Reklama
Dnes je úterý 21.05.2024     svátek má Monika

Ptám se, co se vlastně změnilo?

Ilustrační foto: archiv JL
Ilustrační foto: archiv JL

24.2.2024 Čtenáři píší/Komentáře (0), autor:
Eva Hubená, Jihlava

Píše se rok 1944. To byl rok, kdy jsme se mnozí dnešní důchodci narodili a měli to štěstí, nebo smůlu, že jsme se dožili tohoto požehnaného věku v dnešní době, kdy s námi všichni mladšího věku jen pohrdají. Ptám se proč? 


Život nám utíká všem. Tam, kde jsou dnešní synové a dcery, jsme také byli i my. Tam, kde jsou jejich děti a naše vnoučata, i tam jsme byli my. A kde jsou naše pravnoučata dnes, tak jim budeme přát, aby se našeho věku ve zdraví dožila.


A já se teď ptám - cože jsme to vlastně dokázali? Holka zlatá, ani se neptej! NIC.


Za války jsme se narodili, někteří těsně po válce v roce 1945. Jestli byla tehdy doba zlá, to nevím. Ale vím jistě, že rodiče měli velkou radost, že je po válce a je vytoužený mír. Měli plno plánů, jak budou pro sebe a pro nás budovat nový život. 


Táta říkal, že k moci se dostali ti, co za války nebyli vidět. Ti se najednou vyrojili, jako celé vosí hnízdo, aby si rozdělili funkce, o kterých nic nevěděli.


A hlavně si rozdělili majetky, které tu zůstaly po odsunutí německých lidí. Převzali si moc rádoby za zásluhy osvobození. 


Ta doba se vůbec nezměnila. Zase je všude uvědomělých lidí, kteří se zasloužili o pád komunismu a opět byli lidi šťastní a veselí, a  těšili se na lepší život. 


Ale zase se rozdávaly funkce za zásluhy, aby se mohlo vytunelovat, co se vybudovalo. Jako v té pohádce „Jak Jaromír ke štěstí přišel“. 


Píše se rok 2024 a já mám pocit, že jsme se opět vrátili do doby, kdy byla válka,  protože válka je.  Není zatím naše, ale jako by byla…


A já se zase ptám: Cože jsme to vlastně dokázali? NIC. 


Co vybudovali naši rodiče, abychom se měli líp než oni po válce. My to předali našim dětem s tím, že se budou mít líp než my.


A co se stalo? Vše je zlikvidováno.


A teď to NIC předají naše děti svým dětem a oni to NIC předají zase svým dětem…


Těm je to zatím jedno. Pro ně je historie bohužel tabu. Hlavně, že mají mobily a umělou inteligenci.


Takže jsme vlastně nedokázali NIC…
 

Diskuze k článku

Nový komentář

Napište i vy, svůj vlastní článek - formulář ZDE
Reklama
14.04.2024 Čtenáři píšíDcera začínala u učitele Vacka

V roce 1973 absolvovala naše dcera Alena Lidovou školu umění v Jihlavě v oboru akordeon. Učil ji po celou dobu pan učitel Emerich Vacek. Hrála i ve velkém akordeonovém orchestru, který vedl ...

Komentáře (0)
10.04.2024 Čtenáři píšíOsmdesát let od úmrtí Františka Hobzy

Narodil se 6. května 1912 v Puklicích č. p. 1, tedy na zámku. Jeho otec Josef pracoval jako hajný a maminka se jmenovala Marie, rozená Nesnídalová. Křestním kmotrem byl místní šafář. Vychodil ...

Komentáře (0)
04.04.2024 Čtenáři píšíJihlavané cvičením podpořili lidi s roztroušenou sklerózou

Bezmála 50 sportovních nadšenců se v sobotu 23. 3. zúčastnilo Maratonu s roztroušenou sklerózou (MaRS). Jejich zapojením do společných fitness lekcí organizátoři akce upozornili na problémy ...

Komentáře (0)
04.04.2024 Čtenáři píšíLékařům a sestřičkám vděčím za to, že žiji

Už od narození jsem měl štěstí na skvělé lékaře. Narodil jsem se sice doma, ale předčasně a vážil jsem necelá dvě kila, takže záhy jsem se ocitl v nemocnici a byl jsem dán v jakousi ...

Komentáře (0)
03.04.2024 Čtenáři píšíSenioři se během března nenudili, cvičili, nachodili kilometry i tancovali…

V Humpolci v týdnu od 11. do 15. 3. se zapojilo celkem 137 občanů do celostátní akce v rámci týdne Trénování paměti a Pochodu pro mozek, kde celkem ušli 479 km. V pondělí si v sokolovně ...

Komentáře (0)
01.04.2024 Čtenáři píšíMalá baletka z fotografie

Na počátku byla černobílá fotografie z počátku sedmdesátých let jihlavského fotografa Josefa Klukana (otec šéfredaktora JL Petra). Snímek malé baletky z představení tehdejší LŠU posbíral ...

Komentáře (0)
30.03.2024 Čtenáři píšíI Rumuni? Da! (rumunsky „ano“)

Nacházíme se v kalendářním mezidobí od temné okupace zbytku Československa (15. 3. 1939) do slavných květnových dnů roku 1945. Časově se sem hodí malinká úvodní rekapitulace. Podle seriózních ...

Komentáře (0)
28.03.2024 Čtenáři píšíMasaryčka reaguje na výzvu města

Za naší školou T. G. Masaryka, vedle Štefánikova náměstí v Jihlavě, se rozkládá velký park s alejí dvaačtyřiceti dubů. Stromy tam zasázeli v roce 1871. Ještě před šedesáti lety ...

Komentáře (0)
23.03.2024 Čtenáři píšíDostaly jsme roli v opravdovém divadle ve hře Strakonický dudák

Zanedlouho to bude neuvěřitelných 50 let, kdy jsem se kyticí gladiol naposledy loučila s naší paní učitelkou Jarmilou Panovcovou. Byla to noblesní dáma, manželka někdejšího ředitele Horáckého ...

Komentáře (0)
21.03.2024 Čtenáři píšíJarní rozkvetlé potěšení

Bleduliště u Staré Říše (na snímku) přineslo i letos krásnou podívanou. Kvetly dost dlouho, bylo ideální počasí, mírné teploty, žádný sníh a mráz v květu. V mém rodném kraji u ...

Komentáře (0)
20.03.2024 Čtenáři píšíÓda na stonařovské ochotníky

Od minulého roku kočuje po vsích stonařovské ochotnické divadlo s hrou Václava Štecha „Třetí zvonění“, kterou si ochotníci velmi zdařile upravili a uvádějí pod názvem „Svatba bude, ...

Komentáře (0)
17.03.2024 Čtenáři píšíKrokusů jako šafránu

Sotva sleze sníh a trávník začíná nabírat barvu, objevují se v něm známé květy. Ale víme jistě, zda se jedná o ocún, krokus, nebo snad šafrán? Postupujeme-li vylučovací metodou, tak ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net