Jiří Varhaník
kulturní redaktor
tel.:+420 567 578 033
mobil:+420 732 506 071
varhanik@jihlavske-listy.cz

Řadu opatření pro minimalizaci kontaktu s klienty přijal Domov seniorů Stříbrné terasy v Jihlavě. Aktuálně zde žije 75 klientů. Na doporučení Krajské hygienické stanice je v domově kvůli chřipkové epidemii už od 10. února vydán zákaz návštěv. Tím ale opatření zdaleka nekončí. 
Při vstupu do domova je každý povinen si dezinfikovat ruce, je vydán i zákaz vstupu do recepce. Přímý kontakt s klienty je možný pouze se souhlasem ředitele nebo vrchní sestry v souvislosti s akutní změnou zdravotního stavu klienta. 
Komunikačním prostorem pro všechny cizí osoby je výhradně vstupní zádveří. Zajišťování klientů je omezeno pouze na osobní věci označené jménem, které jsou bezkontaktně přejímány pracovníky domova. 
„Roušky tady šily kolegyně, navíc jsme dostali nějaké dary, takže v tom směru nějaké zajištění je,“ popisuje ředitel domova Stříbrné terasy Jiří Vondráček. Roušky pracovníci prali doma, ale vedení domova už minulý týden plánovalo, že začne roušky prát a dezinfikovat přímo v zařízení, aby je lidé nenosili ani domů. 
Ve Stříbrných terasách měli minulý týden jen deset „dvojkových“ respirátorů. „Nějaké pláště, brýle, to vůbec ne, nic takového. V tom ohledu jsme tedy minimálně, spíše nedostatečně vybavení. Informaci jsme dávali v pondělí (minulý týden: pozn. red.) na kraj, protože jsme o to byli požádáni,“ konstatuje ředitel. 
Jednorázové roušky už v domově v podstatě přestali používat a přešli na svépomocí ušité látkové roušky. 

Klienti to chápou
Samotní klienti nesou podle Vondráčka celou situaci překvapivě dobře - pochopili stav. Ze začátku to však podle ředitele bylo složitější v tom, že klienti nemohou mít kontakty.
„Když ministr zdravotnictví řekl, že jsou zakázané návštěvy, tak nikdo neřešil, zda mohou nebo nemohou (klienti) opustit to zařízení. A to právě by bylo dost o potlačování jejich práv, byly na to různé názory. Ladili jsme to, ale já jsem to potom v podstatě ustřihl - řekl jsem, že ne. Povolili jsme odjezd jednoho klienta, ale s tím, že nemá garantováno, kdy se bude moct vrátit,“ popisuje Vondráček.    
V domově vytvořili databázi telefonních čísel pro klienty, aby jim zprostředkovali kontakt s rodinami. Roušky nosí vedle zaměstnanců při kontaktu a komunikaci i klienti, kteří chodí z pokojů do jídelny. 

Obava z karantény
„Neumíme si zatím představit stav, kdybychom tady měli skutečně skončit v nějaké karanténě a personál by tady měl zůstat,“ obává se ředitel domova Stříbrné terasy. 
Vedení domova si už nicméně provedlo průzkum, kteří zaměstnanci by byli ochotni v takové situaci v práci zůstat. „Budeme dělit směny. Co se týká technicko-hospodářských pracovníků, tam už jsme směny rozdělili, abychom se nepotkávali a vzájemně se informujeme,“ popisuje Vondráček. Opatření ale podle něho bude muset přijít ještě více, pokud dojde k dalšímu vývoji krizového stavu. 
V zařízení také každý den měří teplotu klientů. „Zavedeme měření teploty i zaměstnancům. Ve chvíli, kdy by překračovala nějakých 37.5 stupně, tak budu chtít, aby zaměstnanci zůstali doma,“ avizuje ředitel.  
Dvě zaměstnankyně domova už nyní zůstaly v preventivní domácí karanténě. Jedna se vrátila z Kanárských ostrovů přes Paříž, kde přestupovala na letišti. „Ta teď s karanténou končí, všechno je v pořádku, takže by se nám mohla po 14 dnech vrátit do pracovního procesu,“ očekává Vondráček. 
Druhá zaměstnankyně se přes rodinného příslušníka dostala do kontaktu s hasičem na Havlíčkobrodsku, u něhož byl prokázán koronavirus. „Ta už také táhne druhý týden domácí karantény. My ale komunikujeme na vzdálený přístup na počítači, takže ona si ty věci řídí na dálku,“ dodává ředitel. 
Domov si také provedl průzkum, zda by si některé rodiny byly ochotny v případě problému vzít své seniory domů. „Tím bychom vytvořili podmínky pro to, abychom tu mohli mít nějaké prostory pro personál, kdyby tady měl setrvat. Zhruba patnáct rodin je ochotno vzít si v případě nutnosti klienta do domácího prostředí,“  konstatuje ředitel.  

Zákaz návštěv bolí
Například pro uživatele Domova ve Ždírci na Jihlavsku je podle slov aktivizační pracovnice Andrey Nedomové nejcitelnějším opatřením zákaz návštěv. Ten zde platí od 9. března. Senioři se tak nemohou vídat se svými blízkými. 
„Děláme vše proto, abychom naše klienty ochránili,“ argumentuje ředitelka domova Martina Matějková. Jak upřesňuje, vypracoval krizový štáb řadu preventivních opatření, mezi která patří úplné uzamčení domova, omezení pohybu zaměstnanců i klientů a nošení ochranných roušek. 
„Každý se pohybuje jen po svém oddělení a bohužel jsme museli omezit i aktivizaci. Doufáme, že krizový plán, podle kterého by se postupovalo v případě podezření na výskyt COVID-19 v domově, nebude nutný,“ dodává Matějková.  
Dalším z preventivních opatření je měření teploty všech pracovníků domova před začátkem pracovní doby. Teplota je měřena pravidelně i uživatelům. K těm pracovníci přistupují už dva týdny zásadně v rouškách, aby je ochránili před případnou nákazou. 
Protože ale měl i Domov ve Ždírci omezené množství ochranných pomůcek, začali také tady šít roušky svépomocí. Podle Nedomové se do šití ochotně zapojily pracovnice, které jsou původně vyučené švadleny. Ostatní pomáhali se stříháním látek.
Vedle toho má Domov Ždírec látkové roušky i od dárců. „Někdo donesl ušité roušky, jiní Domovu darovali materiál na ušití roušek - látky, tkalouny, gumičky. Moc nás těší, že lidé v této mimořádné situaci nemyslí jen na sebe. I když si musí opatřit roušky pro sebe a své blízké, pustili se do šití roušek i pro náš domov,“  oceňuje ředitelka Matějková. I dobrodinci podle ní přispěli k tomu, že má Domov nyní roušek dostatek. 

Roušky pro charitu 
S nedostatkem ochranných prostředků se na Jihlavsku potýkala i další zařízení pracující se seniory. 
Společný dar v podobě jednoho tisíce kusů látkových roušek např. obdržela minulý týden Oblastní charita Jihlava od firem Vývoj, oděvní družstvo v Třešti a Podzimek & synové.
„Bylo to pro nás velké překvapení a úžasné gesto,“ uvedla ředitelka charity Hana Fexová. Charita rouškami vybavila své zaměstnance. Zvláště její zdravotní sestry a pečovatelky pracují podle Fexové v době pandemie v první linii, stejně jako pracovníci v nemocnici.
„Služby nemocným, starým a sociálně potřebným lidem poskytujeme i bez dodání potřebného vybavení ochranných pracovních pomůcek vládou. Zatím jsme služby poskytovali jen díky darům šitých roušek od dobrých lidí a od našich pracovníků, kteří šijí roušky ve svém volném čase,“ dodala Fexová. 

Diskuze k článku