Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Ještě do 23. června představuje jihlavské Muzeum Vysočiny středověk jako dobu zábav a her. Mnohé z nich přetrvaly dodnes.

Autoři výstavy Svět středověkých her, které patří velký sál v přízemí muzea, připomínají, že středověký člověk znal více svátků než ten současný a svůj čas volna si uměl užít.

„K  životu napříč společenskými vrstvami tehdy neodmyslitelně patřily hry, slavnosti, hudba a tanec,“ popisuje kurátor výstavy Aleš Hoch. Výstavu spolu s ním graficky připravila Veronika Juránková.

Výstava je interaktivní, nabízí možnost vystřelit si na cíl z kuší různých velikostí, vyzkoušet si chůzi na chůdách nebo si zahrát středověkou verzi kuželek. Na přípravě interaktivní části se podíleli Jiří Kejval, Jaroslav Havlíček a Sylva Holendová.

Návštěva výstavy je podle kurátora Hocha vhodná pro všechny věkové kategorie s chutí si hrát. Exponáty zapůjčilo několik českých sbírkotvorných institucí, památkáři či archeologická instituce Archaia Brno.

K vidění jsou dobové kamenné koule do praku, kožené míčky, železná brumle, kostěný bručák, keramická píšťalka, dřevěné, kostěné či keramické hrací kameny, šachové figurky ze studny, vrtané astragaly, panny, panenky a další figurky, koně a jezdci.

Nechybí keramická štěrchátka pro nejmenší, skleněné a hliněné kuličky, dřevěná káča nebo rolnička a hrací kostky - nálezy ze zříceniny hradu Rokštejna u Přímělkova. Mnohé z exponátů jsou podle autorů výstavy unikáty, které dosud nebyly vystavovány. Většinou pocházejí z období 13. - 16. století.

Dvůr i venkov

Texty na panelech doplňují zábavnou část výstavy řadou informací. Detailně je tu např. rozebrána dvorská zábava spojená se středověkým kultem rytíře a kulturou turnajů.

„Středověký člověk znal množství deskových, hazardních, pohybových  a bojových her,“ píší autoři. Také dny svátečního volna, trhy, jarmarky či vjezdy panovníků a významných poslů do měst byly pojímány jako slavnosti a hry s kejklíři, hudebníky či tanečníky. 

Střediskem zábavy prý přitom byla nejen krčma, ale překvapivě také kostely. V nich se po počátečním odmítavém postoji začal rozvíjet především zpěv a dětské slavnosti.

Pojem volný čas, jak je chápán dnes, byl ale pro člověka doby vrcholného středověku neznámý. Na vsi se život řídil přírodními cykly, ve městech jen postupně začaly být zaváděny pravidelné přestávky v práci na jídlo a odpočinek a pod vlivem cechů i pracovní směny. Jen v neděli a v čase církevních svátků byla práce zakázána a život byl plně zasvěcen Bohu.

Výstava detailně popisuje okolnosti vzniku a užívání her v kostky, karty, v koule a kuželky, deskové hry jako např. Mlýn, Vrhcáby, Ovčinec, Dáma a Šach, anebo hry míčové.

Mezi nimi např. hry Paume (předchůdkyně raketových sportů), Soule (rvačka nohama o míč, kde bylo dovoleno téměř vše, základ fotbalu) nebo Lakros/hokej. Jak uvádějí autoři výstavy, má bruslení původní základy už v keltské tradici či antice.  

Samostatný blok pak výstava věnuje lovu jako výsostné zábavě šlechty či církve. Tato část společnosti pořádala štvanice na vysokou a černou zvěř na svých panstvích. Ostatní zvěř v panských lesích, např. zajíce a koroptve,  prý mívali povoleno lovit i měšťané  a lidé žijící na venkově.

„Drobné ptactvo, veverky a pod. směli na svých pozemcích lovit (bez dravých ptáků) téměř všichni,“ pokračují autoři výstavy. Lov škodné, jako byli liška nebo vlk,  zpravidla nebyl omezován vůbec.

Diskuze k článku