Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Jednotná (státní) část maturit se napříště bude hodnotit jen slovy „uspěl“ či „neuspěl“. Vyhlášku v tom směru podepsal ministr školství Robert Plaga (ANO) v polovině října. 
Procentní úspěšnost maturanta bude uváděna v protokolu o výsledcích testů. Hranice mezi úspěšností a neúspěchem bude pevně stanovena podle procenta zvládnutých úkolů v testech. Určí ji předem ministerstvo školství a společnost Cermat, která státní maturity zajišťuje. 

Podle zveřejněné argumentace MŠMT mají testy pouze ověřovat minimální úroveň znalostí potřebnou k maturitě. Samotný prospěch má podle pojetí nové vyhlášky tvořit až hodnocení ze školní části maturity. Navíc se tak má obsah zkoušky více přiblížit k tomu, co se středoškoláci učí v různých oborech vzdělávání.
Státní část maturit se tedy nyní skládá povinně z češtiny, druhý předmět si studenti vybírají z matematiky nebo cizího jazyka. Kdo si vybere státní maturitu z matematiky, bude z ní i nadále psát pouze test. Celkové hodnocení z češtiny nebo cizího jazyka bude tvořit ze 40 procent známka ze slohu a z 60 procent z ústní zkoušky.

Má to nyní smysl?
Nad rušením klasického známkování maturitních testů se pozastavuje ředitel Gymnázia Jihlava Pavel Suk.
„V této chvíli trošku postrádám smysl, proč se to vůbec bude dělat, ale to je možná jen můj názor. Ve vztahu ke gymnáziím si myslím, že to nemá vůbec žádný smysl. Možná pro odborné školy, kde byl nějaký větší neúspěch u letošních zkoušek v didaktických testech, to smysl má, ale pro ta gymnázia o tom dost pochybuji,“ uvedl Suk na dotaz JL.   
„Jestliže se bavíme o tom, zda někdo umí česky a že má umět něco napsat, a má to být pro všechny školy stejné, vůbec se nebráním zavedení hodnocení didaktického testu z českého jazyka ve formě splnil – nesplnil,“ dodává nicméně Suk. 

Podobné hodnocení by ale podle jeho názoru bylo problematické u hlavních, profilových předmětů studenta: „Na každé škole, ať je to škola odborná nebo gymnázium, jsou některé předměty, kterými se student profiluje pro svůj další život. V odborném školství jsou to ty předměty, které např. z průmyslováka - strojaře dělají toho strojaře. A tam si myslím, že by to nemělo skončit u hodnocení uspěl - neuspěl.“ 
Pokud jde student např. na medicínu, mělo by být podle názoru P. Suka jasné, jakých výsledků dosahoval na střední škole z hlavních profilových předmětů. Proto by v nich měl být hodnocen klasickými známkami 1 – 5. 

Nápor na školy 
Ministerstvo školství již určilo, že didaktické testy společné části maturit se na jaře 2021 budou konat od pondělí 3. května do pátku 7. května.
Další novinkou je, že testy budou jedinou „státní“ částí maturit. Ústní a písemné zkoušky z jazyků se přesouvají výlučně do gesce škol, zůstanou ovšem povinné. 
„To bylo očekáváno. Proti oslabení státní části maturitní zkoušky v podstatě nic nemám. Teď k tomu vyšla vyhláška a konečně víme, jak to má vypadat,“ komentuje tento trend P. Suk.  
Přechodným ustanovením MŠMT dostali ředitelé škol čas pouze do včerejšího dne (29. října), aby vyhlásili kritéria maturitních zkoušek pro rok 2021. Podle zákona by to jinak měli udělat sedm měsíců před začátkem maturit, ty by ale v takovém případě musely v příštím roce proběhnout později než obvykle.

„Takže to tento týden řešíme a příští týden to dáme na vědomí našim maturantům, aby věděli, z čeho a jak budou maturovat,“ reagoval koncem minulého týdne ředitel Gymnázia Jihlava s tím, že témata pro oblast jazyků nově generuje škola. Ta nyní musí žákům sdělit délku maturitní zkoušky i detaily ohledně témat, ale i další specifikace zkoušky.  
„My teď velice intenzivně řešíme přijímací zkoušky pro sportovní třídy, řešíme nastavení distanční výuky a jejího hodnocení. Takže když teď mám řešit maturitní zkoušku, to mi připadá až jako takové trochu sci-fi,“ popsal nápor na školy Pavel Suk. Řada úkolů se pro školy sešla naráz a ty mají velké problémy je vyřešit. 

„Přitom my jsme jako škola přesvědčeni, že naše profilová maturita, kterou budeme mít z češtiny a cizích jazyků, se bude velmi blížit státní maturitě, která byla. Čtyři roky jsme na ni studenty připravovali a v podstatě teď budeme mít čtyřletý cyklus, během kterého se (postupnými změnami) dostaneme na nějakou naši čistou školní profilovou maturitu. Ale vnímáme to tak, že když někdo nastupuje na střední školu, tak by měl vědět, jak bude maturovat, a ne, že se mu podmínky na začátku čtvrťáku změní,“ uvažuje Suk.  
Očekává, že k ideálu, k němuž chce škola směřovat, by se měla školní profilová maturita při-blížit za tři roky.

Zmizí motivace 
Nové pojetí hodnocení maturit nenachází bezvýhradně pozitivní odezvu ani v segmentu odborného technického školství. 
O komentář k tomu JL požádaly Miroslava Vítů, ředitele SŠ průmyslové, technické a automobilní Jihlava (SŠ PTA). Ta vznikla z rozhodnutí Kraje Vysočina v roce 2014 sloučením škol SPŠ Jihlava, SŠ technická Jihlava a SŠ automobilní Jihlava. 

“Obávám se, že to bude trošku demotivační pro studenty. Jednou z motivací totiž samozřejmě byly výsledky u maturity - tedy hodnocení známkou, protože mělo vliv na to, zda studenti byli, nebo nebyli, a za jakých podmínek, přijímání na vysoké školy,“ komentuje Vítů zavedení slovního hodnocení uspěl – neuspěl u společných testů. 
Novou formu hodnocení podle něho není možné zahrnout do „zprůměrovaného“ výsledku maturity, která sestává z několika částí. „Opravdu můžeme jen říct ano, je to jakási vstupenka k tomu, aby maturant postoupil do další části zkoušky,“ uvažuje Vítů. 

Důležité podle něho bude, jak nastaví Cermat hranici úspěšnosti, tedy hranici pomyslné „čtyřky“, která ještě maturanta „pustí“ dál.  
„O technických školách se traduje, že jsou na nich podstatné odborné předměty. Ale já si na druhou stranu myslím, že maturant by i na odborné škole měl prokázat, že prostě umí číst, psát a počítat, když to hodně zjednoduším. Takže pro tuto chvíli si nemyslím, že by to (zavedení slovního hodnocení) něčemu pomohlo,“ říká Vítů. 
Širší diskuze se školami byla podle ředitele SŠ PTA vedena ze strany ministerstva spíše k tématu, zda mít na odborných školách povinně maturitní zkoušku z matematiky, jazyka a českého jazyka. 
„Protože potom by odborná škola měla šest maturitních zkoušek, zatímco gymnázia jen čtyři, přičemž na ně chodí děti daleko motivovanější, protože chtějí na vysoké školy a jsou z jiných socioekonomických prostředí. A přitom hodinové dotace na všeobecné předměty jsou na odborných školách podstatně nižší než u gymnaziální formy studia,“ popisuje Vítů. 
To se týká především učebních oborů s maturitou, kde je velký důraz položen na praktickou část a je zde více hodin určeno na praktické činnosti, na úkor všeobecných předmětů. 
„My jsme spíše argumentovali, aby byla pro zkoušku zachována možnost volby mezi matematikou a cizím jazykem a čeština byla povinná. Pokud jde o zavedení slovního hodnocení, tam si nemyslím, že by to technickým školám mělo nějak výrazně pomoci,“ uzavírá Vítů. 

Naproti tomu návrat jazykových zkoušek do gesce škol, které své žáky, jejich potřeby a možnosti nejlépe znají, ředitel SŠ PTA vítá. 
S termínem 29. října pro zveřejnění kritérií maturitních zkoušek pro rok 2021 neměla podle Vítů SŠ PTA Jihlava problém. „My to máme připraveno. V podstatě mám na stole pracovní verzi těch dokumentů. Teď na tom předmětové komise ještě makají a dolaďují to, ale rozhodně se s tím popereme a splníme termíny,“ reagoval minulý týden Vítů.   

Snížení objektivity?
Jak uvedla ČTK, návrh i načasování novely vyhlášky kritizovaly předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová nebo spolek Učitelská platforma. Proti změnám v maturitách se podle ČTK vyjádřil též předseda Asociace češtinářů Josef Soukal s tím, že úpravy povedou ke snížení úrovně a objektivity zkoušky. 

Naopak předsedovi Unie školských asociací CZESHA Jiřímu Zajíčkovi podle sdělení ČTK přišel záměr ministerstva v pořádku.  

Diskuze k článku