Minulý čtvrtek farmář Josef Sklenář představil veřejnosti vůbec první vepřová biojatka v Česku.

 Na farmu v Sasově přišel v roce 1991. O sedm let později začal pracovat už jako ekologický zemědělec. Nejdříve obhospodařoval 65 hektarů, v současné době stoupl počet jím obdělávaných hektarů na téměř desetinásobek. 

 Můžete nastínit hlavní rozdíl mezi obyčejnou farmou a biofarmou? 

 Zjednodušeně řečeno, na poli se nepoužívá chemie, ve stájích mají zvířata výběh, nedostávají preventivní antibiotika. Pak to pokračuje i směrem k samotným zpracovatelům, kteří musí zvířata porážet humánně, a následně nesmí v žádném případě dojít ke kontaminaci s konvenčními zvířaty. Při zpracovávání nesmí být v masných ani jiných produktech používaná takzvaná éčka. Zásadní rozdíl vidím také v tom, že biofarma hospodaří podle nařízení rady o ekologickém zemědělství, které přesně určuje, co takový zemědělec má dělat při tom hospodaření. 

 Ovlivňuje kvalitu masa náročná přeprava zvířat na jatka?

 I to byl jeden z důvodů, proč jsme se vlastní jatka rozhodli realizovat. Zvířata tím, že nemusí třeba přes celou Evropu cestovat na jatka, vám to pak v té výsledné kvalitě masa „vrátí". Podle mého je škoda zvířata nacpat do auta a poslat je někam na jatka.    

 Protože když už mají dobré podmínky na farmě, tak náročným transferem to pak ztrácí efekt, jelikož zvířata jsou značně vystresovaná.

 Takže je lepší zvířata po náročném přesunu na jatka třeba den nechat odpočinout?

 Pokud mají zvířata při delším transferu podobný komfort jako koně, kteří se přepravují na jezdecké závody, odpočinou si a napijí se, tak efekt ztráty kvality není tak velký. Když se ale zvířata převážejí na krátkou vzdálenost,  snesou i nešetrnější dopravu. To znamená, že jich na autě bude naloženo v poměru na metr čtverečních více, než když se převážejí někam do daleka.

 Ztráta kvality masa se dá nějakým způsobem sledovat a vyhodnotit?

 Ano. To jsou měřitelné hodnoty. Podotýkám, že po celém světě se, co se týče přepravy zvířat, dějí mnohem horší věci než v rámci celé Vysočiny. Klidně se přepravují zvířata přes celý kontinent. Máme výhodu, že Jihlava je logisticky umístěná ve středu republiky. Tím pádem si dokážu představit, že by sem k nám mohla najíždět zvířata třeba ze Švýcarska.   

________________________ 

 Biofarma Sasov v číslech 

 V současné době pracovníci biofarmy obhospodařují přes 500 hektarů půdy. Chovají zde kolem tisíce kusů prasat, asi 300 kusů skotu, 30 koní, 20 ovcí, dvě husy a také kozla nebo kozu. Projekt stávající podoby biofarmy se začal rodit v roce 1999. Tato akce si vyžádala investici dosahující 20 milionů korun, přičemž sedm milionů korun pokryla získaná dotace. Na farmě chtějí porážet především vlastní zvířata, a to zhruba 2000 prasat, 200 kusů hovězího dobytka. Může se tu ale porážet až 10 tisíc prasat a 2000 kusů hovězího za rok.