Reklama
Dnes je neděle 20.09.2020     svátek má Oleg

Dendrochronologie: určení stáří dřeva je v archeologii pro datování klíčové

LETOKRUHY prozradí odborníkům v oboru dendrochronologie mnohé o životě stromu i vývoji klimatu. Foto: Jiří Varhaník
LETOKRUHY prozradí odborníkům v oboru dendrochronologie mnohé o životě stromu i vývoji klimatu. Foto: Jiří Varhaník

20.8.2020 Kultura/Komentáře (0), autor:
Jiří Varhaník

 Archeologické výzkumy podporuje v posledních letech řada moderních vědeckých metod. Jednou z nejvýznamnějších je i na Jihlavsku metoda datování stáří dřeva – dendrochronologie. 
„Náš obor se vyvíjí velmi dramaticky, především se v něm rozvíjí spolupráce s přírodovědnými obory, které považujeme za vědy v pravém smyslu slova, kde lze všechno měřit a dokazovat. Na rozdíl od různých historických hypotéz a teorií, do kterých můžeme vkládat více vlastních subjektivních pohledů,“ uvažuje nad vzájemným doplňováním metod v současné vědě David Zimola, archeolog Muzea Vysočiny v Jihlavě.  


To platí v plné míře právě o dendrochronologii. „Je to velmi důležitá věc. Pokud se podaří někde najít zachovalé staré dřevo, pak je to pro datování celé archeologické situace naprosto klíčové,“ konstatuje Zimola. 
Jak zdůrazňuje, podíleli se odborníci z tohoto oboru velmi významně na přípravě archeologické výstavy, která do října pokračuje v jihlavském Muzeu Vysočiny. V oboru dendrochronologie zmiňuje archeolog především práci přírodovědce Josefa Kyncla, který spolu se svým synem Tomášem Kynclem provozuje společnost DendroLab Brno. Právě zde jsou zkoumány a posuzovány i archeologické nálezy dřeva z Jihlavska.
Na Vysočině se dendrochronologii věnuje také další odborník, Jiří Bláha z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd ČR v Telči. 

 

Dřevo ze Starých Hor
Dendrochronologie pracuje s letokruhy dřeva. Ty odrážejí střídání období vegetace a jejího klidu – časné jarní dřevo je totiž obvykle světlejší než pozdní letní. 
Cílem  dendrochronologického datování je určit rok nebo část roku, kdy byl zdrojový strom skácen – tedy vlastně datovat podkorní letokruh. Ten ale často u datovaného předmětu chybí, a pak odborníci zpracovávají letokruhové řady různých součástí předmětu či souboru, aby stáří co nejpřesněji odhadli.  


Podle jihlavských archeologů představuje dendrochronologie pro jejich vědní obor jednu z nejdůležitějších možností absolutního datování historických stavebních konstrukcí či ojedinělých nálezů dřeva.   
Na výstavě jsou na jedenácti panelech přehledně prezentovány metody datování dřeva na základě zkoumání tloušťky letokruhů stromů a vytváření tzv. letokruhových křivek, umožňujících určit letopočet skácení stromu. Přiblíženy jsou principy sledování letokruhové křivky stromu – jedince, souboru jedinců (např. lesního porostu) i širší oblasti. 


„Kromě datování historických dřev nám výzkum letokruhů přináší poznatky o klimatu v minulosti. Lze např. zjistit ´suchá období´ nebo různé katastrofy v podobě požárů a podobně,“ vysvětluje kurátor výstavy, archeolog Zimola. 
Jako příklad uvádí nález z jihlavské lokality Staré Hory, z místa kde dnes stojí obchodní dům Möbelix. Zde byl prováděn archeologický průzkum už v dřívější době, kdy zde byla plánována stavba OD Tesco. 
„Při budování kanalizace se zde podařilo objevit nejstarší kus dřeva v rámci lokality Staré Hory u Jihlavy. Opracované dřevo je datováno přesně do roku 1239. Není to ´výstavní´ artefakt, ale je to dřevo, které nám poskytlo pevné datum skácení stromu, ze kterého pochází a tudíž dřevo důležité pro datování celé nálezové situace,“ vysvětluje archeolog. 
Zmíněné datum dokládá, že už v této době musela být ve Starých Horách vyvíjena činnost člověka.  

 

Staré jihlavské domy
Dendrochronologické analýzy jsou ale v Jihlavě důležité i pro datování jednotlivých fází výstavby měšťanských domů v rámci stavebně-historických průzkumů (SHP). Při nich Muzeum Vysočiny úzce spolupracuje se společností Archaia Brno.  
K nejdůležitějším realizovaným SHP patří průzkumy jihlavské radnice (Masarykovo nám. č. 1) v letech 2004 – 2006, domu č. 3 v Lazebnické ulici (2010), domů Joštova č. 4 a 6 (2018) a dvou domů ZUŠ na Masarykově náměstí č. 15 a 16 (2011 a 2012). 
Jihlavané se mohou s ukázkovým příkladem spolupráce archeologa a dendrochronologa, a se starým autentickým datovaným dřevem, přímo setkat třeba právě ve sklepních prostorách objektu ZUŠ, kde byly po rekonstrukci původní dřevěné prvky zachovány. „To je doba Karla IV., třicátá nebo čtyřicátá léta 14. století,“ upřesňuje k tomuto konkrétnímu příkladu D. Zimola. 


V 19. století byl v těchto domech hostinec U zlatého lva, jehož motiv dodnes zdobí štít. Ale v písemných pramenech se zmínky o majitelích domů objevují už od roku 1418. 
Během archeologického výzkumu odebíral Tomáš Kyncl pomocí Presslerova nebozezu vzorky ze zazděných dřevěných konstrukcí (celkem ze 14 konstrukčních prvků). Např. trámy zazděné v jižní stěně jižního traktu přízemí domu č. 16 byly zhotoveny z jedlí a smrků pokácených v letech 1258 – 1260. Stropní trám a zbytek průvlaku stropu sklepa jsou z let 1329 – 1330. Kleština zazděná v západní stěně sklepa je dokonce z jedle pokácené někdy po roce 1236. 

 

Svědectví o lesích
Dendrochronologická část muzejní výstavy se zabývá oborem jako takovým a uvádí příklady z celé Vysočiny i dalších regionů. 
Detailně jsou popsány specifické příklady – třeba určování stáří šindele uloženého na půdě ambitu poutního kostela na Zelené Hoře ve Žďáru nad Sázavou. Anebo analýza makety několikapatrového dortu z Muzea Vysočiny Pelhřimov – jeho datování do období kolem roku 1880 proběhlo na základě zkoumání letokruhů na dřevěné podložce. 


Na příkladu datování pozůstatků mostu přes Želetavku do let 1559 – 1560 jsou zase popsána specifika zkoumání dřeva ve zvodněném prostředí, kde nedostatek kyslíku brání rozvoji dřevokazných hub. 
Další příklady se věnují šestisetleté chronologii letokruhů z Telče - zkoumání dřeva při rekonstrukcích tamních domů a kostelů. Podle odborníků telčské dřevo dokonale odráží historii lesů Vysočiny. 
„Jejími původními lesy byly jedlobučiny, na vlhčích místech obohacené o smrk,“ vysvětlují odborníci. Změna podle nich začala v první třetině 18. století, kdy se začalo s obnovou lesa výsadbou výhradně smrkových sazenic předpěstovaných ve školkách. 
Výstava se podrobněji zastavuje také u historie borových lesů na Vysočině, ale přibližuje i mnohdy dramatické konkrétní osudy jednotlivých stromů, jak o nich letokruhy vyprávějí.
Mezi nimi jsou např. 180 let stará jedle z Dyjic u Telče, pokácená v roce 2010, anebo cca 190 let starý smrk z telčského zámeckého parku, který v létě 2013 zkosila vichřice. Také více než 140 let stará borovice z Třebíčska odráží suchý rok 1976 a velkou klimatickou změnu po roce 2015.


Jako suché a neúrodné roky jsou v kronikách uváděny rovněž roky 1590, 1616 či 1790. Výstava ale také uvádí např. svědectví smrku z Krušných Hor (v okolí Telnického potoka), který v moderní době přežil těžký zásah elektrárenskými emisemi po roce 1956 a zejména po roce 1976, kdy už „bylo mrtvo“ na celém území. 


Z regionu Jihlavska se návštěvník dozví více o vývoji roštejnské obory (první zmínka 1580), Velkého pařezitého rybníka (vybudován 1565) nebo Malého pařezitého rybníka u Řásné. U něj chybí spolehlivý doklad o době založení. Rozbor pařezů z jeho dna ale naznačil, že oba rybníky vznikly zhruba současně.

Diskuze k článku

Nový komentář

Reklama
04.09.2020 KulturaDnes a zítra Trampský širák 

Folkové, country a trampské kapely se představí dnes a zítra na 17. ročníku festivalu Trampský širák v areálu Hanesova mlýna u Štok. Dnes se areál otevře v 10 hodin ráno, hraje se ...

Komentáře (0)
04.09.2020 KulturaMagnesia litera Aleši Palánovi

Původem jihlavský spisovatel, publicista a novinář Aleš Palán (* 1963) získal v pondělí cenu Magnesia litera v kategorii publicistika za svoji knihu Jako v nebi, jenže jinak (Prostor 2019). Kniha ...

Komentáře (0)
03.09.2020 KulturaZahajovací koncert sborového festivalu je zrušen pro nemoc

Zahajovacím koncertem Českého filharmonického sboru Brno měl začít v pátek 4. září 63. Festival sborového umění Jihlava. Koncert je zrušen pro onemocnění ve sboru. Tématem koncertu, ...

Komentáře (0)
03.09.2020 KulturaKoronavirová etapa přinesla Horáckému divadlu nejen ekonomické škody

Před sobotním zahájením své 81. sezóny sčítá Horácké divadlo v Jihlavě (HDJ) také škody způsobené přerušením provozu v závěru té minulé. V ní muselo mimo jiné vynuceně odložit ...

Komentáře (0)
02.09.2020 KulturaSlavné operní sbory otevřou 63. Festival sborového umění

Zahajovacím koncertem Českého filharmonického sboru Brno začne v pátek 4. září 63. Festival sborového umění Jihlava. Tématem koncertu, který začne v 19 hodin v Gotické síni jihlavské ...

Komentáře (0)
01.09.2020 KulturaFolk a country posedmnácté zazní na Trampském širáku

Folkové, country a trampské kapely se představí 4. a 5. září na 17. ročníku festivalu Trampský širák v areálu Hanesova mlýna u Štok. V pátek od 18 hodin zahrají Samson a jeho parta, ...

Komentáře (0)
27.08.2020 KulturaHorácké divadlo zahájí novou sezonu 5. září hrou o Martinů

Horácké divadlo Jihlava začne svoji 81. divadelní sezonu 5. září premiérou hry Martinů - Česká rapsodie Bohuslavova, autorský projekt režiséra Dodo Gombára vznikl přímo pro jihlavskou ...

Komentáře (0)
27.08.2020 KulturaPrázdniny skončí v zoo s netopýry a v námořnickém

Zoo Jihlava připravila na nadcházející víkend program k zakončení prázdnin. V pátek 28. srpna začne v 18 hodin ve vzdělávacím centru PodPOVRCH Mezinárodní noc pro netopýry s programem ...

Komentáře (0)
23.08.2020 KulturaHrad Roštejn po koronaviru zažívá během léta rekordní zájem návštěvníků

Hrad Roštejn je po znovuotevření po dvouleté rekonstrukci jedním z nejnavštěvovanějších turistických cílů Jihlavska. Prožívá dokonce rekordní sezónu za poslední dekádu. Jak uvádí ...

Komentáře (0)
22.08.2020 KulturaNa evangelické shromáždění pod vrchol Javořice pojedou autobusy

Festival divadla a slova Parrésia, který organizuje během léta Českobratrský evangelický sbor v Horních Dubenkách, pokračuje v neděli 23. srpna od půl třetí odpoledne tradičním shromážděním ...

Komentáře (1)
21.08.2020 KulturaSoučástí Kvílení bude také odhalení Lavičky Václava Havla

Dnešní odpoledne a večer patří v jihlavském kulturním programu dalšímu ročníku literárně-hudebního festivalu Kvílení. Akci organizuje jihlavský performer, básník a hudebník Aleš ...

Komentáře (2)
20.08.2020 KulturaDendrochronologie: určení stáří dřeva je v archeologii pro datování klíčové

Archeologické výzkumy podporuje v posledních letech řada moderních vědeckých metod. Jednou z nejvýznamnějších je i na Jihlavsku metoda datování stáří dřeva – dendrochronologie. „Náš ...

Komentáře (0)

Reklama
© 2007 Parola s.r.o. - užití obsahu včetně převzetí článku bez písemného souhlasu Paroly spol s r. o. je zakázáno. Výroba www stránek a eshopů
S-Rank (www.seznam.cz) www.i-asap.net