Michal Boček
sport
tel.:+420 567 578 032
mobil:+420 604 200 576
sport@jihlavske-listy.cz

Jihlavská sportovní hala E. Rošického byla předminulý pátek podobně „narvaná“ jako na jaře 2018, kdy basketbalisté BC Vysočina (BK Jihlava) bojovali v prvoligovém finále. Tentokrát se hrála jenom exhibice, ale o to větší hvězdy do ní nastoupili. Klub pořádal Vánoční utkání legend. Největší aplaus nesklidil nikdo jiný než exreprezentační pivot Petr Benda. 

„Chtěli jsme naplnit hlediště, nejlépe celé, a nakonec jsme otevřeli i balkon. Takový divácký zájem jsme nečekali,“ neskrýval klubový předseda Jakub Plánek překvapení. „Děkujeme, že jste přišli,“ tleskal směrem k fanouškům.
Na programu byly dva zápasy. Nejprve se v přátelském duchu poměřila „béčka“ mužů a legend, poté vyběhly na palubovku „áčkové“ sestavy. Účast Petra Bendy byla pomyslnou třešničkou na dortu. Mobilní fotoaparáty na něj mířily již během rozcvičky.

„Petr je svým přístupem ke sportu vzorem nejen pro basketbalisty, ale obecně pro všechny sportovce. Zahrát si proti takové legendě bylo pro naše mladé kluky ctí, motivací a obrovskou zkušeností,“ řekl kouč aktuálně druholigového týmu Petr Mísař. „Nevím, co nás to napadlo, postavit proti sobě to nejlepší, co prošlo tímhle klubem,“ dodal s úsměvem.

Pod vysokými koši se to hvězdami jenom hemžilo. Petr Benda, Martin Novák nebo pětice vicemistrů z výše uvedeného roku 2018, Pavel Číha, Jakub Dokulil, Miroslav Krajcigr, Ondřej Maňák a Martin Strážnický. Kdyby mohli, jistě by dorazili i další slavní odchovanci…

Matouš Brunner s Lukášem Dejmkem museli na poslední chvíli odřeknout. Matěj Dáňa se o den dříve zranil v utkání evropské ligy. Nikolaos Noumeros, autor posledního koše české reprezentace na loňské zlaté univerziádě, hraje a studuje v Americe.
Zápas měl náboj a spád. Mladá krev se chtěla proti legendám vytáhnout, ale neuspěla. Některé z osobností ještě pořád hrají, nebo teprve nedávno ukončily aktivní kariéru, čili to stále mají v rukách. Finesami a triky se nešetřilo. Petr Benda nahrával naslepo zády do hřiště, Martin Novák se při smeči pověsil za obroučku…

Největší parádu ovšem předvedl domácí Vojtěch Vomela. Na polovině hřiště převzal balon, udělal dva tři kroky a trefil trojku. Radostí vyskočili nejen diváci, ale i osazenstvo obou laviček. Parádní střela… 
„Byla radost sledovat kluky, jak to pořád umí,“ konstatoval Mísař. I on by býval mohl patřit do týmu legend. Hrávali spolu v mládežnických kategoriích, většina jsou jeho vrstevníci. „Ruce mě často svrbí, ale kvůli zdravotním problémům se věnuji už jenom trénování,“ prozradil.      

Petra Bendu a spol. měl na povel Petr Pešout. Koučovat nemusel. Jenom seděl na lavičce a kochal se tím, co jeho svěřenci předváděli. „Byl to balzám na duši,“ řekl se slzami dojetí v očích. „Emoce se mnou opravdu cloumají. Jsou tady tři generace hráčů, co prošly mýma rukama. Některé kluky jsem jako malé caparty vodil do haly za ruku. Čas letí a dnes jsme je tady vítali jako zářivé hvězdy. Vzpomínky jsou neuvěřitelné,“ dojímal se Pešout. 
A že bylo nač vzpomínat…

Diskuze k článku