Proč nechodím k Masarykovi
Po Listopadu 89 jsem chodíval nadšeně na shromáždění, připomínající nějakou významnou událost či osobnost, milník na naší cestě ke svobodě a demokracii. Považoval jsem to nejen jaksi za morální povinnost občana, ale za čest, výsadu, příležitost k pokornému vyjádření vděčnosti, že jsem se přece jen po dobách rudého temna dočkal.
V posledních letech nemohu. Neumím klidně naslouchat vzletným řečem politiků o tom, že ta naše svoboda i demokracie nejsou samozřejmé a zadarmo, musel je někdo vybojovat a musíme je všemi silami bránit, a myslet při tom na to, s kým mnozí z řečníků hned další pracovní den zasednou táhnout za společné lano, aby teda bylo líp.
S lidmi, jejichž snahou a cílem je urvat moc za účelem ochrany zájmů a beztrestnosti přivandrovalého mafiána oligarchy. S lidmi, kteří povýšili podvod a lež nejen na politickou práci, ale na společenskou normu, a kteří bezostyšně útočí na základy právního státu i samotné demokracie. S lidmi, kteří beze studu a sebereflexe pomíjejí fakt, že za dobu své vlády uvrhli zemi do ekonomického svrabu a mravního marastu.
Štve mě poslouchat vznešené ideje, jak to má být, při vědomí, jak to ve skutečnosti je.
Neumím vnímat hrdě státní hymnu a zároveň přitom bojovat s podezřením, že jim jen naivně dělám stafáž.
Prý nechápu, že ti politici jen respektují realitu. Houby respektují, oni ji spoluvytvářejí, přesněji pomáhají devastovat.
Proto si raději zapaluji svíčky sám, s rodinou, pejsky. Potichu a bez falše.
A bez pocitu, že si ze mě zase někdo udělal (a dělá) užitečného blbečka.
Diskuze k článku
km | 2021-11-28 07:49:08 | Reagovat
------------------------------------------------
„km“ se právě vrátil ke své původní identitě „čtenář“.
kdy psal o dámách na kolotoč, „babizny“
převzato z dobových komentářů:
V poločase 1:0 pro Plzeň
a já se tady dívám, zda se Zdeněk ráčil vyjádřit jako na slovo vzatý architekt o estetickém vzhledu jarmarečního kolotoče. Zatím, jak se dalo očekávat nic, on by totiž musel vyjádřit svůj vlastní názor a tomu on se úzkoslivě vyhýbá. Ale on se určitě zase někde na nějaké diskuzi objeví svým stylem opisování, kopírování, tapetování à la flašinet. nebo, že by po včerejším vyčerpávajíím datlování byl tak unaven, že šel hajat?
No nic, vracím se zpět na Watch Football Online.
čtenář | 2016-10-23 19:06:06 | Reagovat
Tak nic? Doufám, že mi Zdeněk odpoví zítra. Já mu také odpověděl, co si myslím o smrti Jana Masaryka,
tak snad odpoví i on, co si myslí o pouťovém kolotoči.
Ledaže by byl zítra příliš zaměstnán točením kliky a vyvoláváním: "Velevážené publikum, račte přistoupiti k našemu epochálnímu panoptiku. Uvidíte nevídané, uslyšíte neslýchané. A tady ....! "
čtenář | 2016-10-23 19:55:33 | Reagovat
Jihlava v těchto dnech hostí zajímavou výstavu. Dvanáctimetrové otáčivé kovové kolo s velkými černobílými portréty dvanácti žen, které šly životem „s rovnými zády“.
Naprosto jednotné pozdvižení ANONYMŮ, nejlépe dokazuje, že výstava je dobrá a zajímavá.
Musíme ještě počkat, až bude komentářů více.
Zatím je to tak, že i ta nenávist, je dobrá propaganda,
této zajímavé akce.
Dost mne oslovily texty, u jednotlivých portrétů na tablu. Dobře ilustrují naši minulost i směr pro budoucnost.
Kolotoč je dobře umístěn, jeho technicky-estetická konstrukce se "nabízí, ale nepřekáží".
O té výstavce na náměstí lze říci funkcionalistická, jednoduchá, elegantní.
Vystavené fotky objevné a krásné.
---------------------------------------------
Smysl akce je v tom, že ukazuje postih ženy za totáče.
Paní PhDr. Jaroslava Hoffmannová tam chybí,
kdo ví jakou persekucí prošla jako žena a jaké dílo vytvořila jako archivářka a spisovatelka pochopí.
Zdeněk Gryc
Nejčtenější články
Starým kotlům zvoní hrana a jejich majitele straší pokuty
Labutě počítají ztráty. Přišly o šest mladých
Stříbrný dům v Jihlavě otevřel architekt M. Štěpán ve „stříbrném“
Tak nám zavolejte aspoň doktora…
Starosta k pádu letadla u koupaliště: Stát se to v létě…
DKO hostil soutěž modelářů
Držte si klobouky, Bismarck vyplouvá!
Kriminalistický pomníček objasněn. Jihlavského podvodníka Pavla Vorlického dopadli po 18 letech v Praze
Kroupy kočárky neodradily
Řidič Multivanu srazil v Jihlavě lidi na přechodu, nehodu zachytila kamera
Taktické cvičení složek IZS, Jihlava
Festival Fotbal proti rasismu, Na Kuši, Rohozná
Roštejnský hodokvas 
Na letiště se přišly podívat tisíce lidí
Zdravé město Telč
V roce 1973 absolvovala naše dcera Alena Lidovou školu umění v Jihlavě v oboru akordeon. Učil ji po celou dobu pan učitel Emerich Vacek. Hrála i ve velkém akordeonovém orchestru, který vedl ...
Komentáře (0)
Narodil se 6. května 1912 v Puklicích č. p. 1, tedy na zámku. Jeho otec Josef pracoval jako hajný a maminka se jmenovala Marie, rozená Nesnídalová. Křestním kmotrem byl místní šafář. Vychodil ...
Komentáře (0)
Bezmála 50 sportovních nadšenců se v sobotu 23. 3. zúčastnilo Maratonu s roztroušenou sklerózou (MaRS). Jejich zapojením do společných fitness lekcí organizátoři akce upozornili na problémy ...
Komentáře (0)
Už od narození jsem měl štěstí na skvělé lékaře. Narodil jsem se sice doma, ale předčasně a vážil jsem necelá dvě kila, takže záhy jsem se ocitl v nemocnici a byl jsem dán v jakousi ...
Komentáře (0)
V Humpolci v týdnu od 11. do 15. 3. se zapojilo celkem 137 občanů do celostátní akce v rámci týdne Trénování paměti a Pochodu pro mozek, kde celkem ušli 479 km. V pondělí si v sokolovně ...
Komentáře (0)
Na počátku byla černobílá fotografie z počátku sedmdesátých let jihlavského fotografa Josefa Klukana (otec šéfredaktora JL Petra). Snímek malé baletky z představení tehdejší LŠU posbíral ...
Komentáře (0)
Nacházíme se v kalendářním mezidobí od temné okupace zbytku Československa (15. 3. 1939) do slavných květnových dnů roku 1945. Časově se sem hodí malinká úvodní rekapitulace. Podle seriózních ...
Komentáře (0)
Za naší školou T. G. Masaryka, vedle Štefánikova náměstí v Jihlavě, se rozkládá velký park s alejí dvaačtyřiceti dubů. Stromy tam zasázeli v roce 1871. Ještě před šedesáti lety ...
Komentáře (0)
Zanedlouho to bude neuvěřitelných 50 let, kdy jsem se kyticí gladiol naposledy loučila s naší paní učitelkou Jarmilou Panovcovou. Byla to noblesní dáma, manželka někdejšího ředitele Horáckého ...
Komentáře (0)
Bleduliště u Staré Říše (na snímku) přineslo i letos krásnou podívanou. Kvetly dost dlouho, bylo ideální počasí, mírné teploty, žádný sníh a mráz v květu. V mém rodném kraji u ...
Komentáře (0)
Od minulého roku kočuje po vsích stonařovské ochotnické divadlo s hrou Václava Štecha „Třetí zvonění“, kterou si ochotníci velmi zdařile upravili a uvádějí pod názvem „Svatba bude, ...
Komentáře (0)
Sotva sleze sníh a trávník začíná nabírat barvu, objevují se v něm známé květy. Ale víme jistě, zda se jedná o ocún, krokus, nebo snad šafrán? Postupujeme-li vylučovací metodou, tak ...
Komentáře (0)
Reklama
