Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Pavel Bajer
komunální politika
tel.:+420 567 578 036
mobil:+420 736 194 030
bajer@jihlavske-listy.cz

Byla to katastrofa světových rozměrů, kterou však přehlušilo inferno první světové války. 
Z více než 400členné osádky rakousko-uherského civilního parníku Baron Gautsch bylo z moře vyloveno pouhých 159 osob včetně kapitána lodi Paula Wintera. 
Co se tehdy vlastně odehrálo? Velké plavidlo přezdívané Titanik Jadranu 13. srpna 1914 opustilo s civilními pasažéry přístav Veli Lošinj. Loď směřovala do přístavu Terst, kde byla očekávána v brzkých večerních hodinách. 
Jenže do největšího rakousko-uherského přístavu na Jadranu parník nikdy nedorazil. V té době byla první světová válka již dva týdny v plném proudu. 

Baron Gautsch téměř čtyři hodiny po svém vyplutí najel na minu nedaleko Brionských ostrovů a za několik minut poté se potopil. Právě v těchto místech právě pokládalo rakousko-uherské loďstvo minové pole. 
Podle pozdějšího vyšetřování se loď značně odchýlila od stanoveného kurzu, který velící důstojníci neupravili ani na základě upozornění od několika cestujících. 
Posádka Barona Gautsche nereagovala ani na varovné signály rakousko-uherských válečných lodí. 

Nikdo z tehdy velících důstojníků nebyl za katastrofu odsouzen kvůli nedostatku důkazů. Plavbu lodi navíc komplikovaly protichůdné instrukce místní vojenské správy. 
Přestože Baron Gautsch sloužil v c. a k. námořnictvu pouhých šest let, dochovaly se jeho unikátní fotografie. Nejvíce jich asi mají v Krucemburku na Havlíčkobrodsku. Právě zde se totiž narodil jejich autor Josef Binko, který se narodil 7. března 1879 v Krucemburku u Chotěboře do rodiny majitele koželužny. Kromě toho, že měl v koželužně vlastnický podíl, byl také nadšeným amatérským fotografem a cestovatelem.

Říkalo se mu jadranský Titanic
Parník Baron Gautsch byl postaven v loděnici ve skotském Dundee. K jeho spuštění na vodu došlo v roce 1908. Pojmenován byl po několikanásobném rakouském předsedovi vlády baronu Paulu Gautschovi von Frankenthurn (1851–1914). 
Parník o délce přes 84,5 metru a šířce téměř 12 metrů vlastnila paroplavební společnost rakouský Lloyd. 

Loď měla výtlak přes dva tisíce britských tun, dosahovala maximální rychlosti na přepočet až 30 kilometrů v hodině a uvezla až 861tunový náklad. 
Její pohon zajišťovaly olejové kotle a tři lodní šrouby. Ačkoliv byl Baron Gautsch mnohonásobně menší než slavný Titanic, říkalo se mu jadranský Titanic. 

Na palubě strávil svatební cestu 
Cesty parníku se s krucemburským rodákem Josefem Binko sešly před 110 lety. Ten v roce 1910 na palubě lodi strávil svatební cestu do Dalmácie. 
Z ní se dochoval soubor 103 bromolejotisků. Jsou považované za největší dochovaný cyklus ušlechtilých tisků na jedno téma od českého autora. 
Z plavby do Dalmácie je možné ve sbírce v Binkově vile v Krucemburku nalézt také manželské fotografie z plavby. 

Další bromolejové tisky vytvořil Binko na cestě po Německu. Tento soubor pojmenoval Rothenburg. Kvalitativně vysokou úroveň mají také jeho snímky z Vysočiny.
Je považován za předního představitele české fotografie secesního období. Jeho fotografie vystavované v českých zemích, Německu a Rakousku se dostaly do publikací mezinárodního významu. 
V pozdějších letech se Josef Binko stále více než svým zálibám věnoval podnikání. V letech 1920–1939 zastával funkci místopředsedy Svazu průmyslu koželužského.

V uvedeném období také svoji koželužnu, která se jmenovala Augustin Skřivan dědicové, rozšiřoval a modernizoval. V roce 1932 se uvádí, že továrna zaměstnávala 120 dělníků. 
Konec jeho podnikání přinesl komunistický převrat v roce 1948. V dubnu tohoto roku byla koželužna znárodněna. Josef Binko zemřel 11. února 1960 ve Vysokém Mýtě. 

Dvě exploze a konec
Nyní se vraťme k posledním minutám parníku Baron Gautsch v roce 1914. Je 13. srpna 14 hodin a 50 minut. Loď se nachází asi sedm námořních mil u Brionských ostrovů. 
Na levoboku lodi se ozývají dvě ohlušující exploze min. Mohutnými děrami v boku vnikají do lodi nezadržitelně hektolitry vody. Exploze navíc Baronu Gautschovi urvala zřejmě jeden komín a zdemolovala kapitánský můstek. Parník se prudce naklání a za několik minut nenávratně mizí v mořských hlubinách. 

Zoufalí cestující se snaží zachránit. Dle dostupných údajů bylo 68 osob mrtvých již po potopení lodi. Dalších 177 osob včetně žen a dětí se utopilo v moři anebo našlo děsivou smrt v hořícím oleji. Přeživších 159 osob vzaly na palubu tři v okolí se pohybující moderní rakousko-uherské torpédoborce třídy Tátra. Jmenovaly se Csepel, Triglav a Balaton. 

O Baronu Gautschovi mimo jiné pojednává také český dokument Zkáza jadranského Titaniku, kde se objevují různé archivní záběry lodi. 
Za nejcennější dokumentaci kdysi majestátní lodi však samotní dokumentaristé považují ty, které nafotil Josef Binko v roce 1910. Tedy v době, kdy loď byla „ve své nejlepší formě“.

Binkovy fotografie jsou vystavené v jeho vile v Krucemburku, kterou dle dostupných informací využívají jeho potomci. Dle webů není vila, která je památkově chráněná, běžně přístupná. 
Pokud tedy budete chtít někdy zhlédnout unikátní fotografie jadranského Titaniku, budete se zřejmě muset domluvit s Binkovými potomky. 
 

Diskuze k článku