Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

V posledním dubnovém týdnu se ochráncům a milovníkům přírody podařilo v Jihlavě nainstalovat dalších sedm rorýsovníků o celkem 19 komorách pro ohroženého rorýse obecného. Chtějí tak těmto ptákům pomoci v těžkých časech.

Často necitlivými úpravami fasád a střech totiž přicházejí rorýsi o svá hnízdiště, ačkoliv jsou přísně chráněným druhem a náhrada jejich původního zanikajícího hnízdiště je zákonem 114/1992 Sb. daná.

„Při zateplování domů přicházejí rorýsi o svá hnízdiště, která měli často v podstřeší, anebo v panelácích nad okny ve větracích šachtách,“ vysvětluje ochranářka Ivana Šimková. Skutečnost, že zajištění náhradního hnízda je uzákoněno, se podle ní snaží stavební firmy nebo zadavatelé v některých případech stále obcházet, i když situace se jí teď zdá mnohem lepší než v minulých letech.

„Snažím se tady v Jihlavě jednat s firmami, které zateplování provádějí, pokud vím, že na domě hnízdiště už je, anebo je to potenciální hnízdiště. Spolupracuji s magistrátem, s krajským úřadem,“ popisuje Šimková podstatu práce.

Jak ukazuje její zkušenost, bývá problematický provoz hnízd rorýsů v polystyrenových zatepleních panelových domů: „Protože ta hnízda už několik let vždy na podzim z plošiny čistím, vidím mnohdy, že jsou polystyrenové budky vevnitř proklované. Rorýs totiž přilétá poměrně pozdě a tahle hnízda už před ním obsadí vrabci nebo špačci, kteří je proklovou.“

Jak ochranářka zjišťuje, některá z těchto hnízd obsazují také netopýři: „Snaží se tam zimovat, protože už také nemají kde být. Takže to třeba prokoušou až na panel, jsou tam a třeba i zmrznou, protože to pro ně není vhodné zimoviště.“

Pokud tedy hnízdiště nelze zachovat v původní formě, snaží se jej ochranáři nahradit spíše dřevěnými otevíracími, nebo i dřevocementovými budkami, rorýsovníky.

Podle odhadu I. Šimkové může být v současné době po celé Jihlavě instalováno v budkách kolem 350 až 380 jednotek pro hnízdění rorýsů obecných, ale ne všechny jsou rorýsy využívány. Podle mapování z roku 2019, které provedla spolu s Petrou Hulvovou ze Záchranné stanice Pavlov, by v Jihlavě mohlo hnízdit zhruba kolem 800 párů.

„Rorýsi potřebují, aby hnízdo bylo nejméně tři až čtyři metry nad zemí. V blízkém okolí by neměly být nějaké stromy nebo překážky, protože rorýs potřebuje z hnízda vyloženě ´vypadnout´, vyskočit,“ vysvětluje Šimková. Rorýsi jsou neustále v pohybu, první dva roky života se vůbec nedotknou země. Na okamžik se zastaví až v době hnízdění, na vysezení vajíček potřebují zhruba tři týdny a poté mláďata krmí asi šest týdnů.

Jsou to naši rorýsi

„Rorýse si pamatuji už z dětství, když jsem jezdila k babičce a oni létali v prostoru sídliště,“ ohlíží se Ivana Šimková za počátkem svého zájmu o rorýsy obecné. Před dvanácti lety pak zareagovala na výzvu k pomoci a mapování těchto ptáků.

Letos ochránci přírody v Jihlavě zatím oslovili firmu Klika - BP, Psychiatrickou nemocnici a pana Klvaňu, kteří jim podle Šimkové vyšli vstříc, na svých nemovitostech povolili rorýsovníky instalovat, a rozšířit tak hnízdní příležitosti těchto svišťounů.

„Patří jim za to velký dík, a pokud rorýsi již letos místa obsadí, také odměna v podobě podívané na akrobatické kousky při úžasných vzdušných ´honičkách´ a typické rorýsí volání, které neodmyslitelně patří k prázdninovým podvečerům,“ oceňuje tento přístup Ivana Šimková.

Se vstřícností vůči rorýsům se ale ochránci mnohdy setkali i v minulých letech. V tom směru oceňují např. přístup Služeb města Jihlavy, Magistrátu, společnosti Kubík Vysočina, některých SVJ a dalších subjektů i fyzických osob.

Několik Jihlavanů už totiž svolilo, aby se rorýsovníky objevily na fasádách jejich privátních domů. Ti všichni podle Šimkové sami od sebe, anebo v reakci na prosbu ochranářů nechali na svých objektech hnízdní budky instalovat, anebo ještě lépe, zachovávají původní hnízdiště, aby rorýsi každý rok svůj domov zase našli.

„Lidé nám někdy říkají - ano, o našich rorýsech víme, máme je rádi, chceme je tady. Stejně tak je třeba poděkovat všem vstřícným lidem i za jiřičky a vlaštovky, že neshazují jejich hnízda nebo jim nebrání v jejich náročné stavbě a tu trochu nepořádku berou s nadhledem,“ dodává Ivana Šimková.

Jak dodává, stará se o rorýsy v Jihlavě také ornitolog Aleš Toman a další dobrovolníci, kteří se na výrobě budek a obnovování hnízdišť podílejí. Budky vyrábějí truhláři Karel Hobza a Miroslav Čutka.

Pokud se kdokoli rozhodne kterémukoliv zmíněnému druhu pomoci, stačí podle ní ochranáře kontaktovat přes Pobočný spolek Jihlava Českého svazu ochránců přírody.

Diskuze k článku