Výzvou pro české školství z pohledu začleňování ukrajinských žáků v následujících letech bude úprava maturitní zkoušky z češtiny. Radní Kraje Vysočina pro školství Jan Břížďala (Piráti) o svém návrhu diskutoval s ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Míní, že se didaktické testy musejí upravit, aby nehandicapovaly Ukrajince nadané k dalšímu studiu například v technických či přírodovědných oborech.

"Řešil jsem to s panem ministrem Bekem. Přiznal, že ministerstvo nad tímto neuvažovalo, ale jak jsem mu to takto sděloval, že mu to dává logiku. Nebude se to týkat letošních maturantů, kteří budou maturovat na jaře 2024," řekl Bříďala. Podle něj to není problém, většina ukrajinských středoškolských studentů je nyní ve druhém či třetím ročníku, takže by se to týkalo roku 2025 a zejména pak roku 2026. "Ministerstvo to vzalo jako podnět a avizovalo, že úlevy se budou řešit," doplnil.

Počet středoškoláků z Ukrajiny je na Vysočině nyní víc než pětinásobný oproti době před ruským útokem na Ukrajinu.

"Tak, jak jsou nyní nastaveny didaktické testy z českého jazyka, je to problematicky zvládnutelné pro ty, kteří mají odlišný mateřský jazyk. Přitom je maturita podmínkou, aby pak mohli jít studovat na vysokou školu. Chtělo by to zlepšit propustnost našeho vzdělávacího systému," řekl Břížďala.

Současná podoba testů podle něho vychází z češtiny jako mateřského jazyka, vyžaduje její dokonalé zvládnutí a cit pro ni, který cizincům může chybět. "Přitom tady máme Ukrajince, co jsou talentovaní, i technicky, nebo by šli klidně studovat medicínu, ale nedokážou složit maturitu z češtiny, jelikož to nemají až tak vžité jako běžný rodilý Čech," řekl Břížďala. Zdůraznil přitom, že zejména povinná četba starší literatury s archaismy je náročná i pro Čechy.

Školy na Vysočině, od mateřských po střední, nyní podle údajů Kraje Vysočina navštěvuje asi 2380 Ukrajinců. Středoškoláků původem z Ukrajiny je 318, na základních školách je 1654 dětí a v mateřských přes 400. Ve školním roce, který začal v září 2021, bylo ukrajinských dětí ve školách na Vysočině o 2000 méně, středoškoláků bylo 57, na základní školy chodilo přes 250 dětí a v mateřských jich bylo skoro 70.

S přílivem dětí se podle Břížďaly školy v kraji vyrovnaly dobře. "V prvopočátku byl problém s umisťováním žáků, kteří na Ukrajině navštěvovali desátý ročník. Z pohledu našeho školství měli splněnou povinnou školní docházku, a tudíž už do základní školy nepatřili. Toto bylo i v metodice ministerstva školství, později ministerstvo umožnilo přijímat tyto žáky i do devátého ročníku základní školy," uvedl Břížďala.

Podle ministerstva vnitra dostalo na Vysočině s půlmilionem obyvatel oprávnění k pobytu kvůli válce na Ukrajině asi 15.600 lidí.

Úřad práce evidoval na Vysočině ke konci minulého roku 4726 lidí s dočasnou ochranou, kteří měli práci. Uplatnění našli většinou v nekvalifikovaných nebo méně kvalifikovaných profesích, protože často neznají češtinu na takové úrovni, aby se mohli ucházet o odbornou práci, řekla pracovnice úřadu Jarmila Klejzarová. Mezi uprchlíky jsou většinou ženy. Mezi uchazeči o zaměstnání bylo koncem loňska bezmála 400 uprchlíků.

V krajských nemocnicích našlo uplatnění jen několik lidí z Ukrajiny. Pelhřimovská nemocnice má nyní tři pracovníky z Ukrajiny, kteří jsou v nemocnici zaměstnáni na základě víza s dočasnou ochranou.

"Jedná se o jednu lékařku a dvě pomocné kuchařky. Další dva lékaře s dočasnou ochranou bude nemocnice přijímat v horizontu měsíce. Nemocnice Pelhřimov celkem zaměstnává 13 ukrajinských občanů a další tři na dohodu o provedení práce," řekla mluvčí nemocnice Alexandra Knapová. Jen jednotlivce mohla zaměstnat také Nemocnice Jihlava, řekla mluvčí jihlavské nemocnice Monika Zachrlová.

Diskuze k článku