Spanilé jízdy zemědělců se konaly ve čtvrtek 20. ledna po celé Vysočině. Protesty směřovaly proti vládnímu rozhodnutí o dotacích. Vyjádřil se k nim Michal Bratršovský, tajemník Zemědělského svazu ČR Jihlava.

Kolik zemědělců se protestů zúčastnilo na Vysočině?

Dnešní protestní akce zemědělců se zúčastnili zemědělci z celého Kraje Vysočina. Jednalo se především o zemědělské podniky, družstva, společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, ke kterým se postupně v některých lokalitách přidávali i místní menší soukromí zemědělci.

V rámci pohybu zemědělské techniky se jednalo o pohyb zemědělských souprav, především traktorů s vleky a nákladních vozidel. Celkový počet techniky se pohyboval okolo 200 souprav v celém kraji.

Kde byly nejintenzivnější?

Protesty, které byly pojaty formou „spanilých jízd“, neměly však za úkol ohrožovat ostatní účastníky silničního provozu, pouze je na malou chvíli omezit. Lze říci, že byly pokryty všechny hlavní silniční tahy okolo velkých měst ve všech okresech.

Akce byla zahájena symbolicky ve 12.05 hodin a trvala asi 1,5 - 2 hodiny.  Většina účastníků silničního provozu se chovala zodpovědně a nechala protest plynule projet. K žádným zásadním komplikacím nedošlo.

Co zemědělci požadují?

Tato akce navazovala na protestní akci zemědělců v Praze dne 11. ledna před Úřadem vlády. Po této akci v Praze vládní koalice navrhla přerozdělení dotací v nové Společné zemědělské politice, které by významně poškodilo zemědělce s výměrou nad 150 hektarů.

Můžete to přiblížit?

Vládní koalice nastavila totiž přerozdělení dotací (přímých plateb - tj. plateb na plochu hektarů) tak, že budou maximálně podpořeny právě ti, co mají do 150 hektarů. Podle našich předběžných propočtů zemědělec s vyšší výměrou získá podporu o 30 - 45 procent nižší.

Koho se to týká?

Tito zemědělci s vyšší výměrou se zabývají výrobou mléka, skotu a prasat a drůbeže. Z těchto důvodů vyššího zatížení živočišné výroby musí mít podniky vyšší výměru pro zajištění krmivové základny pro chov hospodářských zvířat. Zemědělci jsou významní podnikatelé v obcích a zajištují místní zaměstnanost. V obcích, kde místní zemědělský podnik produkuje živočišnou výrobu, zajištuje místním občanům i spoustu pracovních příležitostí.  

Co může následovat?

Pokud by zůstalo nastavení redistributivní platby ( to je maximální podpory na prvních 150 hektarů) tak, jak to navrhuje vládní koalice, budou zemědělci nuceni omezit živočišnou výrobu a zaměstnanost.  Dotace jim totiž kryjí a kompenzují výrobní náklady živočišných komodit. Tyto živočišné komodity jsou většinou ztrátové a bez dotačních podpor je nelze vyrábět  Protestní akcí chtěli účastníci vyzvat vládní koalici o přehodnocení a snížení těchto rozdílů mezi menšími a většími zemědělci. Všichni přece podnikají na území stejného státu, a proto by měli mít stejné podmínky. 

Co na to ministerstvo zemědělství?

Ministerstvo zemědělství sice prezentuje statistiky, které uvádějí, že větší zemědělské podniky v minulosti dostávaly o zhruba 2000 korun vyšší dotace než malé farmy, a proto chce ministr narovnat dotační kyvadlo. Tato statistika je však nepřesná, protože neuvažuje se zatížením živočišné výroby. Zemědělec, který je zaměřen na chov skotu a výrobu mléka, má k platbě na plochu i platby na velkou dobytčí jednotku, a díky tomu vzniká ten rozdíl. 

Má Vysočina nějaké specifické požadavky?

Zemědělci na Vysočině chovají nejvíce dojeného skotu a prasat v rámci České republiky, proto se jich tato problematika maximálně dotýká.

Co se stane, pokud vláda svoje stanovisko nezmění?

Zemědělci se budou muset přizpůsobit podmínkám. Dojde k postupnému omezování živočišné výroby a k zvyšování nezaměstnanosti v obcích. Následně lze očekávat snížení potravinové soběstačnosti ČR. Tím bude docházet ke zvyšování spotřebitelských cen. Tato situace však nenastoupí ihned, ale pozvolna během několika následujících let. 

Počítají zemědělci s nějakými dalšímo většími protesty?

Zda se uvažuje s dalšími protesty? To nemohu dopředu říct, záleží na přístupu vládní koalice. Pokud nedojde k rozumné dohodě zemědělci, určitě o sobě dají vědět.

Jaké je současné stanovisko soukromých rolníků?

Zemědělský svaz ČR sdružuje ve své organizaci jak právnické, tak i fyzické osoby hospodařící na 1,12 milionech hektarů zemědělské půdy. Podle průzkumu svých členů, který probíhal v loňském roce, tak průměrný počet vlastníků (fyzických osob) u jedné právnické osoby je 172. Z toho vyplývá průměrná výměra na jednoho vlastníka 9,5 hektaru. Zemědělský svaz sdružuje skupiny fyzických osob, které vložily svůj majetek do společného podnikání.

Neměli by se zemědělci sjednotit?

Zemědělci by se neměli třídit na malé a velké. Měli by se naopak sjednotit, dohodnout se a najít kompromis. Měli by mít všichni stejné podmínky pro podnikání, naopak dohromady čelit dovozům potravin z ostatních států EU. Měli by se dohromady snažit zajistit národní potravinovou soběstačnost. Naše potraviny jsou pro spotřebitele kvalitní a místní spotřebou domácích potravin se snižuje zvyšování uhlíkové stopy při pohybu potravin po celé Evropě.  

Diskuze k článku