Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Více než tisícovka příslušníků aktivních záloh a 300 profesionálních vojáků se zúčastnilo celorepublikového cvičení Hradba 2021. Cvičení začalo minulý čtvrtek a trvalo do středy 22. září.

„Cvičení Hradba 2021 prověří schopnosti všech velitelských stupňů teritoriálních jednotek při plnění úkolů v operacích k zajišťování obrany a vnitřní bezpečnosti České republiky,“ sdělil krátce před cvičením jeho řídící plukovník Jaroslav Hrabec.

Cvičení bylo zaměřené na bezpečnostní hrozby. Vojáci z Vysočiny byli nasazeni na dvou objektech v regionu.

Podle mluvčího Krajského vojenského velitelství v Jihlavě (KVV) kapitána Rudolfa Veverky se Hradby 2021 zúčastnilo okolo 90 příslušníků aktivních záloh z Vysočiny.

Jedním z nich byl nadrotmistr Vlastimil Božek z Velké Bíteše. JL řekl, že příslušníkem aktivních záloh je od roku 2006.

„Měl jsem zájem o vojenství a navíc mě celkově zajímala armáda. Jelikož jsem absolvoval základní vojenskou službu, pátral jsem na internetu a zjistil jsem, že existují aktivní zálohy, a přihlásil jsem se,“ popsal.

Od té doby absolvoval jako záložník již několik desítek vojenských cvičení. „Většinou se cvičívalo dvakrát ročně a plus do toho byla velitelská příprava. Takže shrnuto: Hradba 2021 je moje tak 25–30 cvičení,“ odhadl.

Jedním z prostor, kde aktivní zálohy z Vysočiny cvičily, byla Jaderná elektrárna Dukovany.  

„Ročně provedeme více než desítku cvičení různého rozsahu s cílem prověřit činnost členů havarijního štábu, provozního personálu a celého systému organizace havarijní odezvy,“ informoval ředitel elektrárny Roman Havlín. 

„Scénáře cvičení jsou připraveny tak, abychom si procvičili i málo pravděpodobné havárie,“ pokračoval ředitel.

Dle jejich tiskové zprávy nejrozsáhlejší letošní havarijní cvičení v jaderné elektrárně začalo v pondělí 20. září a trvalo dva dny.

„Současně bude na Přečerpávací vodní elektrárně Dalešice probíhat i vojenské cvičení pěší roty aktivních záloh při Krajském vojenském velitelství Jihlava,“ podotkl ve zprávě mluvčí Jaderné elektrárny Dukovany Jiří Bezděk.

Cvičení Hradba se uskutečnilo v ČR již potřetí. Poprvé v roce 2016, kdy šlo o nejdelší výcvik aktivních záloh v jejich historii.

„Před dvěma lety se jednalo početně o největší cvičení, protože bylo povoláno na 1400 záložníků ze 14 pěších rot krajských vojenských velitelství a strážní roty aktivní zálohy vzdušných sil,“ dodala mluvčí cvičení Hradba podplukovnice Miroslava Štenclová.

Šmerdová: Generálka? Ve střední Evropě to je ojedinělé

V rámci celostátního vojenského cvičení Hradba zavítala na Vysočinu poradkyně náčelníka generálního štábu Armády ČR a předsedkyně výboru Vojenského fondu solidarity brigádní generálka Lenka Šmerdová.

 Pavel Bajer

Zastřešujete Vojenský fond solidarity. O co se vlastně jedná?

Fond vznikl v roce 2015, kdy došlo k tragické události při zahraniční misi v Afghánistánu. Zahynuli na místě čtyři čeští vojáci a jeden zemřel po převozu v ČR. Tato tragická událost zvedla neuvěřitelnou solidaritu nejen vojáků, ale i občanské veřejnosti. Lidé chtěli rodiny zemřelých vojáků podpořit. Tak se zrodila myšlenka založit fond, který by soustřeďoval finanční prostředky a pomáhal vojákům a jejich rodinám v tíživých situacích.

Co si fond dále klade za cíl?

Podporu nezaopatřených děti vojáků, kteří zahynuli při plnění služebních povinností, ať už v zahraničí nebo doma.

Může do fondu kromě vojáků a jejich rodin přispět také veřejnost?

Samozřejmě a také to dělají. Nesmírně si toho vážím, protože to je takové poselství civilních obyvatel směrem k vojákům. Je vidět, že si naší práce váží a stojí za námi. Ne každý může vykonávat profesi vojáka, a tak alespoň touto symbolickou podporou ukazuje, že za námi stojí. 

Nepřímo jste již řekla, že myšlenka Vojenského fondu solidarity se u veřejnosti setkala s velkým ohlasem…

Ano, je tomu tak. Předsedkyní fondu jsem se stala v roce 2017 a bylo v něm zhruba pět milionů korun. K 31. 8. 2021 jsme překročili hranici 22 milionů korun. Za loňský rok jsme dostali 11 žádostí a z nich jsme pomocí fondu podpořili devět rodin, které se dostaly do opravdu svízelné situace, ať už to byla nečekaná zdravotní komplikace nebo úmrtí v rodině.

Zmínila jste také, že přispíváte na nezaopatřené děti vojáků. Kolik jich je?

V současné době jich podporujeme 25. Fond navýšil roční příspěvek z deseti na 14 tisíc korun. Dále jsme uspořádali charitativní běh na podporu veteránů. Díky této aktivitě jsme mohli každému dítěti podporu navýšit na 19 tisíc korun.

Během nástupu aktivních záloh jsem si všiml, že vám předávali také dar do fondu. Můžete prozradit, kolik vojáci v Jihlavě vybrali?

Příslušníci aktivní zálohy a KVV Jihlava vybrali krásnou částku – 15.120 korun. Jednalo se o peníze z kasičky, která byla umístěna na Krajském vojenském velitelství v Jihlavě (KVV). K předání peněz do fondu v Jihlavě mělo dojít již v loňském roce. Bohužel epidemie covidu-19 a opatření s ní spojená to neumožnily.

Takže v Jihlavě přispívali nejen záložníci, ale také zaměstnanci KVV?

Ano. Někteří z nich přispívají do fondu pravidelně každý měsíc, jiní třeba jednou ročně.

V Armádě ČR jste držitelkou dvou prvenství. Byla jste historicky první plukovnicí a nyní první generálkou. Jaký to je pocit?

Pocit to je krásný. Povýšení do hodnosti brigádní generálky bylo pro mě nečekaným oceněním. Je to pro mě však také zavazující. Člověk nepřebírá jen generálské hvězdy a šavli, která k tomu patří, ale přebírá také zodpovědnost za plnění úkolů a všech těch povinností, jež z toho plynou.

Jsem ráda, že už nejsem jediná generálka. Mám kolegyni rektorku Univerzity obrany, která byla do hodnosti povýšena v letošním roce. Navíc v ČR máme ještě jednu generálku. A to brigádní generálku vězeňské služby Moniku Myšičkovou, která je ředitelkou ženské věznice ve Světlé nad Sázavou. Takže jsme v ČR celkem tři.

Jsou generálky běžné také v jiných aliančních armádách?

Nevím přesně, kolik je generálek v jednotkách NATO. Vím, že na Slovensku ani v Maďarsku žádnou nemají. Takže ve střední Evropě to je ojedinělé. Samozřejmě v USA a v početně větších aliančních armádách jsou i vícehvězdičkové generálky. Jsou v nich i admirálky apod. Myslím si, že ženy při splnění daných kritérií, která jsou stejná pro muže i ženy, se dokážou prosadit i v pro ně netradiční profesi vojáka z povolání.

Mají ženy o službu v armádě zájem?

Je skvělé, že v našem resortu máme přes 13 % žen. Tato tendence je vzestupná. Řekla bych, že ženy mají zastoupení ve všech odbornostech. První dvě ženy dokonce zvládly výběrové řízení k výsadkovému pluku, což je skvělé. Ženy mají zájem vstupovat do armády. V početním zastoupení vojákyň jsme na desátém místě v rámci NATO.

V jakých profesích se ženy v armádě uplatňují nejčastěji?

Armáda má techniku a technologie, které jsou stále víceméně doménou mužů. Odráží se to také na složení žáků technických škol. Jednotlivkyně jsou téměř všude, ale takové to největší zastoupení žen je u zdravotní služby, u tiskové služby nebo v logistice. Máme však také palubní střelkyně na vrtulnících, pilotky, psovodky, vojenské policistky, mechaničky, techničky, sloužíme i u Hradní stráže či u Čestné jednotky. V aktivních zálohách máme přes 300 žen. A jsou úspěšné. 

Jak na vás jako na generálku pohlížejí muži?

Někdy to je zvědavost, jindy rozpačitost, jak mě oslovit. Někteří vojáci si netroufají předstoupit a na něco se zeptat. Rozhodně naši kolegové muži-vojáci s tím žádný problém nemají.

Zažila jste v této souvislosti nějakou humornou příhodu?

Ano, myslím, že jsem tehdy byla v hodnosti kapitánky. Byla jsem na jednání u velitele brigády a zapomněla čepici na toaletě. Tak jsem tam druhý den volala, jestli by mi ji nemohli vrátit. Řekli mi, že jsem jim zavařila, protože přišla paní uklízečka a vynadala veliteli za to, že chlapi chodí na dámský záchod. Setkávám se i s jinými takovými kuriozitami, ale vesměs se jedná o milé záležitosti.

Diskuze k článku