Reklama
Dnes je sobota 22.02.2020     svátek má Petr

Kronospan pomáhá Vysočině v boji s kůrovcovou kalamitou


Lesní hospodářství v Česku aktuálně čelí krizi způsobené kůrovcovou kalamitou nebývalého rozsahu. Podle lesníků patří Vysočina mezi kraje nejvíce postižené kůrovcem. V rámci regionu pomáhá situaci řešit především jihlavský Kronospan. Ten přednostně odebírá napadené dřevo od vlastníků lesů v regionu ve snaze zmírnit ekonomické dopady kalamity. „Několikanásobně jsme navýšili odběry dřeva z celého kraje. Malým vlastníkům pomáháme i s přepravou pokácených stromů, abychom pomohli překlenout nedostatek dopravních kapacit,“ potvrdil jednatel Kronospanu Martin Dvořáček.

 

Příčiny vzniku kalamity

Existuje celá řada příčin pro stávající nepříznivou situaci. Mezi ty hlavní patří dlouhodobý nedostatek půdní vláhy se spolupůsobením změn klimatu. K tomu přistupuje nepružnost současného systému provádění prací v lese, obecný nedostatek pracovních sil v lesnictví, přestárlé porosty atd. Současný model monokulturního hospodaření v lesích podle platné právní úpravy neposkytuje dostatečnou možnost asanace porostů napadených kůrovci.

„Na řadě míst dochází k nekontrolované destrukci lesních ekosystémů, což na mnoha místech Vysočiny způsobuje plošné odumírání porostů napříč věkovými stupni,“ vysvětluje Karel Černý, který má v Kronospanu na starosti nákup dřeva. 

 

Těžba dřeva se na Vysočině téměř ztrojnásobila

Zatímco v minulých letech se na Vysočině ročně vytěžilo kolem 1,5 milionů m3 dřeva, aktuálně se těží téměř čtyři a půl milionu kubických metrů kůrovcového dřeva. „Dřevařské firmy nejsou schopny tak rychlý nárůst těžby zpracovat, a tak část kůrovcového dřeva zůstává v lese. V Kronospanu Jihlava přijmeme milion kubíků kůrovcového dřeva z Vysočiny ročně. Tento objem by jinak zůstal dál ležet v lesích,“ upozorňuje vedoucí nákupu dřeva v Kronospanu Vladislav Šarudi. Řešení aktuální kůrovcové kalamity je celospolečenský problém. Vedení firmy se proto rozhodlo maximálně podpořit lesníky z regionu.

 

 

 

Graf prezentuje pouze údaje LČR a drobných vlastníků, kterým LČR vykonávají funkci odborného lesního hospodáře (celkem cca 55 % území). Udávaný „stav kůrovcového dříví“ zahrnuje jak vytěžené dříví, tak evidovaný nevytěžený zůstatek. Změna trendu v % může být použita jako reprezentativní hodnota pro celé území kraje. U obr. je vyjádřena změna oproti údajům za stejné období předchozího roku v %, šipky naznačují trend změny mezi zářím a říjnem 2019. Nejhorší situace je v Kraji Vysočina, a to i s ohledem na specifickou majetkovou strukturu (nižší podíl majetků ve vlastnictví státu).

 

Kronospan pomáhá s likvidací dřeva místním

Veškeré dřevo, které se nyní v Kronospanu zpracovává, pochází z Vysočiny. Nebylo to tak vždy. Dodavatelé vozili dřevo z celé republiky. „Jako reakci na kůrovcovou kalamitu jsme se rozhodli ukončit obchodní vazby s našimi dlouholetými dodavateli a dali jsme přednost regionálním dodavatelům. Z pohledu budoucnosti to nebylo vůbec jednoduché rozhodnutí,“ potvrzuje Vladislav Šarudi. Kronospan Jihlava tak třetím rokem pomáhá vlastníkům lesů na Vysočině s likvidací napadeného dřeva. Touto pomocí se snaží snížit ekonomické dopady kůrovcové kalamity tak, aby majitelé lesů mohli alespoň z části přistoupit k asanaci zničených porostů na Vysočině.

Kronospan maximálně vyhověl v objemech odběrů kůrovcového dřeva Správě městských lesů Jihlava a pomohl také desítkám lesních družstev a obcím. „Objem dřeva od Správy městských lesů Jihlava vzrostl za poslední tři roky na sedminásobek. Stejně budeme spolupracovat i v letošním roce, dokonce předpokládáme, že odběr dřeva ještě mírně poroste,“ vypočítává jednatel Kronospanu Martin Dvořáček. Jeho slova potvrzuje Václav Kodet, ředitel Správy městských lesů Jihlava:  „Bez Kronospanu bychom si v současné situaci nevěděli rady a neměli bychom kůrovcové dřevo kam dávat. V loňském roce byl naším největším odběratelem.“