Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Kameny zmizelých, které připomínají tragédii tří členů židovské rodiny Spitzerových, byly položeny v sobotu 7. září odpoledne před bránou jihlavské vily Evangelické církve metodistické (ECM) v Seifertově ulici 13.
ECM získala vilu v roce 1968 výměnou za vilu V Důlkách, která ustoupila stavbě silnice. Historie domu z roku 1923 byla od třicátých let spjata s rodinou továrníka Ing. Josefa Spitzera, spoluzakladatele Továrny na konzervy a uzeniny v Kostelci. 

Ten zemřel v roce 1935. Jeho manželka Anna, rozená Mayerová, a synové Theodor a Ferry však byli odvlečeni a zahynuli v nacistických koncentračních táborech (už v roce 1938 podlehl nemoci patnáctiletý syn Hanuš).
„Odhalíme dnes tři pomníčky…, protože ti lidé skutečně nemají žádné hroby. Aby lidem i připomínaly, co všechno nám dodneška hrozí,“ uvedla položení kamenů Eliška Kubíková z přípravného výboru sobotní akce.
Židovskou modlitbou doprovodili slavnostní akt Anna Mirjam Wagnerová z Polné a přímý potomek širší rodiny Spitzerových, pan Ivan Josef Spitzer. Jeho dědeček Richard zemřel v roce 1947 na následky pobytu v koncentračním táboře. Byl bratrem jihlavského Josefa Spitzera. 

Jak vysvětlil I. J. Spitzer na dotaz JL, u příbuzných v jihlavské vile krátce pobýval jako malý kluk. 
„Dnes jsem cizinec žijící v Česku…,“ popsal svoji cestu. V roce 1980, ve svých 29 letech, odešel do Švýcarska, poté se ve svých 63 letech vrátil do ČR na důchod. Občas stále zajíždí domů, do města Kreuzlingen ve švýcarském kantonu Thurgau u Bodamského jezera, v přeshraničním těsném sousedství s německou Kostnicí.

Primátor Jihlavy Petr Ryška se v rámci pietního aktu zamyslel nad tím, že pokud např. za covidu či ve válkách začnou umírat tisíce, statisíce nebo miliony lidí, vlastně už to nikoho ani neděsí.  
„Když už jsou to ty miliony, tak lidský mozek takové číslo nevezme. Stane se to statistickým údajem a už to vůbec není tragédie,“ uvažoval primátor. V tom kontextu ocenil, že ECM položením kamenů zmizelých připomněla tři konkrétní tragické osudy. 
Herečka Horáckého divadla Lenka Schreiberová poté četla z autentických zápisků MUDr. Anny Spitzerové (švagrové Anny Spitzerové) z jejího tříletého válečného pobytu v táboře Terezín. 

V táboře autorka textu působila jako dětská lékařka. Jak popisuje ve vzpomínkách, děti byly vystrašené, apatické, často i agresivní. Odmítaly rodiče, myslely si, že je odložily dobrovolně. 
Jak vysvětluje E. Kubíková, přežila autorka vzpomínek válečné útrapy, vrátila se a určitou dobu bydlela s manželem ve vile Spitzerových. 

„Nemáme prostor přečíst si to celé, a myslím, že bychom to ani neunesli. To všechno, co tam je napsáno..,“ uvedla emotivně terezínské zápisky L. Schreiberová. 
Sobotní program Dne evropského dědictví ve vile ECM doplnily komentované prohlídky domu, přednáška politoložky Ireny Kalhousové na téma izraelsko-palestinského konfliktu po 7. říjnu a válce v Gaze a hudební vystoupení klezmerového dámského tria Nešama (Duše).  

Diskuze k článku