převzato:
"Nevím, jak dalece je dokumentace zachována v archivu. Touto spalovnou se v rámci sídliště zabýval dílče
Ing. arch. Z. Baueršíma."
 
Byli jsme se spolu podívat se na spalovnu v Bratislavě.
Její geneze začala ve spalovně v Košicích, které získaly velkou  podporu ze Švédska.
Architekt Baueršíma spalovnu nakreslil, vyřešil a projednal systémem zavlečkování.
Jako optimální byly tehdy vybrány kotle typu Buderus vyráběné v Düseldorfu.
S výrobcem jednal  topenář-specialista  Zdeněk  Nováček, který měl důvěru strany a možnosti jako předseda ZV KSČ  továrnu navštívit.
Umístění spalovny bylo  podmíněno získáním prostředků THU ze sídliště Bedřichov a dopravním řešením, které s ním souviselo.
Tedy výjezdem  od Pávovského přivaděče na Sokolovskou a vlečkou z hlavního nádraží.
Původní směrný plán Jihlavy tomuto řešení nevyhovoval.
Jeho autor Ing. arch. Jiří Šubrt však trasu přivaděče v něm zakreslenou vytrvale hájil.
Teprve, když jsem vyhledal renomovanou autoritu, vedoucího katedry dopravních staveb VÚT Brno, 
Prof. Dr. Ing.  Vladimíra  Veselého, který přijel do Jihlavy
a osobně se problematiky ujal, nastala změna.
Formou šesti zadáních státnic v Brně a stejného počtu státnic zadaných jeho kolegou v Praze,
bylo prokázáno optimální řešení.
Bylo to výhodné z estetického pohledu krajináře i technického pohledu hygienika
v souvislosti s hlukem v krajině. 
Součástí řešení sídliště Bedřichov bylo také umístění spalovny odpadků, která by tento dopravní sběrač využívala. Dokládají to modely a výkresy situací na zmíněném webu:  bedrichov.atlasweb.cz 
Prof. Dr. Ing.  Vladimír Veselý – autor původního dopravního řešení Březinek –
byl tímto komplexním krajinářským a dopravním řešením natolik zaujat,  že i zajistil, v této souvislosti,  na VÚT 
v Brně,  studii svozu odpadků pro okres Jihlava,
formou prázdninové brigády posluchačů
Tedy včetně Telče, Třeště atd. byl to značně tlustý foliant!
Studie byla  podkladem pro topenáře, kteří propočítali tepelnou kapacitu odpadků a určili množství doplňkového paliva – plynu. Koncepce  byla projednáno na všech instancích od MNV, ONV, KNV včetně Minsterstva výstavby a techniky -  MVT.
Po komplexním schválení všech souvislostí, podmiňujících investic, atd. byla výstavba sídliště Bedřichov zahájena
1.  stavbou. Plynová kotelna zde měla být pouze provizoriem, 
před realizací spalovny odpadků – centrálního tepelného zdroje sídliště.
Ze sídliště Bedřichov byla tedy realizována nejenom tato stavba, ale i areály rodinných domků na jeho okraji. Podstatnou záležitostí však zůstává stávající trasa přivaděče, na kterou měl logicky navazovat obchvat města.
Je škoda, že se jej nepodařilo realizovat v parametrech přivaděče, tedy čtyřech proudech.
Je to obdobná škoda, jako likvidace čtyř proudů realizovaných podle projektu stejného autora dopravního řešení na Březinkách.
Myslím, že by bylo škoda na toto úsilí zcela zapomenout
a nepovšimnout si  řešení alespoň jako alternativy.
Zdeněk Gryc,
Byla to obdobná spolupráce s VÚT Brno,
Jako byl návrh na pěší 4m širokou a 120 m dlouhou lávku na Březinkách.
Vše bylo schváleno, od města po MVT, projekt odsouhlasen s dodavatelem Královopolské strojírny, náklad 1. 2 mil hrazen z THU sídliště.
Leč bratská pomoc v srpnu změnila garnituru.
Ta se humanisticky usnesla:
"Z LÁVKY BY SKÁKALI SEBEVRAZI"
a lávku zamítla.
Akci sídliště Bedřichov na ONV překládal,  jak je vidno z dokumentů Ing. Kotebauer.
Znatel story této akce byl ved. stav. Odboru ONV
Ing. Jiří Vondrák.
Ing. arch. Zdeněk Gryc, si cení toho, že při návrhu Březinek a jejího obchodního centra měl vždy podporu v jeho osobnosti.