  dotazy z řad veřejnosti. 
Schůze v sále tamního obecního úřadu se konala jen tři dny poté, co ČEZ představil svůj záměr vybudovat v katastru Panenské Rozsíčky u Třeště až šest větrných elektráren. Místní o tom budou rozhodovat v anketě. 
Zpátky ale ke Stříteži. Energetický gigant chce využít tamního katastru a vystavět na něm celkem dvě větrné elektrárny v severovýchodní části obce, respektive severně od hlavní silnice vedoucí do sousedního Ždírce. Od zastavěného území mají být obě vzdálené více než kilometr.

Větrníky bez vrzání
Nejdřív ale investor musí vyčkat, jestli k vyřizování povolovacího procesu dostane zelenou od tamního zastupitelstva. „Naším cílem je projít povolovacím procesem co nejrychleji. To znamená bez zádrhelů,“ vysvětluje pracovník investorské společnosti David Petrák. 

Investor musí splnit například hlukové limity, které se liší ve dne i v noci. „Dobře udržovaná a servisovaná elektrárna by neměla vydávat žádné zvuky jako je například vrzání,“ dodává. 
Střítežský projekt je sice od toho, o který usiluje ČEZ v Panenské Rozsíčce v maximální variantě, co se aspoň počtu strojů týče, sice třetinový, jinak je v něm prakticky navlas totožný.
Na Vysočině už dva větrníky firma provozuje, a to u Věžnice na Havlíčkobrodsku. Po celé Vysočině je v provozu celkem sedm větrníků. Od roku 2009 v kraji ale žádný další stroj nepřibyl, byť investoři na základě mapy znázorňující proudění větru o Vysočině mluví jako o luxusní variantě přímo předurčenou k výstavbě obnovitelného zdroje energie. 

Na rokování ve Stříteži investor představil možný společný podnik s obcí. Pokud by tedy vedení samosprávy se záměrem výstavby souhlasilo a došlo tím pádem k podepsání smlouvy o spolupráci.
„V určitých diskuzích je ČEZ vnímán jako ten zlý. Vy mu platíte za elektřinu a on vás odírá z kůže. Toho je mezi lidmi spousta. Chápu. Na druhé straně je to stabilní firma,“ míní zástupce společnosti na jednání Pavel Prchal.

Stejné podmínky jako jinde  
V ideálním případě by to mělo fungovat tak, že obec by se v případě kladného stanoviska k projektu stala pětiprocentním spoluvlastníkem a přímým způsobem by se podílela na zisku z produkce větrníků.
Financování projektu a jeho údržbu by zajišťoval investor. Zástupci ČEZ také prozradili, jak by se obec konkrétně  jako partner projektu přímo podílela na zisku, a to vždy pěti procenty z každého jednotlivého stroje. 
Podmínky jsou totožné jako v Panenské Rozsíčce. Střítež by si mohla do rozpočtu přilepšit ročně částkou okolo 500 tisíc korun za každý větrník v provozu.

Prchal ale vysvětlil, že do budoucna by se částka za každý větrník mohla šplhat až k 800 tisícům korun ročně. Tím pádem by obci přiteklo do rozpočtu ze dvou fungujících větrníků každý rok minimálně milion korun. 
Další peníze pak na účtu obce mohou přistát ve chvíli, kdy si bude muset pronajmout od obce pozemky, ať už na výstavbu větrníků nebo na přívod elektrické energie ke stožárům. 
Pokud by ale větrníky stály na soukromých pozemcích nebo přes ně vedla trasa elektrického vedení, obec by tím pádem z nájmu neutržila ani korunu a finanční prostředky by inkasovali majitelé pozemků.

Technologie nahradí až deset starých větrníků
Obec by tak ročně měla „jen“ pětiprocentní zisk z každého větrníku. „Povolovací proces trvá minimálně několik let,“ vysvětlil s tím, že je možné, že vzhledem k možným legislativním změnám se bude tento proces dát zkrátit. V této chvíli ho ale vidí v rozmezí pěti až sedmi let.

Samotná výstavba pak trvá řádově týdny, maximálně několik měsíců. Po skončení životnosti se investor smluvně zavazuje podle Prchala k tomu, že stroje odstraní včetně betonových základů v zemi. Odkázal přitom na už kompletně proběhlou likvidaci větrné farmy v Novém Hrádku na Náchodsku.

Zmínil také, že v Orlických horách na Šibeníku si obec z vysloužilého tubusu realizovala rozhlednu.
Větrné elektrárny nové generace mají dvojnásobný výkon, tedy 4MW, výška stožáru by se v katastru Panenské Rozsíčky měla pohybovat mezi 120 až 140 metry. Průměr rotoru by činil 130 až 160 metrů a celková výška by tak dosahovala až 240 metrů při instalovaném výkonu 4,5 až 6MW.

Pracovník společnosti také v prezentaci lidem vysvětloval, že větrné elektrárny takzvané nové generace jsou výkonově úplně jinde, než větrné elektrárny, které se už skoro 20 let točí v katastru Pavlova na Jihlavsku. 
Pokud by chtěla firma využít původní pavlovskou technologii, musela by ve střítežském katastru instalovat desítku větrníků, které by dokázaly vyrobit 10.000 MWh za rok, tak jako jeden větrník nové generace Enercon E-138. Lidi také zajímalo, jak to bude s likvidací větrníků, jejichž životnost se má pohybovat mezi 25 až 30 lety. 

Prioritou je jednání ve Stříteži
„Máte pravdu v tom, že lopatka větrníku je skutečně obtížně recyklovatelná. Právě ona je tím výrobním prvkem. Po dobu 25 let je namáhána tlakem větru, proto musí být extrémně pevná, přitom pružná a také co nejlehčí,“ reagoval na pochybnosti jednoho z místních občanů Prchal ohledně recyklace lopatek větrníků po konci jejich životnosti a odpojení z provozu s tím, že lopatky jsou vyrobené ze sklolaminátové pryskyřice. 
Zástupci firmy při jednáních také prozradili, že místo na jednu větrnou elektrárnu mají i v sousedním Ždírci.  „Ve Ždírci jsme sice nějakým způsobem navázali kontakt, ale vzhledem k ekonomickým požadavkům toho projektu je pro nás ale stěžejní obec Střítež,“ sdělil další pracovník společnosti David Petrák. 

Diskutující se zajímali také o to, jestli se k záměru ohledně výstavby větrníků mohou vyjadřovat i obce v okolí uvažované stavby. 
„Okolní obce se stávají účastníky řízení a již v rámci zjišťovacího řízení (první fáze studie vlivu na životní prostředí). Dřív stačilo napsat prakticky jakýkoliv důvod, a pro projekt to znamenalo stopku. Nyní už je to z našeho pohledu více vybalancováno jakoby fér. Připomínky k projektu ale pořád přicházejí a stane se vždy, že krajský úřad dává za úkol investorovi, aby se k připomínkám vyjádřil,“ zmínil k tématu Prchal.

Probíral se také negativní postoj Brzkova
Další z občanů na jednání připomněl i dvě lokality nedaleko Polné. Zatímco ve Věžnici na Havlíčkobrodsku už se dvě elektrárny točí a obec stojí o realizaci dalších, v nedalekém Brzkově o realizaci nechtějí ani slyšet. 
Starosta Brzkova Aleš Bořil se netají, že k výstavbě větrných elektráren dluhodobě zaujímá negativní stanovisko a má k tomu většinovou oporu v rámci tamního zastupitelstva. 

„On už je tím proslulý, že má vůči projektu animozitu (averzi). Vedeme s ním nějakou diskuzi. Jeho negativní postoj trvá dodneška. Kdykoliv přijde na nějakou besedu, tak tam má svůj vstup s jeho negativními zkušenostmi. Říkám to otevřeně. K Věžnici má spoustu připomínek. Vedeme diskuzi. Myslím, že se nám podaří dokonce uspořádat besedu i v Brzkově, ale je to běh na dlouhou trať,“ zmínil Prchal.  

Diskuze k článku