Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Dětem i dospělým je určena přírodovědná výstava nazvaná Po stopách brouka Pytlíka aneb hmyzí postavičky Ondřeje Sekory očima entomologa. Do poloviny března pokračuje v přízemí jihlavského muzea. 
Populárně naučnou formou se výstava zamýšlí nad tím, jaká je vlastně skutečná hmyzí identita hlavních postaviček ze Sekorových  knížek - Ferdy Mravence a Brouka Pytlíka, ale také Berušky, Cvrčka, Dřepčíků, Hrobaříků, Chlupáčka, Chrobáka, Chrostíka, Koníka, Kováříků, Krtonožky, Majky, Mravkolvů Neviňátka a Ťutínka, Nosatých brouků, Potápníka, Straširybky, Potemníka, Prskavců,  Roháče, Ruměnic, Splešťule, Střevlíka Masoráda, Svatojánských mušek, Svižníka, Škvorů, Tesaříka, Vodoměrky, Zlatohlávka a Znakoplavky.
Autorem původní podoby výstavy je entomolog Zbyněk Kejval z domažlického Muzea Chodska. V Jihlavě ji kurátorsky doplnil Pavel Bezděčka, který ji také v lednu uvedl spolu s vedoucí přírodovědného oddělení muzea, entomoložkou Klárou Bezděčkovou.
Stručné komentáře obsahují různé zajímavosti ze života zmíněných příslušníků hmyzí říše – brouků, mravenců, ploštic, chrostíků, rovnokřídlého a síťokřídlého hmyzu. Doplňují je fotografie Pavla Krásenského z Chomutova a Jitky Raisové z Plzně. 

Zubatý hlemýžd
„Entomolog, tedy profesní specialista na studium hmyzu, se zamyslel nad postavami ze Sekorových knížek,“ popisuje Bezděčka princip výstavy. Laikové se tak v charakteristikách postaviček dozvídají, že Ondřej Sekora, sám amatérský entomolog, se reality vždy zrovna přísně nedržel. 

„Například Beruška byla představena jako jemná, éterická, nafoukaná fintilka, která ničemu nerozumí. Na výstavě se ale vysvětlí, že berušky jsou draví brouci, mají dravé larvy, a také se přidají různé zajímavůstky z jejich života,“ vysvětlil Bezděčka. Na makrofotografiích je pak představeno několik druhů berušek, případně larev. 
Takto autor vybral třicet druhů hmyzu. „Nicméně výstava byla provedena způsobem, jaký my už tady neděláme, takže jsme ji s celým kolektivem graficky naprosto přepracovali. Já jsem tam něco odborného ještě sem tam doplnil,“ popisuje Bezděčka vklad jihlavských muzejníků. 

Autora postaviček Ondřeje Sekoru označil kurátor za naprostý fenomén české kultury: „Byl to sportovec, malíř, ilustrátor, psal filmové i divadelní scénáře, motal se i do hudby, byl to prostě široce rozkročený renesanční člověk,“ doporučil Bezděčka zájemcům návštěvu brněnského zemského muzea, kde do června pokračuje výstava věnovaná loňskému 120. výročí Sekorova narození. Jak Bezděčka vysvětlil, získalo toto brněnské muzeum v minulém roce celou pozůstalost po Sekorovi. 
„Jsou tam také entomologické sbírky. Sekora byl mimo jiné amatérský entomolog, věnoval se broukům a tuším ještě motýlům,“ podtrhl ze svého profesního zájmu Bezděčka. 
Sekora podle něho svými knížkami o Brouku Pytlíkovi a Ferdovi Mravencovi ovlivnil obrovskou armádu minimálně  tří generací lidí, kdy děti dostaly takový zájem o hmyz, že potom šly studovat přírodovědné školy. 
„Anebo neštudovaly, třeba nemohly, ale věnovaly se tomu oboru a vytvořila se obrovská armáda amatérských a profesionálních entomologů. V početnosti entomologů na hlavu jsme druhý nejpočetnější stát na světě, před námi jsou pouze Japonci. Sekora v tom hraje určitě důležitou roli. Nebýt Sekory, tak ani Klárka, ani já teď tady k vám nemluvíme, protože bychom dělali něco naprosto jiného,“ zamýšlel se při vernisáži Bezděčka. 

Kdo je Brouk Pytlík? 
Přestože byl entomolog, „nasekal“ Sekora podle Bezděčky do svých hmyzích příběhů spoustu chyb: „Tak třeba jeho hlemýžď má zuby a nikoli dlouhý jazyk s jakousi rašplí, s jejíž pomocí žere listy. A takhle je tam sem tam chybička u skoro každé skupiny.“ 
Návštěvníci se tedy např. dovědí, že Sekora zaměnil kobylku a saranče, anebo že brouci prskavci nemají popisované hasičské schopnosti.
V knížkách se prý dá identifikovat téměř veškerý hmyz, ovšem kromě toho nejzásadnějšího, a tím je Brouk Pytlík. „Protože brouk Pytlík má tolik vlastností, ať už morfologických nebo biologických, že vlastně něco sedí na brouka z jedné čeledi, něco na brouka z jiné čeledi, a nedá se to dát dohromady,“ vysvětlil Bezděčka. 

Jelikož se při narození prokousal ze dřeva, měl by být Pytlík červotočem. Tomu podle entomologů nasvědčuje i jeho hnědé zbarvení a válcovité tělo. Jenže červotoči nemají mohutná kuličková tykadla, jako brouk kyjorožec narudlý. Ten prý však žije jako trvalý host v mraveništích a rozhodně by se nemohl vylíhnout v trámu v kině, jako rozumbrada Pytlík. 
Také u Ferdy Mravence je přesná identita nejasná. „Rod Formica je totiž v ČR zastopupen osmnácti druhy, ale pouze čtyři mají černé tělo,“ poznamenávají entomologové. 
Nejasná je podle nich také otázka pohlaví Ferdy: „Mravenci jsou totiž sociální hmyz, vytváří tři kasty - královny, samce a dělnice. U mravenců rodu Formica jsou bezkřídlé pouze dělnice. Ferda nikdy křídla neměl a navíc je pracovitý šikula,“ otevírají autoři výstavy s nadsázkou citlivou otázku, zda slavný knižní hrdina není vlastně „ta Ferda“. 

Ohýbat proutek, dokud je mladý 
Výstava pojatá v jakési zoologicko-literární kombinaci má silné vzdělávací zaměření směrem k dětskému publiku. Entomoložka Klára Bezděčková k ní připravila herní a kvízovou část, která ji doplňuje.  
Návštěvníci si tak mohou při plnění úkolů uvědomit třeba častý omyl, kdy jsou v českém jazyce jako synonyma chybně spojovány pojmy hmyz a brouk. 
Ze správných odpovědí kvízu bude vylosována pětice výherců, kteří obdrží volnou vstupenku na prohlídkovou přírodovědnou trasu B hradu Roštejna. Na ní přírodovědci Muzea Vysočiny vybudovali mimo jiné obří proutěné mravenčí chodby, kterými mohou návštěvníci prolézat a přenášet i kukly. 

K výstavě byly také připraveny doprovodné programy pro školy různých stupňů, od mateřských po střední. Bezděčková je realizovala ve spolupráci s muzejní kolegyní Monikou Horákovou (MŠ) a externí lektorkou Renatou Kremláčkovou (ZŠ).
„Dřív nám přišlo, že by paní učitelky ve školkách ani nenapadlo vzít tak malé děti na takovouto přírodovědnou výstavu do muzea. Ale zjistili jsme, že je to naopak velice vděčné a velice úspěšné, že proutek se musí ohýbat, dokud je mladý,“ komentuje zájem ze strany školek Bezděčková.   
Lektor s účastníky prochází výstavu a děti pak na pracovních listech plní poznávací úkoly, doplňují údaje apod. Na výstavu podle Bezděčkové mohou takto přijít i různé jiné zájmové skupiny návštěvníků.  

Diskuze k článku