Petr Klukan
šéfredaktor
tel.:+420 567 578 004
mobil:+420 732 554 850
klukan@jihlavske-listy.cz

Zvýšení DPH u tištěných novin z 10 procent na 21, které vláda navrhuje, nenechává chladným žádného novináře pracujícího v tištěných novinách. Nejen proto, že může přijít o zaměstnání, když ty jeho noviny zdražení „neustojí“ a třeba i skončí. Kvalitní novinář si práci najde. Dopad zániku novin by však byl mnohem větší.

Předsedkyně správní rady Unie vydavatelů Libuše Šmuclerová na toto téma již od doby zveřejnění vládního balíčku s úpravami DPH řekla a napsala mnoho. 

Vyjměme pár myšlenek, které řekla například v rozhovoru pro web SZ Byznys.

„Pro nás jako pro média to je bolestivější ještě z jednoho důvodu, protože média hrají ve společnosti nejen ekonomickou roli, ale svoji společenskou roli. My máme za to, že zvýšením DPH zejména u novin by opravdu mohlo dojít k vážnému poškození celé industrie, a to de facto v důsledku tím, že když vláda dělala ten návrh, si asi neuvědomila, že by tímto krokem došlo k výraznému a zásadnímu nárůstu konzumace dezinformací v ČR, a to je ten boj,“ prohlásila mimo jiné.

Při tom, jak dále říká, vláda si je jistě vědoma, že má velké problémy s dezinformacemi.

Senior z Vysočiny posílá e-maily

Mimochodem, minulý týden do redakce JL přišel e-mail od důchodce, který se rozhořčoval, že Fialova vláda chce zrušit svátek 8. května, a opírá se o internetový článek Aleše Svobody.

„Dle premiéra Petra Fialy je nepřípustné oslavovat SSSR, posléze Rusko, jako osvoboditele,“ píše v článku Aleš Svoboda, známý dezinformátor. Jedná se samozřejmě o výmysl. Pan Svoboda to píše na internetu, protože tam se „smí“ psát cokoliv. Neznám tištěné noviny, které by takový nesmysl otiskly. Proč by to neotiskly?

Odpověď nalezneme opět u šéfky Unie vydavatelů L. Šmuclerové: „Vydavatelé jsou pod mediálními zákony, mediální legislativou, kdežto internet zejména technologické platformy a standardní uživatel naprosto nerozlišuje, co na tom bezbřehém tržišti konzumu je, a kterou informaci tím pádem má brát, nebo nemá brát jako relevantní, tak bude absolutně vydán všanc zejména dezinformačním webům.“

Důchodci jsme odepsali, že se jedná o nesmysl, a zeptali jsme se ho, proč to přeposílá dál a rozšiřuje lži. Hádejte, jaká byla jeho odpověď. Žádná. O pár dnů později však poslal další e-maily s články, které mu přeposlal týž kamarád inženýr, který mu poslal i lži pana Svobody.

Dominový efekt

Zdražením DPH u novin se může stát vydávání novin ekonomicky neudržitelné. Šmuclerová však ještě uvádí jednu souvislost – distribuci novin. Distributor je totiž monopolní, jinými slovy není za něj náhrada.

Jak říká, když by jeden deník přestal vycházet, náklady na distribuci, která by byla téměř stejná, by se rozložily na zbylé noviny.

„Může tam nastat dominový efekt, protože ti ostatní zvýšené náklady už nemusí vydržet. Speciálně starší obyvatelé konzumují deníky.

Pokud by přešli na internet, tak jsou díky své nezkušenosti a hlavně kvůli modelu, kterým funguje internet, vydáni všanc,“ říká v rozhovoru pro SC Byznys. 

Starší generaci sebereme kotvu

Podle ní není ani ekonomický efekt při zvýšeném DPH pro stát nijak velký, cca okolo 160-200 milionů korun.

„Tudíž ekonomický důvod vláda mít nemohla. Velmi často vzniká chyba, že lidé si myslí, že co konzumují na internetu, má stejná pravidla, jako je konzumace v běžném tisku, ale je tomu úplně jinak. Internet je takové tržiště, na kterém se všichni překřikují a snaží se upoutat váš zájem. Nemusí držet žádná pravidla, natož objektivitu a vyváženost jako vydavatelé. Čím víc křičí a nabízejí provokativnější informaci, tak o to víc má ten uživatel tendenci se na to minimálně podívat. Proto internet kvete dezinformacemi,“ dodává.

Západní státy jsou si vědomy nezastupitelnosti klasických médií, proto mají i DPH výrazně nižší. „Německo má například 7 % DPH, Polsko 8 %, Španělsko a Itálie 4 %, Francie 2,1 %. Nikde také nemají rozdělené DPH mezi noviny a časopisy,“ uvádí Šmuclerová. U nás by to bylo 21 %, tedy stoprocentní nárůst oproti současnosti 10 %.

Čtenost novin je stála vysoká, ale přiznejme si, že je čte starší generace. Jenže když jí noviny vezmeme, „bereme jí kotvu“, jak říká šéfka Unie vydavatelů.

Syndikát novinářů: Je to krátkozraké

K rozhodnutí vlády se vyjádřil i Syndikát novinářů ústy svého předsedy Adama Černého. Syndikát je pokládá za nešťastné a krátkozraké.

„Česká vláda se zřejmě rozhodla odlišit se od většiny evropských zemí, které tak či onak podporují svobodný tisk, protože jejich vlády jsou dlouhodobě přesvědčeny, že nezávislá média jsou nezbytnou součástí a podmínkou fungování demokracie, která se neobejde bez přístupu k informacím a bez rozmanitosti svobodné výměny názorů,“ stojí ve stanovisku syndikátu a dále pokračuje:

„Dopady tohoto kroku budou o to horší, že následuje po zrušení pozice vládního zmocněnce pro oblast médií, k jehož úkolům mezi jiným patřilo připravit plán boje s dezinformacemi a plán podpory médií, která jsou v Česku v posledních letech pod velkým ekonomickým tlakem, protože příjmy z inzerce se výrazně přesunuly na internet, kde většina výnosů plynula velkým technologickým platformám těžícím ze spojení odkazů na jednotlivá média, aniž by jim za vytěžování obsahu platila.“

A co na zvýšené DPH může říkat důchodce z Vysočiny? Pokud nedostane své noviny, ztratí i tu kotvu, o které hovořila L. Šmuclerová. A zůstane mnohdy odkázán jen na e-maily kamarádů, kteří mu přeposílají anonymní texty lidí, kteří se živí vymýšlením dezinformací.

Diskuze k článku