V rozhovoru pro Noviny jihlavské radnice (únorové vydání roku 2019) náměstek primátorky Jaromír Kalina (KDU-ČSL) hovořil mimo jiné o politice vedení Kraje Vysočina i převzetí části vodohospodářského majetku ve městě Jihlavě.

Jste zastupitelem Kraje Vysočina – je nějaký rozdíl mezi prací na Krajském úřadě a na městském úřadě?

Toto mohu hodnotit z opoziční lavice, i z práce v krajských výborech, komisích a z jednání zastupitelstva kraje. Předpokládám, že se ptáte na politickou, samosprávnou rovinu.

Ve stylu vedení kraje je patrná „diktátorská“ stopa silné osobnosti hejtmana. Přiznám se, že mi zpočátku velmi silně vadila, ba přímo mě zaskočila, a vadí mi i nadále okatá servilnost ať už politiků, nebo pracovníků úřadu ve vztahu k jeho osobě.

Co se týče tahu na branku, myslím si, že je patrná ztráta výkonnosti krajského vedení a jeho schopnost řešit opravdu klíčové a rozvojové problémy Kraje Vysočina. Jako by chyběla odbornost a politická vůle. Markantní je to na odkládaném a stále utajovaném zavedení integrovaného dopravního systému, tedy v našem horáckém provedení tzv. VDV (Veřejná doprava Vysočiny, pozn. red.). Také jednání okolo VRT (vysokorychlostní trať, pozn. red.), dopravní meziměstské obslužnosti, pozdě podaná žádost o dotační příspěvek a posun termínu výstavby pokračování JV obchvatu Jihlavy jsou dalšími z řady příkladů.

Co se týče investic, krajské statutární město Jihlava je až na konci „potravinového“ řetězce. Je to patrné na přístupu ke „krajskému“ letišti, krajské multifunkční hale, investicím do sociální infrastruktury, kde jsme vědomě dlouhodobě upozaďováni na vedlejší kolej. Síla a význam našeho kraje jde v ruku v ruce s rozvojem jeho sídelního krajského centra. Toho si byl vědom pouze zakladatel a první hejtman Kraje Vysočina, p. František Dohnal.

Asi tedy nikoho nepřekvapí, že poslední inovativní krajský projekt „kongresového centra“ odešel spolu s jeho propagátorem, a přetavil se ve finále v  administrativní krajskou budovu. Myslím, že je to velmi vypovídající. Je čas na změnu.

V krajském zastupitelstvu je patrné, že se jedná o krajskou reprezentaci. Jinak se perou zastupitelé na obci či ve městě, a jiný zápal projevují na tomto fóru.

Reprezentujeme (s KDU-ČSL) téměř sami jiné názory, a za stávající situace nalézají racionální připomínky podporu až s notnou dávkou zpoždění, přetavená v koaliční návrhy. Postrádám širokou diskuzi a hledání řešení u opravdu závažných témat. Navíc náš kraj čeká důležité úsilí a rozhodování u tak nadčasových problémů, jako je boj se suchem a kůrovcovou kalamitou. Zde udělat chybu, by mělo dlouhodobé a závažné následky.

Co říkáte na aktuální vývoj v konfliktu města ohledně vodohospodářského majetku?

Nečekal jsem, že cesta k právu a spravedlnosti, tedy k naplnění  vystoupení jedné obce z dobrovolného svazku obcí, bude tak trnitá a zdlouhavá.

Zvláště, když má proběhnout podle stanov a výsledku 47 valné hromady SVAK Jihlavsko, kde si – až na zanedbatelnou výjimku – drtivá většina přítomných odsouhlasila parametry vypořádání. Ale když jde o majetek a peníze v takovém objemu, jako v našem případě, komplikace nastaly.

Je smutné, že se jedná o konflikt města Jihlavy s dobrovolným svazkem obcí, který není ochoten dobrovolně vydat Jihlavě ani její vlastní majetek.

Po šesti letech jsme dospěli zatím ke čtyřem (z celkového počtu šesti) rozsudkům Městského soudu v Praze, které zrušily nesmyslná rozhodnutí ministerstva vnitra o nicotnosti prvotních rozhodnutí KÚ KV z roku 2013, rep. 2014. Na jejich základě např.  SVAK Jihlavsko zaplatil Jihlavě 134 mil Kč.  Nicotnost byla výsledkem obstrukčního jednání SVAK a VAS a za použití politické síly. A to jenom proto, že rozhodnutí KÚ KV po právu svědčily Jihlavě.

Roky trvalo, než se vyjasnilo, že Jihlava postupovala správně, když šla cestou správních řízení u příslušného krajského úřadu.

Je to přehlídka obstrukcí a bizarních rozhodnutí celé škály jednotlivců a institucí. Příslušné úřady a jejich rozhodování je kapitola sama pro sebe, to se mi v tomto čase hodnotit nechce.

Domohli jsme se tak majetku s právem hospodaření (MSH) a jeho provozování městskou společností JVAK, a to zatím na základě předběžného opatření. Následovat by mělo rozhodnutí o veřejné službě.

Je zajímavé, jak se v průběhu doby měnily či setrvávaly postoje a podpora politiků. Jednoznačně – s narůstajícími úspěchy podpora sílí. To pokušení podílet se na úspěchu je velmi lákavé.

Na KÚ KV je v prodlení rozhodnutí ve správním řízení o určení vlastníka a vydání hodnotově nejvýznamnějšího majetku, a to majetku privatizovaného.

Na rozhodnutí o zrušení nicotnosti čeká u MěS v Praze poslední kategorie majetku, a to majetek vložený. Tato rozhodnutí lze očekávat v řádu týdnů, až několika měsíců.

Teprve tehdy, až budeme vlastnit celý majetek, můžeme uplatnit vůli vlastníka a domoci se regulérního provozování celého majetku městskou společností JVAK.

V lednu letošního roku také došlo k finančnímu plnění ve prospěch Jihlavy, konkrétně 50 mil. Kč od VAS, a.s. Je to první vlaštovka za již více jak šestileté užívání a drancování nevydaného majetku Jihlavy. Žalované částky jsou v celkové hodnotě více jak 500 mil. Kč.

Co mne, vedle notné dávky vytrvalosti a optimismu, udržuje ve víře ve spravedlivý konec této kauzy, je profesionalita, odbornost a správně nastavená strategie AK Ondruš s Mgr. Miroslavem Šianským a JUDr. Radkem Ondrušem, profesionalita, odhodlání, nasazení a odbornost pracovníků JVAK pod vedením Jiřího Benáčka. V neposlední řadě pak četné pozitivní reakce a zájem obyvatel Jihlavy o čerstvé provozování MSH městskou společností.

Diskuze k článku